Vesmírná galerie

Recenze

Vytvořeno 22. 10. 2014 3:00

Autor: Štěpán Ledvinka

John D. Barrow v knize Vesmírná galerie [1] komentuje obrazy, ilustrace, grafy, zápisy a fotografie, které podle něj měnily historii nebo pohled na svět kolem nás. Ostatně každý obraz vypráví svůj nezaměnitelný, nevýslovný a jedinečný příběh. Tímto jistě originálním způsobem se autor snaží zaujmout čtenáře a přiblížit jim výsledky vědy a umění.

Na více než pěti stech stránkách autor seznamuje čtenáře se svým výběrem ilustrací, obrázků a fotografií, které podle jeho názoru měnily a formovaly náš pohled na svět, vědu a lidský život. Kniha je rozčleněna do čtyř dílů, které obsahují zhruba 20 kapitol. Každá kapitola přináší jeden obrázek a jeho příběh. Vzhledem k autorově zaměření asi nepřekvapí, že jeho pozornost je věnována především obrazům a grafům z oblasti astronomie, fyziky a matematiky, ale aby byl pohled širší, najdeme v knize také témata související s architekturou, archeologií, anatomií, biologií či hudbou.

Každá kapitola představuje jeden obraz a jeho popis, který je psán ve velmi populárním stylu. Kniha je tak souborem zajímavostí z různých oblastí lidské činnosti. Jedinou spojovací linkou 89 kapitol, podle mého názoru, tak zůstává pouze téma obrázků. Vesmírnou galerii lze číst bez ohledu na pořadí kapitol.

Vzhledem k tomu, že text je psán velmi populárně-naučnou formou, porozumí mu každý. Navíc díky překladu profesora Jana Novotného se českému čtenáři velmi příjemně čte.

Autorův zjevný záměr seznámit čtenáře netradiční formou se zajímavostmi napříč širokým spektrem lidské činnosti se dle mého soudu zdařil. Nápad jít na popularizaci vědy a umění přes obrazový materiál je jistě originální a díky faktu, že očima přijímáme kolem 80 % informací, i velmi trefný. Pod jednou střechou (či spíše v jedné vazbě) se čtenář dozví zajímavosti o notovém zápise, polární záři, H-R diagramu, Vennových diagramech, Pascalovu trojúhelníku, ilustracích rostlin, chemických vzorcích a mnohém dalším. Knihu si může přečíst i naprostý laik, který neinklinuje k žádnému z prezentovaných oborů a oblastí. Osobně jsem při četbě nenarazil na kapitolu, o které bych mohl říci, že jsem nepochopil její obsah.

Bez povšimnutí by nebylo vhodné nechat ani technickou stránku knihy, neboť by to bylo nespravedlivé vůči nakladatelstvím (Dokořán a Argo), která knihu společnými silami připravila. Tisk je proveden na kvalitním křídovém papíře a v plné barvě. Volba (investice) to byla jistě dobrá, neboť na křídovém papíře obrazový materiál vždy mnohem lépe vypadá a vynikne.


John David Barrow (29. listopadu 1952, Londýn) je anglický kosmolog, teoretický fyzik, spisovatel a dramatik, který působí jako profesor na Univerzitě v Cambridge. Je autorem celé řady odborných i populárně-naučných článků a knih, divadelních her. Za svou hru Nekonečna, která měla premiéru v Miláně, získal v Itálii za rok 2002 cenu Premi Ubu. V roce 2006 získal Templetonovu cenu (za rok 2014 ji obdržel Tomáš Halík). Českému čtenáři je znám jako autor mnoha populárně-naučných knih, např. Kniha vesmírů, Teorie všeho, Teorie ničeho, Nové teorie všeho, Pí na nebesích, Konstanty přírody, ...

[1] BARROW, John D. Vesmírná galerie: klíčové obrazy v dějinách vědy. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Jan Novotný. Praha: Dokořán, 2011, 543 s. Zip (Argo), sv. 22. ISBN 978-807-3632-915.