Vasesouteze2
Recenze: Odborná literatura

Co prozradí kroniky?

  • Vytisknout
1 1 1 1 1 (2 hlasů)
Recenze
Vytvořeno 1. 10. 2013 3:00
Autor: Lenka Martinková
il

Dějiny Velké Moravy jsou bezpochyby zajímavé.  Ať už jde o „pouhé“ archeologické nálezy, slavné činy panovníků nebo pohled na šíření křesťanství. Je celkem jedno, kterou z částí si ten či onen fanoušek vybere, všechny mají něco do sebe a mají čím zaujmout. Dokazuje to další vydání Kroniky o Velké Moravě, která letos vyšla v nakladatelství JOTA.


knihaKniha už na první pohled působí poměrně honosně. Zaujme přebalem laděným do bílé barvy, na kterém se vyjímá dobový obrázek. To celé je pak doplněno zlatým nápisem hlásajícím název titulu a jméno autora. Samotný obsah působí po tomhle naladění na první pohled (či spíše prolistování) poněkud chudě. Černobílý tisk je občas doplněn – pro změnu – černobílým obrázkem. Na druhé prolistování si člověk uvědomí, že v ruce drží skvost, přímo poklad, který není nijak potřeba zdůrazňovat barvami. Objeví ho sám poté, co se na okamžik začte.

Ani to však není jediné. Hned první stránky zabírá několik verzí předmluv: k prvnímu, druhému a třetímu vydání, za kterými teprve následují chronologicky seřazené zápisy z cizích kronik. Tak se čtenář nejen dozví, co se v tom či onom roce dělo na Velké Moravě, ale také jak to viděli naši tehdejší sousedé nebo případně nepřátelé.

V samotných kronikářských zápisech nechybějí novodobé dodatky v hranatých závorkách, ze kterých je snadnější zjistit jména hlavních aktérů, nebo si upřesnit představu o zeměpisných vztazích. Které dnešní město v tom či onom případě tehdy vlastně figurovalo? Své využití najdou nezřídka také kulaté závorky. Ty upřesňují především samotný děj té či oné události: člověk si představí něco naprosto odlišného, když čte: „táhli proti sobě“, než když čte: „táhli naproti sobě“. Aby však kroniky pro dnešního čtenáře byly ještě zajímavější a nabyly většího významu, nejeden zápis je uveden stručnými dobovými souvislostmi, které nezřídka zápisy ozřejmí.

Skuteční fajnšmekři, kteří se chtějí dozvědět víc než jen informace ze zápisů v kronikách a análech, si na své přijdou v závěrečné části knihy, kde se nacházejí nejen důležité nákresy, ale také rodokmeny a schémata rozložení moci ve státě v tom či onom roce. Kdo by si však myslel, že jde v tomto případě vyloženě o dějiny Velké Moravy, byl by na omylu. Autor občas zmíní také samostatný přemyslovský stát. Tato výjimka se objevuje především v samotném závěru, kdy už následuje pouze seznam zdrojů.

I přes značnou odbornost vysvětlivek a poznámek se Kronika o Velké Moravě dá číst takřka ze zájmu.

Knihu Kronika o Velké Moravě vydalo nakladatelství JOTA

 

Soutěže

Vasesouteze1

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Albatroos kniha Uprchlik

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení