Recenze: Odborná literatura

Panoramatický výhled do země galského kohouta

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
francie

Pravděpodobně žádná národní literatura neformovala směr dějin českého písemnictví a kultury tak důkladně jako ta francouzská. Její vliv můžeme vypozorovat už od vrcholného středověku, kdy se jedním z nejdůležitějších staročeských děl stává staročeská Alexandreida, tedy domácí verze veršovaného románu Gualtera Castillionského, až po výboje francouzské avantgardy, která u nás našla širokou odezvu v poetistickém a surrealistickém hnutí.



knihaPrávě proto je až s podivem, že na českém knižním trhu tak dlouho chyběly moderní a reprezentativní dějiny francouzské literatury, které by svým rozsahem dokázaly uspokojit milovníky frankofónní beletrie. Tento nedostatek napravilo letos nakladatelství Host vydáním dlouho očekávaného Panoramatu francouzské literatury od počátku po současnost od Jiřího Šrámka.

Pochopitelně, nejedná se o první pokus o systematický výklad dějin francouzské literatury. Nesnáz tkví v tom, že dosavadní publikace a) jsou metodologicky poplatné době vzniku, a tedy nejčastěji marxistického ražení, b) nezachycují novější historii - ať už z důvodu doby vydání či z příčin ideologických, c) jsou slovníkového typu a pro sledování literárního kontinua tedy nemají předpoklady. Časté jsou pochopitelně kombinace několika těchto faktorů. Přitom však má česká literární teorie a kritika ve výkladu a zhodnocování moderní frankofónní literatury nezpochybnitelné odborníky. Bohužel ti z nejpřednějších - např. F. X. Šalda, Václav Černý nebo Jindřich Chalupecký - měli zcela jiné než bibliografické ambice a své články a studie publikovali spíše roztroušeně v časopisech či jednotlivých monografiích.

Pozoruhodné je, že nová patnáctisetstránková, dvousvazková publikace je dílem jediného člověka. U bezmála osmdesátiletého emeritního profesora románské literatury na brněnské Masarykově univerzitě se však samozřejmě nejedná o průzkum neprobádaného pole. Jiří Šrámek je kromě mnoha studií a článků autorem Přehledu dějin fr. literatury (MU, 1997) a Dějin fr. literatury v kostce (Votobia, 1997). Podstatně kratší knihy se tedy staly lešením, kolem kterého vyrostla stavba nejnovějšího díla. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Panorama se svědomitě drží svého názvu a mapuje vývoj francouzského písemnictví od úplných, tedy raně středověkých, počátků až do aktuální současnosti. Přičemž - a to je největším přínosem Šrámkovy knihy - asi dvě třetiny celkového obsahu tvoří přehled literárního života 20. a počátku 21. století, takže pokrývá právě ta bílá místa, která tu zůstala po starších učebnicích. Oproti některým z nich se ovšem vyhýbá popisu národních literatur jiných frankofónních zemí (Belgie, Švýcarska či francouzské Kanady). Na druhou stranu v závěrečné kapitole jsou zastoupeny trhy minoritních území bývalých francouzských kolonií. Shrnuta je i tvorba význačných imigrantů, mimo jiné i několika exulantů z Československa (např. Věry Linhartové, Patrika Ouředníka či Milana Kundery, jehož výjimečný status nedávno potvrdilo dvousvazkové souborné vydání v prestižní pařížské edici Gallimard).

Styl knihy a rozsah jednotlivých kapitol je přizpůsoben olbřímímu obsahovému záběru, takže málokterému autorovi je věnována víc než jedna stránka. To je ovšem kompenzováno zřetelem k význačným dílům v krátkých analytických (případně alespoň deskriptivních) výkladech, takže se publikace nezvrhává pouze v soupisy spisovatelů a knižních titulů. Naopak, několik dlouhých kapitol je věnováno souběžnému paradigmatu dobových myšlenkových proudů, filosofických a literárně-teoretických koncepcí. Určitou nesnáz může způsobovat umístění autorských medailonků pouze do jedné kapitoly, i když se tvůrčí dráha spisovatele protnula s více různými literárními směry. Jedná se ale o legitimní rozhodnutí v klíčové otázce, kterou řeší každý literární dějepisec na počátku své práce. Příjemnou součást výbavy knihy, i když opět nikoli do budoucna neproblematickou, tvoří české překlady názvů knih, které u nás doposud nenašly vydavatele, a také uvedení roku prvního českého vydání u děl již přeložených.

Pochopitelnou slabinou danou zvoleným žánrem (panorama je z podstaty přehledová publikace, neaspirující svou hloubkou na obdobu akademických dějin) je jistá selektivnost předkládaných informací i vybraných zástupců jednotlivých literárních škol a směrů. Přesto jsem se neubránil překvapenému pozdvižení obočí, když jsem např. o zmiňovaném Gualteru Castillionském a jeho nejslavnějším díle nenašel ani zmínku nebo když mezi tvůrci vizuální a konkrétní poezie chybělo jméno pravděpodobně nejzásadnějšího francouzského reprezentanta tohoto hnutí, Pierra Garniera (srov. Mary Ellen Solt - Concrete Poetry: A World View). To je patrně slabinou solitérského přístupu k tvorbě takto rozsáhlé publikace. Zamrzí také chybějící rejstřík děl a jisté nepřehlednosti nahrává také sazba, zejména díky zvolenému fontu, který znesnadňuje orientaci, neboť názvy děl (kurzívou) a kratší příjmení autorů (kapitálkami) se v poměrně rozsáhlých kapitolách poněkud ztrácejí. Jinak je ale úprava knihy díky osvědčenému Martinu Pecinovi příjemně střízlivá a graficky úhledná.

Sám Jiří Šrámek je dobrým vypravěčem, což je u dějepisce samo o sobě nezbytnou výbavou a proměny literárního kánonu popisuje v jednotlivých výsecích panoramatu s obdivuhodnou erudicí. Překvapivým a potěšujícím zjištěním je také autorova obeznámenost s českou literární vědou, což dokládají četné citace Mukařovského, Nezvala, Šaldy, Meda a mnohých dalších teoretiků, kteří se francouzské literatuře a jejímu vlivu na českou provinienci věnovali. Celkově publikace chvályhodně zmiňuje řídké spojnice vedoucí z českých zemí na území Francie (zmiňovaná kapitola o českých exulantech) a do jisté míry je tomu možná i podřízen obsah kapitol, jak napovídá oddíl věnovaný Le Grand Jeu, jedné z mnoha parasurrealistických skupin třicátých let, která je přes svůj malý dosah známá i u nás - ovšem převážně kvůli blízkým kontaktům s Richardem Weinerem a malířem Josefem Šímou.

V celkovém souhrnu vytvořil Jiří Šrámek skutečně ojedinělé a potřebné dílo. Nejen pro studenty romanistiky, ale i pro zájemce o jednu z kolébek evropské literatury a milovníky jejích písemných památek. Dovolím si říct, že i kdyby už do konce života nenapsal ani řádku, může být autor na svůj přínos literární historiografii skutečně hrdý. 

Knihu Panorama francouzské literatury od počátku po současnost vydalo nakladatelství Host

Soutěže

Aktuality

  • Beseda s Alenou Mornštajnovou v malebném Českém Krumlově

    29. května 2018 se konala beseda a autorské čtení české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Příjemný večer si její čtenáři užili v prostorách kavárny Egon Schiele Art Centrum, kde se sešli nad kávou i vínem.

    Číst dál...  
  • Crwecon – Komiksový festival 2018

    Ano, už po třinácté tu máme nejstarší český komiksový festival – Crwecon! Nový ročník se koná v sobotu 9. 6. – a abychom překonali smolnou třináctku, rozhodli jsme se akci udělat zase o něco větší a zajímavější!

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení