Recenze: Odborná literatura

Osmé přikázání

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Letos uplynulo 75 let od vzniku prvního samostatného Slovenska. Slovenský štát však nebyl ideálem, o němž předchozí generace snily, měl mnoho chyb, z nichž jednou byla i sympatie k fašistickému Německu a přijetí jeho zásad. Jakými byla i protižidovská opatření. Kniha Hany Kubátové Nepokradeš nám přibližuje nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce v letech 1938-1945, jak napovídá její podtitul.


knihaKubátová zpracovává celou problematiku v novém náhledu. Nejen proto, že se jedná o stále citlivou otázku, ale především proto, že dosud nebyl problematice židovství věnován patřičný prostor z hlediska pohledu většinové společnosti. Antisemitismus, i když to není zcela přesný termín, jak autorka upozorňuje, měl mnohem hlubší kořeny. Nikdo nezačne opovrhovat jiným etnikem ze dne na den, a tak nás autorka postupně seznamuje s protižidovskými náladami a postoji a jejich vývojem od středověku do moderní éry.

Kniha je dělena do pěti základních kapitol a následně do podkapitol. Uvedena je předmluvou, úvodem a ukončena závěrem spolu s nezbytnou bibliografií. Autorka nejprve popisuje právě ony zmiňované antižidovské stereotypy, poté je nám přiblížena celá židovská protikampaň v letech 1938-1940. Čemu věnuje zvláštní pozornost, jsou salzburské rozhovory, které vedly k reorganizaci dosavadní politické vlády a podřízení slovenské armády německému dohledu. Období mezi Salzburgem a Slovenským národním povstáním také bylo dobou, kdy docházelo k největší perzekuci židovského obyvatelstva v dějinách.

„Centrálním orgánem, jenž měl dohlížet na proces vyloučení Židů z ekonomického a sociálního života slovenského státu, se stal již zmíněný Ústřední hospodářský úřad, který vznikl v polovině září 1940 a který přímo podléhal předsedovi vlády. Krátce na to vláda zřídila Ústřednu Židů (ÚŽ), jež podléhala ÚHÚ a byla jedinou organizací, která zastupovala židovské občany. Všechny ostatní tehdy ještě fungující židovské spolky, organizace a náboženské obce byly zakázány.“
(KUBÁTOVÁ, Hana. Nepokradeš. Nálady a postoje slovenské společnosti k židovské otázce, 1938-1945. Praha: Academia, 2013. s. 139-140.)

Protižidovská opatření se nadále stupňovala, nejen že Židé nemohli vykonávat svá povolání a sdružovat se, ale také bohužel docházelo i k velkému množství transportů, z nichž se jich vrátila jen hrstka. Ke konci války začínala stoupat nervozita mezi slovenským obyvatelstvem. Strach byl pochopitelný...

Nejzákladnější otázky pokládá Kubátová na konci knihy. Co k postoji Slováků vedlo? Nezájem? Pasivita? Spolupachatelství? Názor, čistě subjektivní, si vytvoříte sami, pokud si tuto práci přečtete, protože každá mince má dvě strany. Existovali i lidé, kteří Židům aktivně pomáhali a s oficiálními názory nesouhlasili, čímž riskovali nejen svou svobodu, nýbrž i život. I proto je nutné minulost oživovat a připomínat, abychom neviděli svět černobíle v právě nalinkovaných tezích.

Knihu Nepokradeš vydalo nakladatelství Academia

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení