
Průvodce po bezradnosti
- Recenze
- Vytvořeno 22. 11. 2014 2:00
- Autor: Štěpán Cháb

Slavoj Žižek je levicově smýšlející filozof – aplikátor. To znamená, že svou filozofii a politické přesvědčení je schopen implantovat do všeličehos, a také to s gustem dělá. Slavoj Žižek je zároveň i velmi divoký myslitel a drzý komentátor dění ve světě, a dokáže se vyjádřit téměř ke všemu, co hýbe s dějinami lidstva. A ač s ním mnozí nemusí v lecčems souhlasit, musí zároveň uznat, že právě takový kverulant je pro zdravý vývoj společnosti nejvhodnější. Upozorňuje na problémy, před kterými ostatní strkají hlavu do písku. V knize Požadujme nemožné Žižek tyto hlavy krumpáči slov a lopatami argumentů vykopává na světlo denní. Ne, nedělá to nijak šetrně.
Kniha vznikla v rámci projektu Global Humanities vzdělávacího centra Indigo Sowon v Busanu v Jižní Koreji. Centrum Indigo si vytyčilo za cíl vytvořit protiváhu vůči vzdělávacímu establishmentu a stát se tak jakousi oázou humanizmu a pokroku v dravém a nejistém světě. Centrum Indigo bylo založeno v roce 2004 a je kombinací vydavatelství knih a časopisu a zároveň i tematickým knihkupectvím. Jeho sídlo je pouze v Jižní Koreji, ovšem díky překladům se myšlenky centra šíří světem. Cíl je jasný, vlepit lidskému údělu trochu rozumného pohledu na věc. Proč ne.
Jak kniha vznikala? Slavoj Žižek si pozval k sobě domů šestici členů jihokorejského týmu centra Indigo a z rozhovorů vedených po dva dny vznikala kniha velmi sofistikovaných otázek a ještě sofistikovanějších odpovědí.
Slavoj Žižek se k současnému řízení světa staví s rozpaky. Upozorňuje na vady kapitalizmu, který z lidí dělá rukojmí vlastní úspěšnosti, jež je podmíněna drancováním ostatních lidí a přírodních zdrojů, a to až do stavu zhroucení důvěry a životaschopnosti. Ono zhroucení důvěry je hrobem samotného kapitalizmu, protože celá společnost je založena výhradně na lidské sounáležitosti, nikoliv na sobeckém lpění na vlastním majetku a kariéře. Protože schopnost reprodukovat důvěru jako zisk je zcela nulová. Důvěra se buduje dlouze a velmi složitě a právě politická arogance a vštěpování arogance je jejím hrobem.
Zároveň Žižek velmi barvitě upozorňuje na ztrátu jakési „snivosti“, tj. schopnosti samostatně snít o své budoucnosti tak, aby se sny nepromítaly do předpřipravených reklamních sloganů, které diktují a poroučí, aby člověk snil výhradně o tom, co je k prodeji. Zastavuje se tak možnost rozkvětu, rozvoje lidstva. Ničí se možnost být tím, čím člověk má být, a vnucuje se mu role tupého konzumenta beze snů a bez budoucnosti.
Žižek sluje svou radikálností a originalitou, ale zároveň z jeho myšlenek není cítit, že by byl provokatérem, který záměrně hledá témata, na kterých by se „udělal“. Jeho myšlenky tepou do těch správných míst, těmi správnými slovy. Snad by se dal Žižek definovat jako člověk, který má skutečně zdravý rozum a na problematiku, jakoukoliv, nenahlíží přes brýle výdělku, osobního prospěchu nebo budování efemérní kariéry. Jeho kariérou je totiž poukazovat na problémy a navrhovat řešení. A tato kariéra očekává a potřebuje, aby byl Žižek ryzím člověkem.
Samozřejmě, že mnoho jeho myšlenek nemusí souznít s přesvědčením čtenáře, a je tomu jedině dobře, protože tím vzniká diskuze, vzniká tím vývoj v myšlení a tedy i ve směru, kterým se člověk vydá nebo může vydat.
Kniha Požadujme nemožné je nesmírně podnětná. Dotýká se témat jako kapitalizmus, konzumerství, ekologie, promarněné lidské zdroje, nadvláda korporací a mnoha dalších. Čtenář tak dostane do rukou výřez myšlení nejobávanějšího a zároveň nejvlivnějšího filozofa nynější doby. Je to filozof (nutno dodat i sociolog) velmi svébytný, ale právě díky tomu se čtenář dočká něčeho podnětného, něčeho, čemu nebude jen tupě přikyvovat, ale s čím se v duchu do krve pohádá a díky tomu si třebas uvědomí i jiné dimenze života na planetě Zemi. Knihu vřele doporučuji.
[1] ŽIŽEK, Slavoj. Požadujme nemožné. Vyd. 1. Olomouc. Broken Books, 2014, 154 s. ISBN 978-80-905309-4-2
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...