Recenze: Odborná literatura

Závazek a zrada dcery národa

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Osobnost Karla Havlíčka Borovského zná každý již ze školních lavic. Nejen jeho dílo, ale také jeho krátký život, nucený exil v Brixenu, jeho skutky i to, že „trpěl pro vlast“. To všechno je nám známo. A možná někdo z vás ví, že měl dceru, jmenovala se Zdeňka a národ se jí skládal na věno. Vzhledem k tomu, že se věnuji studiu 19. století, vím o Havlíčkově dceři možná více než běžný čtenář, přesto se pokusím o objektivní recenzi novinky, kterou vydalo nakladatelství Paseka.  

Nejprve bych ráda upozornila na to, že se jedná o odbornou literaturu vystavěnou na mnoha historických pramenech a další odborné literatuře. Autorkou je prof. PhDr. Milena Lenderová, Csc., působící na Filozofické fakultě pardubické univerzity. Věnuje se dějinám každodennosti v 19. století, gender history a česko-francouzským vztahům. Vydala mnoho prací kolektivně i samostatně. Rodině Braunerových, ve které byla Zdeňka Havlíčková vychována, se věnovala již v knížce o jiné Zdence, malířce Zdence Braunerové. Nyní se autorka vrací do oblíbeného prostředí, aby čtenářům přiblížila osudy a strasti Havlíčkovy dcery.

knihaV úvodní kapitole seznamuje čtenáře se Zdenčiným otcem a s pracemi, které se zabývají jeho životem a dílem. Sleduje, nakolik se v nich promítá jeho dcera a od kdy se dají zachytit první impulsy vědeckého zájmu o Zdeňku Havlíčkovou. V dalších kapitolách navazuje podrobným popisem jejího života, pobytu v Brixenu i počátcích onemocnění její matky tuberkulózou. Po Havlíčkově smrti nastává druhá etapa Zdenčina života, kdy se najednou z chudého sirotka stává dcerou všech – dcerou národa.

Jak se dívka cítila? Jak vnímala smrt otce a matky? Jak vnímala loterii, která byla jejím jménem uspořádána, aby měla sirota po Havlíčkovi dostatek financí na vzdělání a na věno? Tehdy se v jejím životě poprvé objevila Augusta Braunerová, žena jednoho z nejvlivnějších mužů v Praze, a patrně to byla ona, kdo dal impuls k této akci. O náhle zbohatlou dívku se musel někdo starat, kdo by jí dopřál dobré vychování a patřičné vzdělání. Teta Adéla Jarošová se již představitelům českého národa nezdála vhodná, a tak vstupuje opět do popředí rodina Braunerova.

Autorka sice psala odborný text, přesto jí nelze upřít kvalitu a vypravěčský um, který dělá knihu srozumitelnou i pro laické čtenáře. Tito z vás jistě ocení, že se dozví mnoho o tom, co dívku formovalo, poznají ji po psychické stránce a dokážou se vcítit do jejích útrap i lásek. Milena Lenderová jako by mi psala „z duše“. Vždy, když jsem text četla a napadla mě nějaká myšlenka v souvislosti s „hlavní hrdinkou“, stačilo pár odstavců a našla jsem odpověď. Autorka si mnohdy položila stejnou otázku, a tím mi byla čím dál blíže.

Třetí etapou, nebo chceme-li třetím životem, Zdeňky Havlíčkové je její „život po smrti“. Odkaz dcery národa se promítá v několika literárních a divadelních dílech. Stačilo málo a objevil by se i na filmovém plátně. Tímto se autorka zabývá v poslední kapitole, kde čtenáři pomáhá pochopit, co z dívčina života zůstalo v povědomí jejích vrstevníků a i těch, kteří následovali.

Knížku rozhodně doporučuji k přečtení nejen těm, kteří se zabývají dějinami 19. století, zajímá je česká historie či gender history, ale i laickým čtenářům. Ukáže jim nový směr pohledu na Karla Havlíčka Borovského, jeho dceru, tehdejší společnost i myšlenky, které utvářely české národní hnutí.

Knížku Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové vydalo nakladatelství Paseka

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení