Recenze: Odborná literatura

Pozvánka do mentálního světa německé veřejnosti od roku 1844

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Česko – německé vztahy, soužití a konflikty již byly řešeny na mnoha stranách odborných i populárně naučných publikací. Nakladatelství Academia přináší jedinečný pohled na tuto problematiku ze strany Němců v publikaci Od Palackého k Benešovi: Německé texty o Češích, Němcích a českých zemích.


knihaAutorkou je historička Eva Hahnová, která se rozhodla využít a rozšířit svou soukromou sbírku německých textů a zpřístupnit ji širší veřejnosti. Sama prohlašuje, že:

Čtení starých textů je často nejen zábavné, ale mnohdy i velmi užitečné. Porozumět minulosti a poučit se z ní lze jen tehdy, jestliže ji co nejméně zamlžujeme prázdnými frázemi. Proto je užitečnější vyhledávat přímé stopy, které nám minulost zanechala, než důvěřovat výkladům druhých, byť i historiků na slovo vzatých; i ti se často jen přizpůsobují daným poměrům a jejich rétorickým návykům a spíše zamlžují, než osvětlují,… [1]
   
Ráda bych podotkla, že pohled na problematiku je ještě mnohem složitější, než píše. Hlavní komplikace je v tom, že každý z nás si daný text může vykládat svým způsobem. A – ano – je to i tím, že laický čtenář i historik, je ovlivněn dobou, ve které žije. Historikové často museli své texty upravovat tak, aby byly v dané době publikovatelné. (Výrazným příkladem je éra socialismu.) Ale nejen to. My všichni si v sobě neseme zažité zvyky a určitý způsob myšlení ovlivněný svou dobou. A proto, pokud dáte jeden text deseti lidem, každý z nich jej vyloží po svém.  Autorka dodává, že:
   
Tato kniha nenabízí výklad dějin česko – německých vztahů, nýbrž příležitost k přímému kontaktu s minulostí a osobnímu setkání každého čtenáře s jedním aspektem jak německých, tak i českých dějin. Jde o náhled do často opomíjeného mentálního prostředí, v němž generace Čechů žily, působily a na který reagovaly. [2]
   
Souhlasím s myšlenkou, že nejlepší je číst prameny samostatně, aby si každý z nás utvořil vlastní názor. Sama s takovými texty pracuji, a jelikož se věnuji přelomovému období 19. a 20. století, často narážím na osočování „toho druhého“. Dosud jsem měla možnost držet v rukách texty povětšinou české, které německou strany viděly zpravidla negativně a vždy si našly něco, co lze Němcům vytknout. V některých případech jsem však měla možnost srovnat, jak se na danou událost dívá český a jak německý tisk. A to pak byly znát markantní rozdíly. Proto jsem byla z publikace Od Palackého k Benešovi nadšená. Shromažďuje totiž chronologicky dokumenty, které vyjadřují názory na českou problematiku vůči německé otázce, a to od poloviny 19. století prakticky až do současnosti.
   
Hahnová rozčlenila publikaci do čtyř částí, přičemž první začíná rokem 1844 a končí vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918. Na to pak navazuje další, dovedená do roku 1933, která zahrnuje především texty k první republice a končí výraznou událostí, jež zahýbala nejen česko – německými vztahy, převzetím moci Hitlerem. Třetí část zasahuje předválečná a válečná léta, tedy roky 1933 – 1945. Poslední část pak představuje dokumentaci dovedenou v podstatě až do současnosti, která však reaguje na poválečné poměry a problematiku odsunu Němců. Autorka každou z těchto částí doplnila úvodním textem, v němž komentuje některé dokumenty, vysvětluje okolnosti jejich vzniku a mírně komentuje jejich obsah. Samozřejmě se nevěnuje všem, což by ani nebylo z hlediska rozsahu této knihy možné. Pokud bychom čekali, že budeme držet v rukách klasickou edici se všemi edičními pravidly, budeme překvapeni. Cílem totiž bylo přiblížit dokumenty nejen odborníkům, nýbrž i laické veřejnosti. Proto tato pravidla porušila, ponechala pouze poznámkový aparát umístěný v závěru knihy. Místo toho každý dokument nejprve představuje a až pak cituje. Někdy je autorem známá osobnost (např. Palacký), pak se samozřejmě nezabývá jejím představováním, ale vyjádří se rovnou k situaci, za které dokument vznikl, co je v něm vlastně demonstrováno, atd. Nesnaží se však vnutit čtenáři svůj vlastní názor a ponechává každého, aby si o něm udělal patřičnou představu sám.
   
Ač se jedná o publikaci velmi obsáhlou, Hahnová veškeré své doplňující texty píše velmi čtivě a splňuje tím svůj cíl, který si vytyčila. Přibližuje se tak i laickému čtenářstvu. Vlastní dokumenty se pak čtou rovněž dobře, neboť obsahují tak fascinující názory a postoje, že musí zaujmout snad každého, kdo knihu otevře a dokáže byť jen trochu uvažovat nad danou problematikou.

[1] HAHNOVÁ, Eva. Od Palackého k Benešovi: německé texty o Češích, Němcích a českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014, s. 18. Historie (Academia). ISBN 9788020023896.
[2] Tamtéž, s. 18.

 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení