Recenze: Odborná literatura

Chuť Afriky

1 1 1 1 1 (1 hlas)
afrika

„Africká kuchyně jde ruku v ruce s pohostinností a dělením se s ostatními – tento aspekt můžete vnímat v celé Africe bez výjimky,“ začíná kniha sympatické autorky Katri Assitan, Africká kuchařka. O historii a zvyklosti malijské a africké kuchyně informuje stručně, hlavní prostor mají samotné recepty. O těch původních afrických se nedá mluvit, mnohé ingredience byste u nás nesehnali – a to každý pochopí. Přestože nejspíš málokdo ze čtenářů posoudí, jestli chuť s původními surovinami a se surovinami nalezenými jako náhrada na českém trhu, je stejná, autorka nás o tom ujišťuje a my nemáme jinou možnost než jí věřit.

 

knihaKromě několika druhů kaší (dýňová, rýžová aj.), koblih z prosa, zeleninových omáček (cibulová, rajčatová…), pomazánek a dalších vesměs vegetariánských receptů zde nalezneme hojně zastoupená jídla masitá. Recepty nejsou rozděleny podle druhu pokrmu (na polévky, hlavní chody apod.), a tak po Coco mukuni – Sladkém kokosovém prášku se ihned dostaneme k Diéke supu – Rybí polévce nebo přes Indjera – Etiopské palačinky k Djéke brocheti –Rybímu špízu. U každého receptu nalezneme informaci o počtu porcí, době přípravy, obtížnosti a netradičně i krátký exkurs do historie pokrmu a příležitosti, při které se v Africe jí. Ingredience a postup jsou samozřejmostí. Stejně tak díky fotografiím čtenář získá jasnou představu, jak má jeho výtvor vypadat, a to je podstatné.

V neposlední řadě se můžeme zmínit o atmosféře, kterou kniha vytváří. Obrázky jednoduchých postaviček jakoby nakreslených tuší v nás můžou evokovat jeskynní malby, stejně tak doplňky na fotkách nám připomínají cizí kulturu (sošky slonů, amulety, dřevěné nádobí…). A podkladem pro každý recept je fotografie, která se ztrácí v pozadí – typická africká zvířata (např. žirafa, zebra), Afričanka nebo jiný výjev s lidmi (z trhů atd.).

Africká kuchařka nabízí českému (až evropskému) čtenáři pomocnou ruku, díky které se bude moct na chvíli přenést na černý kontinent. A to s recepty, které nevyděsí svojí složitosti, uvařené ze surovin, které jsou volně dostupné na našich trzích. K tomu je vizuálně hravá, propracovaná a dýchá na nás radostí, s kterou byla psána.

Ukázkou přidávám jeden recept, na který budete potřebovat jen 250 g kukuřičné mouky, špetku soli a 1 l vody – Kaba To – Fufu z kukuřičné mouky (vzhledově jsou to bílé bochánky připomínající formou karbenátky):

„Ve velké míse smícháme 200 g kukuřičné mouky a 500 ml studené vody. Pomocí vařečky mícháme směs tak dlouho, dokud není mouka zcela rozpuštěná. V těstu nesmíme mít žádné hrudky. Nyní ve velkém hrnci přivedeme k varu 300 ml vody a poté do vroucí vody nalijeme řádně zamíchanou směs a přidáme špetku soli. Vaříme za stálého míchání na mírném ohni po dobu zhruba 2 minut. Poté přidáme zbytek kukuřičné mouky a dále vaříme asi 5 minut. Vyjmeme těsto z hrnce a vyzkoušíme, zda je těsto dostatečně uvařené – hmota by se neměla lepit na prsty. Pokud je těsto v pořádku, vymodelujeme z něho menší kuličky, které hezky uhladíme. Podáváme s rajčatovou omáčkou. Viz recept na str. 8.“
(ASSITAN, Katri. Africká kuchařka. 1. vyd. Brno: CPress, 2013, s. 50.)

Knihu Africká kuchařka vydalo nakladatelství CPress 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení