Recenze: Odborná literatura

Osmé přikázání

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Letos uplynulo 75 let od vzniku prvního samostatného Slovenska. Slovenský štát však nebyl ideálem, o němž předchozí generace snily, měl mnoho chyb, z nichž jednou byla i sympatie k fašistickému Německu a přijetí jeho zásad. Jakými byla i protižidovská opatření. Kniha Hany Kubátové Nepokradeš nám přibližuje nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce v letech 1938-1945, jak napovídá její podtitul.


knihaKubátová zpracovává celou problematiku v novém náhledu. Nejen proto, že se jedná o stále citlivou otázku, ale především proto, že dosud nebyl problematice židovství věnován patřičný prostor z hlediska pohledu většinové společnosti. Antisemitismus, i když to není zcela přesný termín, jak autorka upozorňuje, měl mnohem hlubší kořeny. Nikdo nezačne opovrhovat jiným etnikem ze dne na den, a tak nás autorka postupně seznamuje s protižidovskými náladami a postoji a jejich vývojem od středověku do moderní éry.

Kniha je dělena do pěti základních kapitol a následně do podkapitol. Uvedena je předmluvou, úvodem a ukončena závěrem spolu s nezbytnou bibliografií. Autorka nejprve popisuje právě ony zmiňované antižidovské stereotypy, poté je nám přiblížena celá židovská protikampaň v letech 1938-1940. Čemu věnuje zvláštní pozornost, jsou salzburské rozhovory, které vedly k reorganizaci dosavadní politické vlády a podřízení slovenské armády německému dohledu. Období mezi Salzburgem a Slovenským národním povstáním také bylo dobou, kdy docházelo k největší perzekuci židovského obyvatelstva v dějinách.

„Centrálním orgánem, jenž měl dohlížet na proces vyloučení Židů z ekonomického a sociálního života slovenského státu, se stal již zmíněný Ústřední hospodářský úřad, který vznikl v polovině září 1940 a který přímo podléhal předsedovi vlády. Krátce na to vláda zřídila Ústřednu Židů (ÚŽ), jež podléhala ÚHÚ a byla jedinou organizací, která zastupovala židovské občany. Všechny ostatní tehdy ještě fungující židovské spolky, organizace a náboženské obce byly zakázány.“
(KUBÁTOVÁ, Hana. Nepokradeš. Nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce, 1938-1945. Praha: Academia, 2013. s. 139-140.)

Protižidovská opatření se nadále stupňovala, nejen že Židé nemohli vykonávat svá povolání a sdružovat se, ale také bohužel docházelo i k velkému množství transportů, z nichž se jich vrátila jen hrstka. Ke konci války začínala stoupat nervozita mezi slovenským obyvatelstvem. Strach byl pochopitelný...

Nejzákladnější otázky pokládá Kubátová na konci knihy. Co k postoji Slováků vedlo? Nezájem? Pasivita? Spolupachatelství? Názor, čistě subjektivní, si vytvoříte sami, pokud si tuto práci přečtete, protože každá mince má dvě strany. Existovali i lidé, kteří Židům aktivně pomáhali a s oficiálními názory nesouhlasili, čímž riskovali nejen svou svobodu, nýbrž i život. I proto je nutné minulost oživovat a připomínat, abychom neviděli svět černobíle v právě nalinkovaných tezích.

Knihu Nepokradeš vydalo nakladatelství Academia

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení