Recenze: Odborná literatura

Sprostá slova?

1 1 1 1 1 (1 hlas)
zena

I v dnešní době pokud použijete slova jako ženská emancipace nebo feminismus, začne se na vás spousta lidí dívat skrz prsty. Někteří v tu chvíli vypadají, jak když jste z úst vypustili nějaké hodně peprné slovo. Někteří pak jen podotknou, že tyto pojmy jsou pasé. Emancipace není třeba, protože byla dokončena, a feminismus? Raději nekomentovat. A právě proto si myslím, že knihy, jakou je „My byly, jsme a budeme!“ jsou v dnešní době stále aktuální.

 

knihaPhDr. Jana Malínská se českým ženským hnutím zabývá po celý svůj badatelský život a stále objevuje něco nového. Podívejme se však na její nejnovější publikaci, která pojednává o základních milnících ženské emancipace, v jejím původním obsahu, v průběhu 19. století, kdy si ženy začaly uvědomovat svá práva a chtěly je začít prosazovat. Popisuje strastiplnou cestu od prvních výrobních spolků, přes spolky osvětové a vzdělávací, až k politické roli žen. Velký boj se sváděl nejen o školství, které dlouho ženám neumožňovalo maturitní a vysokoškolské vzdělání, ale boj se strhl především o volební právo. Měla ho žena dostat? Měla právo rovnat se mužům? A měla by mít možnost být volena, nebo jenom volit? A jak se s tímto problémem vyrovnávali právě muži jejich doby?

Práce je rozdělena do čtyř velkých kapitol, které jsou dále děleny do podkapitol, začínající metodologickým úvodem a končící shrnujícím závěrem. Nesmí chybět poznámkový aparát a seznam použitých pramenů a literatury.

Autorka velmi čtivým způsobem podává problematiku rodícího se ženského vědomí a uvědomění si sebe sama. Na poměrně malém prostoru velmi zdařile zachycuje složitý proces vývoje – proměny z konzervativních uzavřených měšťanek v moderní, pokrokově smýšlející ženy.

„Bez naděje na možnost vítězství vstupovaly ženy naše ve volební boj, stavíce samostatnou kandidátku svou na Vysokomýtsku – a přece ji postavily, ne z umíněnosti, ne proto, aby kandidovaly stůj co stůj, nýbrž z citu povinnosti k sobě samým, k budoucím ženám, i k celému národu, z povinnosti neodkladné!“
(Jana Malínská, My byly, jsme a budeme, Praha 2013, s.117.)

Kniha Jany Malínské se velmi dobře čte a mohu slíbit, že přes svou odbornost a vědeckou kvalitu se bude lehce číst i laikům. Mohu ji vřele doporučit každému, kdo chce pochopit změnu, která se se ženami musela stát, aby se dostaly tam, kde dnes jsou. A že tento proces ještě zdaleka není ukončený.

Knihu My byly, jsme a budeme! vydalo nakladatelství NLN

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení