Recenze: Odborná literatura

Básník proti Hradu – neposlušný občan Josef Svatopluk Machar

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
josef svatopluk machar 100x100
Josefa Svatopluka Machara zajisté nemusím nijak sáhodlouze představovat. K jeho raným pracím patří Confiteor I–III, poté následovaly politicky laděné verše Tristium Vindobona, veršovaný epos Magdalena a také rozsáhlý cyklus Svědomím věků. Jeho povaha mu získala řadu obdivovatelů i nepřátel. Vzhledem ke své kritické povaze, neustálé opozičnosti a sebejistotě začal vystupovat i proti svému příteli, T. G. Masarykovi, a proti hradní politice. A právě o této životní úloze Machara jakožto věčného kritika a nespokojence pojednává literárněhistorická práce Petra Sýkory, která vyšla nedávno u nakladatelství Libri.

Sýkora v této publikaci vycházel ze své diplomové práce, která nesla název Cesta pravdy J. S. Machara. Čerpal z Macharovy korespondence a jeho textů zveřejněných v dobovém tisku, z archivních pramenů i z řady studií, které se však zaměřují spíše na předválečné období Macharova života. Právě ona doba 20. a 30. let 20. století buď nebývá v odborných publikacích vůbec zmiňována, nebo je co nejvíce zestručněna a často překrucována. Sám Sýkora upozorňuje na fakt, že v tomto období „je básníkův obraz nejčastěji pokřivován tradovanými omyly, nepravdami a zjednodušujícími frázovitými formulkami, a to jak v ústním podání, tak mnohdy i na stránkách učebnic literatury“. (S. 9)

basnik proti hraduV knize Básník proti Hradu chce proto čtenáři detailněji přiblížit Macharův život v době poválečné. Po krátké úvodní kapitole, v níž je stručně uvedeno básníkovo dětství a mládí, následují tři delší úseky. První zahrnuje období od roku 1914 po rok 1919, kdy Machar nastoupil do funkce generálního inspektora československé armády. Druhý úsek popisuje jeho působení v armádě po rok 1929, kdy z armády odešel a začal se opět věnovat literární tvorbě. A závěrečná kapitola je věnována Macharově protihradní činnosti, tj. období mezi léty 1929 až 1942.

Machar je v této publikaci představován jako muž, který v sobě pociťuje neustálé nutkání kritizovat svět kolem sebe. Většinou jsou jeho terčem poklesky politiků, sociální rozdíly, nepoctivost, tedy dobové problémy, které ho nenechávaly klidným. Jeho kritika však nebyla zcela objektivní, naopak: rád používal hyperbolu a citově zabarvené výrazy, čímž si proti sobě poštvával řadu vlivných lidí. „

Zde opět rozený nelítostný kritik všech národních nešvarů komentuje dění kolem sebe ostrými pichlavými slovy v duchu nejlepší české epigramatické tradice, jak ji v polovině 19. století založil svými básněmi Karel Havlíček Borovský. (...) Jeho ostře nabroušené šípy většinou směřovaly do černého.“ (S. 129-130) Nezřídka se stávalo, že jeho satirické texty nebyly zveřejněny s omluvnými slovy, že důvody jistě sám autor chápe. Pokud vás zajímá, jaké důvody to byly, potom se podívejte na tehdejší znění Zákona na ochranu republiky, který „zakazoval činit jakékoli výpady proti prezidentově cti, přičemž nebylo podstatné, zda se neuctivý projev zakládal na pravdě, či nikoliv“. (S. 150)

Právě tyto informace o tehdejší politice a vůbec životě v období první republiky a protektorátu jsou pro čtenáře největším přínosem této publikace. Na přednáškách a seminářích vztahujících se k danému období se bohužel studenti literatury dozví pouze zlomek toho, co jim může přiblížit Petr Sýkora na zhruba dvou set stránkách. V nich shrnul řadu poznatků, které načerpal z bohaté primární i sekundární literatury. Přestože můžeme občas narazit na nějaké nesrovnalosti (např. Jaromír Slomek upozornil na špatné datum Macharova narození v kapitole, kde autor hovoří o básníkových 78. narozeninách), můžeme na knihu Básník proti Hradu pohlížet jako na kvalitní studii, kterou uvítají všichni, kteří se zajímají o českou literaturu a dějiny našeho státu od roku 1914 po období protektorátu.

Knihu Básník proti Hradu vydalo nakladatelství Libri.




Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení