Recenze: Odborná literatura

Návrat ke kořenům

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Pátrání po dějinách rodu je v současné době moderní. A televizní pořady se předhání, aby nám ukázaly minulost známých osobností. Proč bychom se potom neměli ptát, kde jsme se vzali my jako národ? Pocházíme z kmene Slovanů, ale kam ten patřil? Jakou roli hrál v dějinách Evropy?


knihaNa tyto otázky nám dává odpověď kniha saského kněze Helmolda z 12. století, Kronika Slovanů, kterou pro nakladatelství Argo připravili k edici Magdalena Moravová a Jan Zdichynec, kteří k ní vytvořili předmluvu a vysvětlili způsoby překladu originálu. Jedná se tedy o klasickou edici určenou především pro vědeckou veřejnost, zaujmout však může i laiky.

Sám Helmold, kněz v Bosau, zahajuje svou práci předmluvou, v níž vysvětluje pohnutky, které jej k tomuto počinu vedly. Chtěl uctít svůj mateřský kostel v Lübecku, proto se jal popisovat obrácení Slovanů na pravou víru. To bylo pro jeho dobu typické, knihy se nepsaly pro pobavení, většina tehdejší populace číst neuměla. Proto se psaly buď na zakázku, nebo jako svatá činnost mnichů v klášteře, aby se uchovala vzdělanost, nebo jejich tvorbu autoři pojali jako své poslání, jímž měli vzdát dík. Ve středověku především panovníkovi a Bohu. Své vyprávění Helmold rozdělil do dvou částí: jedna začíná vládou Karla Velikého a končí v roce 1163; druhá pak popisuje období mezi léty 1163–1171, tedy jeho současnost, neboť se pravděpodobně narodil roku 1120.

Proč bychom ji však měli číst dnes? Odpověď je nasnadě, měli bychom znát svou minulost. Cenná je pro nás především jako zdroj poznání o životě v raném středověku, mocenských bojích i poměrech v římsko-německé říši a jejích snahách o expanzi, např. i do českého knížectví. Tím vším nám ukazuje, jak hluboce patříme do Evropy již od samého počátku. Římsko-německá říše byla vlastně takovým prvotním konceptem Evropské unie, ale to bychom byli lehce ahistoričtí. Tenkrát národy usilovaly o udržení své nezávislosti a panovníci bojovali o své výsadní postavení.

„Čechy mají krále a bojovné muže a oplývají kostely a svatým náboženstvím. Rozděleny jsou na dvě biskupství, pražské a olomoucké. Polsko je veliká slovanská země, jejíž nejzazší hranice prý sahá až k říši ruské. Rozděleno je na osm biskupství. Polsko kdysi mělo krále, nyní mu však vládnou vévodové. Stejně jako Čechy je také Polsko zavázáno poplatkem a službou císařskému Veličenstvu.“
(HELMOLD Z BOSAU, MORAVCOVÁ, Magdalena a ZDICHYNEC, Jan, ed. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2013, s. 29.)

Kniha je uspořádána dle standardních vědeckých postupů, obsahuje předmluvu, samotnou kroniku, poznámkový aparát, na něj navazující seznam literatury a jmenný a věcný rejstřík. Jak jsem říkala, je určena především historikům, ale pomineme-li její odborný kontext, je určitě zajímavým poučením pro všechny. Osobně bych vám ji vřele doporučila, protože při jejím čtení pochopíte, jak moc je historie našeho kmene barevná.

Knihu Kronika Slovanů vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení