
A všechny prosím, aby byli vytrvalí v Boží pravdě.
- Recenze
- Vytvořeno 7. 8. 2015 3:00
- Autor: Štěpán Ledvinka

Jan Hus; jméno, které i po více jak půli milénia jitří české emoce. Jan Hus jako symbol českého vzdoru proti katolické církvi? Jan Hus jako vůdce českého národa proti německé vrchnosti? Jan Hus jako vizionář spravedlivé beztřídní společnosti?
Kdo ale byl Jan Hus „doopravdy“? Další střípek do skládačky odpovědí na tuto otázku se nám pokouší předložit nová kniha profesora Františka Šmahela Hranice pravdy [1]. Asi každý, kdo o Janu Husovi něco málo přemýšlel, na základě toho co slyšel, četl, či viděl ve filmech, si jeho osobu nějak idealizuje a přetváří k obrazu svému, který mu je blízký, viz první odstavec.
Hranice pravdy vychází k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Poprvé vyšla v roce 1969 v sešitové edici Magnet, kterou vydávalo socialistické nakladatelství Naše vojsko, jež spadalo pod Ministerstvo národní obrany. Pamětníkům a znalcům naší historie asi neunikne vzhledem k datu vzniku knihy souvislost mezi upálením mistra Jana Husa a jiného Jana (Palacha) o více jak 550 let později. Ostatně sám autor na tuto souvislost v anotaci odkazuje. Čtenář by tak mohl právem očekávat, že kniha bude plná patosu a především jinotajů, vzdoru a revolty umně skryté mezi řádky. Ani na jedno jsem naštěstí nenarazil a knize to je ku prospěchu, neboť jí to podle mě dává nadčasovost.
Oproti prvnímu vydání byla kniha rozšířena o 55 Husových listů z Kostnice podle edice významného filologa profesora Bohumila Ryby (1900–1980) a o iluminace kostnického kronikáře Ulricha Richentala. Kniha má tak celkem 269 stran. V Doslovu do jiné doby autor líčí osud knihy a vlastně i svůj. Kapitola Pravda nezvítězí sama (původní doslov ke knize) bohužel nebyl aktualizován o vyjádření papeže Jana Pavla II. z roku 1999, který vyjádřil lítost a zármutek nad krutou smrtí Jana Husa a jistě tím učinil významný krok ke smíření. Za úvahu by stálo prohlášení papeže Jana Pavla II. a i současného papeže Františka, který označil mistra Jana za reformátora, do dalšího vydání zahrnout.
Hranice pravdy je psána, jak je u tohoto autora zvykem, velmi živě, svižně, poutavě a především čtivě. Příběh posledních 247 dnů jednoho z našich nejznámějších katolických (na to nezapomínejme) knězů budete hltat stejně jako nejlepší dobrodružný román. Nejde o všem o žádnou autorovu fabulaci (autor je renomovaný historik). Text vychází ze zápisků jak Husových přátel, tak oficiálních zápisů apod., tedy z dochovaných historických pramenů.
První dojem, který jsem po přečtení knihy měl, byl, že mistr Jan Hus byl jiný, než jsem měl zažito. Rozhodně nebyl žádný lidový či proletářský revolucionář, ale naopak velmi hluboce věřící člověk, který Boha a Ježíše Krista vroucně miloval, ctil, následoval a stavěl nad všechny světské i církevní autority. A to bude asi pro většinu z nás největším překvapením, protože obraz mistra Jana Husa byl za posledních 90 let vykreslován mnohem více světsky. Poslední slova, která mistr Jan Hus v Kostnici napsal (viz titulek článku), nenechají nikoho na pochybách, že byl více „náboženský“.
Kniha byla vydána tak, jak byla napsána koncem 60. let minulého století. Patrné to je hlavně z pravopisu předložek s/z, které jsou použity podle starých pravidel. Na str. 159 autor píše v doslovu o Jarmile Horákové, ale z kontextu mám dojem, že jde o překlep a mělo by jít o Miladu Horákovou (sociálně demokratickou političku popravenou na základě vykonstruovaného procesu). Asi by bylo vhodné v textu tohoto typu ve slově Bible použít velké písmeno, ale to je jen můj názor.
Závěrem mohu s klidným svědomím říci, že kniha je obsahově zajímavá, poutavě a čtivě napsaná, redakčně dobře zpracovaná a neměla by rozhodně chybět v žádné knihovně.
O autorovi více např. [2]
[1] ŠMAHEL, František, Jan HUS a Bohumil RYBA. Hranice pravdy. Vydání první. 269 stran, XVI stran obrazových příloh. Praha: Argo. ISBN 978-80-257-1403-4.
[2] Představení nových knih: Jan Hus a Čechy na konci věků. VaseLiteratura.cz: Literatura pro všechny [online]. 2014 [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http://www.vaseliteratura.cz/aktuality/zpravy11/3961-jan-hus-a-cechy-na-konci-veku.html
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...