Recenze: Odborná literatura

Fuksovo dílo v knize Erika Gilka

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Loňské devadesáté výročí narození Ladislava Fukse proběhlo bez výraznějších akcí, jež by tohoto významného prozaika připomněly laické veřejnosti, přesto se však na trhu objevilo několik knih, v nichž je Fuks zmiňovaný, či jsou mu dokonce celé věnované. Za zmínku stojí dvě, zejména proto, že tvoří poněkud zvláštní, trochu protikladný pár a přes svou odlišnost mají mnoho společného. Tou první z hlediska data vydání je Příběh spalovače mrtvol od Jana Poláčka (recenze zde), druhou Vítěz i poražený: Prozaik Ladislav Fuks od Erika Gilka.


knihaPřestože se chci věnovat knize Vítěz i poražený – předchozí titul jsem již rozebíral dostatečně v předchozí recenzi –, neubráním se srovnání obou knih. Nejen proto, že jejich protiklad nejlépe vystihuje můj postoj k vnímání autorů a jejich děl, ale také se nemohu ubránit dojmu, že oba autoři si ve vzájemné dohodě rozdělili pole působnosti ještě předtím, než začali své knihy psát. Jan Poláček se soustředil na Fuksův život, pokoušel se jeho část rekonstruovat v úvodní próze a v dalším textu se k němu neustále vracel a jeho prostřednictvím Fuksovo dílo interpretoval.

Zcela odlišný je přístup olomouckého literárního historika Erika Gilka. Až na malé výjimky se v jeho knize pikantní podrobnosti o životě Ladislava Fukse nevyskytují. Je soustředěný výhradně na dílo a neodbočuje ani ve chvílích, kdy to svádí. Rozdíl mezi knihou Poláčkovou a Gilkovou je rozdíl mezi textem na pomezí bulváru a literárně vědeckou publikací. Knihu Vítěz i poražený rozdělil autor do období charakterizujících působení Ladislava Fukse na české literární scéně a jeho měnícímu se postavení u vládnoucí garnitury. První je nazvána Bleskový nástup a zabývá se samozřejmě především Fuksovou prvotinou a dojmem, který vyvolala. Do tohoto období spadá i známý Spalovač mrtvol. Část Strategické manévrování zahrnuje knihy Příběh kriminálního rady, Nebožtíci na bále a Oslovení z tmy. Kapitola Ústup z vydobytých pozic uvádí Fuksova kontroverzní díla, která jsou všeobecně vnímána jako úlitba totalitnímu režimu. Poslední kapitolou je Návrat do první linie.

Erik Gilk si dal za úkol shromáždit relevantní informace o celém Fuksově díle a prezentovat je v ucelené formě. Chronologicky uvádí jeho všechny vydané knihy a podrobně je rozebírá za použití recenzí vycházejících v dané době i z pozdějších studií. Chronologie se odvíjí od pořadí vydání, přestože - jak autor nezapomíná uvádět - pořadí vydávaných knih neodpovídá posloupnosti jejich vzniku. Je tedy známo, že Pan Theodor Mundstock je Fuksovou knižní prvotinou, není však prvním zveřejněným textem. Erik Gilk se také zabývá srovnáním Mundstocka s Weilovou knihou Život s hvězdou. O této podobnosti či rozdílnosti se často diskutuje a v některých vyjádřeních dokonce opatrně zaznívají náznaky, že se Fuks Životem s hvězdou inspiroval více, než by bylo vhodné.

Erik Gilk podrobně rozebírá i povídkové knihy, a to nejen jednotlivé povídky, ale i celkovou kompozici souboru. Prostor poskytovaný jednotlivým dílům je vyvážený, autor žádnou z knih neupřednostňuje, přestože jsou obecně některé knihy vnímány jako více či méně významné. Příkladem může být Oslovení z tmy, které je podle mého názoru neprávem opomíjené. Bylo vydáno pouze jednou – v nakladatelství Melantrich roku 1972 - v nákladu, který byl v tehdejší době statisícových sérií zanedbatelný – pouhých 9000 výtisků. Přesto ji Erik Gilk podrobně rozebírá a věnuje jí zaslouženou pozornost.

Vítěz i poražený je odbornou publikací pochopitelnou i laické veřejnosti. Jsou v ní sice i místa, v nichž nadužívání cizích slov degraduje srozumitelnost textu, nejsou však tak častá, aby někoho mohla odradit. Naopak, jejich použití je inspirativní, jako malý exkurz do literárních rozborů. Citování jednotlivých pramenů, odborných prací a recenzí má překvapivý efekt – rozbory symbolů používaných ve Fuksově díle a postupů, které používal, jde v některých případech ad absurdum. Fuksův čtenář musí mít dojem, že někteří z teoretiků záměrně hledají nejnesmyslnější souvislosti jen proto, aby se v odborných kruzích zviditelnili. V tomto smyslu jsou takové snahy úsměvné a zkušený čtenář si o tom může myslet své.

Rozbor Fuksova díla v Gilkově knize je natolik podrobný, že by mohl suplovat jeho čtení a bylo by snadné podlehnout pokušení zapsat si do čtenářského deníku několik vět z těchto rozborů a Fukse nečíst. Ano, je to možné, ale tím se „čtenář“ ochudí o jedinečný zážitek, který Fuksovy knihy přinášejí. Stejně tak je chybou seznámit se s podrobným rozborem symbolů a pak se snažit příslušný text číst. Fuks demontovaný podrobnou analýzou na jednotlivé součástky přestává působit. Umělecké dílo můžeme dopodrobna rozebrat, ale už nelze zpět složit tak, aby fungovalo.

GILK, Erik. Vítěz i poražený: Prozaik Ladislav Fuks. 1. vyd. Brno: Host, 2013, 312 s. Tváře české literatury. ISBN 978-80-7491-056-2.

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení