
Existuje u nás šlechta?
- Recenze
- Vytvořeno 26. 6. 2013 3:00
- Autor: Pavla Huřťáková

Na každého z nás, kdo trochu sledoval nedávné prezidentské volby, zaútočil, ať už v negativním či pozitivním smyslu, šlechtický původ jednoho z kandidátů. V médiích probíhala masivní kampaň poukazující na jeho horší češtinu, na život v emigraci, manželku cizinku. V konečném důsledku mu jeho hrdá minulost v očích veřejnosti přitížila. Proč tomu tak je? Jaká je tradice šlechtictví a především vnímání šlechty v naší zemi? Na to nám podává odpověď knihy Radmily Švaříčkové Slabákové Mýtus šlechty u nás a v nás.
Kniha je rozdělena do dvou částí, první, v níž autorka rozebírá jednotlivé pojmy, s nimiž je nucena pracovat, je více teoretická. Sledujeme historii a vývoj bádání o šlechtě, o paměti, jsme seznámeni s úskalími, která přináší narativní historie. V druhé části se autorka zabývá jednotlivými mýty – např. se jedná o mýtus neexistující šlechty, neboť ta byla zákonem z 10. prosince 1918 zrušena, zanikly tituly i řády. Přesto si svou výlučnost dokázala uchovat. A právě ta výlučnost, pro kterou byla od konce 19. století probouzejícímu se českému národu předkládána jako nepřítel národa, ji specifikuje i dnes, a to především v pejorativním smyslu. Z výzkumu autorky vyplývá, že názor o loupeživé šlechtě je mnohem frekventovanější než ten o šlechtě dobré a pomáhající.
V druhé řadě se Švaříčková Slabáková věnuje vnitřním šlechtickým mýtům, tedy těm stereotypům, které si vytvořili šlechtici sami. Zaostřuje pohled na Velkého otce, obětující se matku, rovnorodé sňatky, rodové hrdiny či vlastenectví. V této části dochází nejen na knižní citace, ale jsou zde použity vzpomínky a názory šlechticů a šlechtičen, kteří byli ochotni jí odpovídat, a především, kteří dovolili získané materiály publikovat.
Viktor v podobném duchu vzpomíná na to, jak oti museli psát každý týden dopisy česky a on jim je vracel opravené – tím pádem si uchovali češtinu, což bylo výborné. František, jako by se chtěl utvrdit, že je mu to také jasné, to vyjádřil rovnou: „ Když přišli Němci, tak otci všecko sebrali, poněvadž my jsme byli Češi, jo?“ Na to, že oni byli na té správné straně, upozorňuje i Adam: když se jedna část jejich rodiny „stala Němci“, nikdy víc se s nimi neviděli.
(ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ, Radmila. Mýtus šlechty u nás a v nás. Lidové noviny: Praha, 2013. s. 132.)
Kniha Mýtus šlechty u nás a v nás vyšla jako součást Knižnice Dějin a současnosti, jedná se tedy o vědeckou publikaci, autorkou je uznávaná docentka zabývající se moderními dějinami. Její kniha je přesná a vědecky strukturovaná. Obsahuje bohatý poznámkový aparát, seznam použité literatury, jmenný rejstřík. Svou koncepcí není primárně určena široké veřejnosti, přesto pro ni není nevyužitelná. Je psána stylisticky čistou a jasnou češtinou bez gramatických chyb. Tématu porozumí i ten, kdo historii nevystudoval.
Myslím si, že může pomoci čtenáři, aby se lépe orientoval ve vědomých a nevědomých polopravdách, kterými nás občas média zahlcují. Problematika šlechty není černobílá. Měli bychom konečně opustit rétoriku, kterou vytvořilo národní obrození a podívat se na šlechtictví objektivníma očima.
Knihu Mýtus šlechty u nás a v nás vydalo nakladatelství Lidové noviny
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...