Recenze: Odborná literatura

Nekonečný růst ve světě hranic

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Před šedesáti lety se světová ekonomika začala vzpamatovávat z apokalyptické hrůzy druhé světové války. Začala nabírat velmi pozitivní kurz, v jehož plánech byl jen růst. Čistý růst. Za oněch šedesát let získala západní společnost pocit, že vynašla jediný funkční a opravdový politický směr, který je schopný udržet lidstvo bez válek a hladu a nesvobody. Mnoho lidí v tomto pocitu žije doposud. Možná za to může sám systém, který razí myšlenku – budu se o tebe starat, zatímco se o sebe budeš starat sám. Stephen D. King v knize Až dojdou peníze poukazuje na naivitu politických i ekonomických elit a zároveň varuje před budoucností, která bude s největší pravděpodobností napínavější, než jak jsme si to doposud plánovali. A představovali.


knihaSvět se prostě radikalizuje.

Francis Fukuyama ve své knize Konec dějin a poslední člověk tvrdil, že liberální demokracie je poslední politický režim, do kterého postupem času bude zabalen celý svět. V roce 2001 byla jeho myšlenka silně narušena útokem na newyorská dvojčata. Namísto konce dějin se zazdálo, že začne spíše střet civilizací. V roce 2008 jeho myšlenka dostala další silnou ránu. Ekonomická krize, která Západu vládne už přes šest let, je neukočírovatelná a dává jasně najevo, že věci nejsou tak jednoduché, jak se mohou jevit. Bezradnost vrcholných ekonomů a politiků vyostřuje mezinárodní situaci. Může se zdát, že stojíme před něčím zcela jiným, než je spokojená a liberální společnost, ve které růst poroste, protože to prostě jinak neumí.

Svět se radikalizuje. To je vidět na první pohled po zběžném pročtení hlavního zpravodajství. Převážně zahraničního, to české se nás, Bůhví proč, snaží chovat ve slepé bavlnce slastné nevědomosti. Celý jih Evropy je oslabován cyklicky se opakujícími masovými protesty. Lidé povstávají ve Francii, ve Velké Británii, v Německu. V Bruselu se nedávno sešla demonstrace čítající dle informací zahraničního zpravodajství 120 000 lidí. Společnosti se přestává líbit přešlapování liberální demokracie na místě. Velká část mladších ročníků si začíná idealizovat komunistický režim, hledají alternativy v minulosti. Neuvědomují si, bohužel, že tyto alternativy skončily, protože byly neurvale nelidské. Vzrůstá počet extrémistických hnutí. Vždyť prakticky celá Ukrajina je nyní pod bičem lidí, kteří se veřejně odvolávají na Banderu. A je jim to tolerováno.

Tržní ekonomika bohužel po mohutném a zdánlivě nekonečném růstu začíná požírat sama sebe. A lidé hledají možnost, jak utéct. Jak toho nebýt účastni.

Stephen D. King v úvodu knihy ukazuje zázračný růst argentinské ekonomiky, která na počátku století byla nejrychleji se rozvíjející na světě. Poukazuje na chyby tamějších vlád, které z Argentiny postupem času udělaly nesmírně zadlužený a neschopný stát, v jehož kompetenci je už jen žebrání na světovém trhu. Ukazuje zázrak růstu ekonomiky Německa po druhé světové válce. Německa, jemuž bylo předpovídáno všechno, jen ne prosperita. Ukazuje japonskou ekonomiku, která se po slibných několika desetiletích, v nichž se Japonci stali tygry světové ekonomiky, ocitla v nekončící stagnaci a neuvěřitelném růstu státního dluhu (nyní Japonsko dluží, převedeno na koruny, přes 1 000 000 000 000 000,- Kč, tedy jeden trilion, každý Japonec, včetně novorozeňat, tedy dluží přibližně osm milionů korun).

Autor v knize poukazuje na tragické chyby, které současné vlády dělají při řešení finanční krize. Poukazuje na kontraproduktivnost jejich konání. Popisuje příznaky toho, že krize neskončila (jak nám média s politiky vehementně tvrdí), ale že její dno je teprve před námi. To dno může být pro naši společnost velmi bolestné. Bude jen s podivem, ustojíme-li tuto část dějin lidstva bez toho, abychom vybombardovali půl zeměkoule.

Zároveň autor v knize nabízí mnohá řešení. Ani jedno nebylo nijak líbivé, ale při pohledu na budoucnost, která by nás čekala, pokud bychom se jimi nezačali vážně zabývat, snad jediné reálné.

[1] KING, Stephen D. Až dojdou peníze. Vyd. 1. Praha. Paseka, 2014, 288 s. ISBN 978-80-7432-493-2.

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení