Recenze: Odborná literatura

Recenze: Noriyuki Ueda – Jeho Svatost dalajláma: Co je nejdůležitější

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

V současné uspěchané době zaměřené na honbu za výsledky a úspěchy v práci už nezbývá mnoho času na duchovní hodnoty a jejich uspořádání. Méně pečujeme o vlastní nitro, duchovně založené osoby nazýváme hanlivě sluníčkáři, vůbec zanedbáváme věci ekonomicky nevýdělečné, jako jsou láska a soucit. Jsme v permanentním stresu. Hledáme štěstí ve vnějším světě a neuvědomujeme si, že jej můžeme nalézt pouze uvnitř sebe rozvíjením lásky a soucitu.


knihaTato kniha není návodem typu "Sedm způsobů, jak dosáhnout štěstí". Jedná se o záznam dvoudenního rozhovoru kulturního antropologa a řadového buddhisty s hlavou jeho náboženství o problémech souvisejících se současnou civilizací.

Kniha je rozdělena do čtyř částí podle hlavního tématu rozhovoru, pátou část tvoří epilog, kde autor uvádí své postřehy, které získal po rozhovoru s Jeho Svatostí. Poukazuje zde na dalajlámovu aktivitu v Indii při zakládání škol pro tibetské uprchlíky a na jeho postavení a účel jeho pobytu na Zemi v rámci systému převtělování.

V první části dalajláma s autorem rozebírají, co buddhismus může současné společnosti nabídnout. Autor na příkladu Japonska ukazuje na rozpor mezi slovy a činy. Buddhističtí mniši mají nastudované všemožné spisy o soucitu, ale sami aktivně soucit neprokazují. Vzpomíná na svou skupinu, jejímž cílem byl světový mír, ale jejíž členové se do krve pohádali, jak by to mělo být uskutečněno. První část rozhovoru rovněž zdůrazňuje dvě duchovní hodnoty, lásku a soucit, které se vinou celou knihou jako nit v labyrintu života.

Druhá část autorem nazvaná „Soucitný hněv“ se zaměřuje na nespravedlnost ve světě a přístup k ní. Hněv není chápán jako negativní emoce, je dokonce stavěn jako protiklad k lhostejnosti a je chápán jako motivační složka k tomu, abychom se pokusili s nespravedlnostmi světa něco dělat. Jsou zde rovněž vysvětleny pojmy jako připoutání, důležitost (nebo spíše nedůležitost) rituálů, prázdnota jako poznání vzájemné provázanosti všech jevů. Pro soutěživé společnosti, jako je například společnost japonská, je důležité poznání, že nejlepší druh soutěže je ten, v němž se snažíme dosáhnout konkrétního cíle, a když u druhého vidíme dobré vlastnosti, chceme totéž pro sebe. [1]

Autor s dalajlámou rovněž poukazují na problém záměny lásky a připoutání. Zdůrazňují, že láska je vždy bezpodmínečná. Podmínečná láska není láska, ale připoutanost. Rodiče si často realizují své nesplněné sny na dětech, které pak nedělají to, co by chtěly samy, ale to, co je přání rodičů. Ať už se to týká vzdělání, sportu či jiných oblastí života. Takoví rodiče pak přistupují k dětem jako ke svému majetku, nikoliv ke svébytným bytostem. Autor rovněž zdůrazňuje úlohu altruismu v rozvoji lidského rodu z pohledu antropologa a oba pánové ze svých pohledů i léčivou sílu lásky.

Závěrečná část rozhovoru nám ve zkratce říká, že nestačí jen mít vědomosti a recitovat mantry, ale je třeba aktivně konat, neizolovat se od reálného světa, nebát se soucitného hněvu. Kritika je zaměřená ze strany autora hlavně na japonské buddhistické mnichy, kteří jsou sice velice vzdělaní, ale praktikování buddhistické lásky a soucitu je na bodu nula, neboť se zaměřují na teorii a rituály, jsou však odtrženi od běžného života. Na rozdíl od jiných náboženství buddhismus klade důraz na osobní odpovědnost – musíme nejprve vlastní zkušeností poznat utrpení, abychom mohli podniknout následná protiopatření. Neodevzdávat se do vůle Boží, Alláhovy, Osudu atd., nýbrž hledat mír, lásku a soucit v sobě.

Rozhovor byl veden v takřka neformálním duchu, samotná kniha je proto velice čtivá a hodí se na chvíle klidu, odpočinku a rozjímání. Jedná se o rovnocenný dialog antropologa s duchovním vůdcem, nečekejte tedy, že dalajláma bude mluvit sám. Oba pánové přispívají k pochopení buddhistického pohledu na svět rovným dílem.

[1] UEDA, Noriyuki. Jeho Svatost dalajláma: Co je nejdůležitější. Přeložila Michaela Škultéty. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2015, str. 86. ISBN 978-80-242-4805-9.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení