
Osmé přikázání
- Recenze
- Vytvořeno 28. 8. 2013 3:00
- Autor: Pavla Huřťáková

Letos uplynulo 75 let od vzniku prvního samostatného Slovenska. Slovenský štát však nebyl ideálem, o němž předchozí generace snily, měl mnoho chyb, z nichž jednou byla i sympatie k fašistickému Německu a přijetí jeho zásad. Jakými byla i protižidovská opatření. Kniha Hany Kubátové Nepokradeš nám přibližuje nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce v letech 1938-1945, jak napovídá její podtitul.
Kubátová zpracovává celou problematiku v novém náhledu. Nejen proto, že se jedná o stále citlivou otázku, ale především proto, že dosud nebyl problematice židovství věnován patřičný prostor z hlediska pohledu většinové společnosti. Antisemitismus, i když to není zcela přesný termín, jak autorka upozorňuje, měl mnohem hlubší kořeny. Nikdo nezačne opovrhovat jiným etnikem ze dne na den, a tak nás autorka postupně seznamuje s protižidovskými náladami a postoji a jejich vývojem od středověku do moderní éry.
Kniha je dělena do pěti základních kapitol a následně do podkapitol. Uvedena je předmluvou, úvodem a ukončena závěrem spolu s nezbytnou bibliografií. Autorka nejprve popisuje právě ony zmiňované antižidovské stereotypy, poté je nám přiblížena celá židovská protikampaň v letech 1938-1940. Čemu věnuje zvláštní pozornost, jsou salzburské rozhovory, které vedly k reorganizaci dosavadní politické vlády a podřízení slovenské armády německému dohledu. Období mezi Salzburgem a Slovenským národním povstáním také bylo dobou, kdy docházelo k největší perzekuci židovského obyvatelstva v dějinách.
„Centrálním orgánem, jenž měl dohlížet na proces vyloučení Židů z ekonomického a sociálního života slovenského státu, se stal již zmíněný Ústřední hospodářský úřad, který vznikl v polovině září 1940 a který přímo podléhal předsedovi vlády. Krátce na to vláda zřídila Ústřednu Židů (ÚŽ), jež podléhala ÚHÚ a byla jedinou organizací, která zastupovala židovské občany. Všechny ostatní tehdy ještě fungující židovské spolky, organizace a náboženské obce byly zakázány.“
(KUBÁTOVÁ, Hana. Nepokradeš. Nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce, 1938-1945. Praha: Academia, 2013. s. 139-140.)
Protižidovská opatření se nadále stupňovala, nejen že Židé nemohli vykonávat svá povolání a sdružovat se, ale také bohužel docházelo i k velkému množství transportů, z nichž se jich vrátila jen hrstka. Ke konci války začínala stoupat nervozita mezi slovenským obyvatelstvem. Strach byl pochopitelný...
Nejzákladnější otázky pokládá Kubátová na konci knihy. Co k postoji Slováků vedlo? Nezájem? Pasivita? Spolupachatelství? Názor, čistě subjektivní, si vytvoříte sami, pokud si tuto práci přečtete, protože každá mince má dvě strany. Existovali i lidé, kteří Židům aktivně pomáhali a s oficiálními názory nesouhlasili, čímž riskovali nejen svou svobodu, nýbrž i život. I proto je nutné minulost oživovat a připomínat, abychom neviděli svět černobíle v právě nalinkovaných tezích.
Knihu Nepokradeš vydalo nakladatelství Academia
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...