
Návrat ke kořenům
- Recenze
- Vytvořeno 30. 5. 2013 3:00
- Autor: Pavla Huřťáková

Pátrání po dějinách rodu je v současné době moderní. A televizní pořady se předhání, aby nám ukázaly minulost známých osobností. Proč bychom se potom neměli ptát, kde jsme se vzali my jako národ? Pocházíme z kmene Slovanů, ale kam ten patřil? Jakou roli hrál v dějinách Evropy?
Na tyto otázky nám dává odpověď kniha saského kněze Helmolda z 12. století, Kronika Slovanů, kterou pro nakladatelství Argo připravili k edici Magdalena Moravová a Jan Zdichynec, kteří k ní vytvořili předmluvu a vysvětlili způsoby překladu originálu. Jedná se tedy o klasickou edici určenou především pro vědeckou veřejnost, zaujmout však může i laiky.
Sám Helmold, kněz v Bosau, zahajuje svou práci předmluvou, v níž vysvětluje pohnutky, které jej k tomuto počinu vedly. Chtěl uctít svůj mateřský kostel v Lübecku, proto se jal popisovat obrácení Slovanů na pravou víru. To bylo pro jeho dobu typické, knihy se nepsaly pro pobavení, většina tehdejší populace číst neuměla. Proto se psaly buď na zakázku, nebo jako svatá činnost mnichů v klášteře, aby se uchovala vzdělanost, nebo jejich tvorbu autoři pojali jako své poslání, jímž měli vzdát dík. Ve středověku především panovníkovi a Bohu. Své vyprávění Helmold rozdělil do dvou částí: jedna začíná vládou Karla Velikého a končí v roce 1163; druhá pak popisuje období mezi léty 1163–1171, tedy jeho současnost, neboť se pravděpodobně narodil roku 1120.
Proč bychom ji však měli číst dnes? Odpověď je nasnadě, měli bychom znát svou minulost. Cenná je pro nás především jako zdroj poznání o životě v raném středověku, mocenských bojích i poměrech v římsko-německé říši a jejích snahách o expanzi, např. i do českého knížectví. Tím vším nám ukazuje, jak hluboce patříme do Evropy již od samého počátku. Římsko-německá říše byla vlastně takovým prvotním konceptem Evropské unie, ale to bychom byli lehce ahistoričtí. Tenkrát národy usilovaly o udržení své nezávislosti a panovníci bojovali o své výsadní postavení.
„Čechy mají krále a bojovné muže a oplývají kostely a svatým náboženstvím. Rozděleny jsou na dvě biskupství, pražské a olomoucké. Polsko je veliká slovanská země, jejíž nejzazší hranice prý sahá až k říši ruské. Rozděleno je na osm biskupství. Polsko kdysi mělo krále, nyní mu však vládnou vévodové. Stejně jako Čechy je také Polsko zavázáno poplatkem a službou císařskému Veličenstvu.“
(HELMOLD Z BOSAU, MORAVCOVÁ, Magdalena a ZDICHYNEC, Jan, ed. Kronika Slovanů. Praha: Argo, 2013, s. 29.)
Kniha je uspořádána dle standardních vědeckých postupů, obsahuje předmluvu, samotnou kroniku, poznámkový aparát, na něj navazující seznam literatury a jmenný a věcný rejstřík. Jak jsem říkala, je určena především historikům, ale pomineme-li její odborný kontext, je určitě zajímavým poučením pro všechny. Osobně bych vám ji vřele doporučila, protože při jejím čtení pochopíte, jak moc je historie našeho kmene barevná.
Knihu Kronika Slovanů vydalo nakladatelství Argo
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...