Recenze: Odborná literatura

Vychutnejte si popravu z první ruky

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Přestože jsou popravy ve většině zemí světa zakázány, přitahují svou krutostí neustále. A nejenom krutostí – zajímavé jsou také první a poslední popravy určitého druhu nebo zločiny, za které byly tresty smrti uděleny. To si samozřejmě také uvědomuje nejeden autor, ať už historických románů, nebo literatury faktu. Jedním ze zástupců naposledy zmíněné skupinky je také Vladimír Šindelář, kterému v nakladatelství XYZ vyšla kniha s přitažlivým názvem Cesta na popraviště: Příběhy z Evropy.


knihaHned na začátku je třeba upozornit, že se kniha nejspíš nebude zamlouvat milovníkům raného a vrcholného středověku, autor se zabývá především popravami od poloviny patnáctého století do novověku. Je sice pravda, že se občas o středověku zmíní, ale nejčastěji je tomu tak v souvislosti se „středověkou krutostí“, jíž se projevovaly i jasně novověké popravy, především neurozených lidí a zrádců.

Kniha je rozdělena do čtyř oddílů, přičemž největší část publikace zabírá čtení o popravištích sladké Francie, zaměřené především na Velkou francouzskou revoluci, a několik zajímavostí o gilotině. Od toho už je jenom krůček ke kapitole Gilotina v Praze. V tu chvíli si autor začne lehce odporovat – název přece slibuje příběhy z Evropy a zatím se zaobírá sekyrárnou na Pankráci, která by se spíš hodila do prvního dílu Cesta na popraviště – Příběhy z českých zemí. Rýpavý čtenář si takových nesrovnalostí všimne v knize ještě několikrát, na druhou stranu si musí uvědomit, že v širším kontextu Šindelář skutečně mluví o příbězích z Evropy, třebaže se staly například v Mexiku (jak je tomu v oddílu Popravy panovníků).

Při čtení většiny příběhů z evropských popravišť sice člověku běhá mráz po zádech, jde však o případy obecně známé z hodin dějepisu a čtenář je na ně svým způsobem připravený. O to horší je pak příloha nesoucí název Němá tvář na popravišti. Autor tu sice nezabíhá do takových detailů jako v kapitolách o popravách lidí, přesto to bohatě stačí k představě, co všechno se na popravištích mohlo odehrát. A není to hezké čtení.

Přestože většinu z vykonaných trestů na lidech většina z nás zná z dějepisu, ne vždy si je dokáže přesně zařadit do toho či onoho období. S čarodějnickými procesy by snad ještě nemusel být takový problém, ale životní data méně známých vládců dá dohromady jen pár nejlepších. Autor v každé kapitole proto uvede alespoň nejdůležitější letopočty nezbytné k pochopení důvodů té či oné popravy a v mnoha případech následuje přinejmenším nástin životních osudů potrestaných. Co je vůbec k takovým činům vedlo si sice každý může domýšlet, ale získá alespoň jakési vodítko.

Knihu Cesta na popraviště: Příběhy z Evropy vydalo nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení