
Vydejte se na prohlídku nejslavnějšími galeriemi světa
- Recenze
- Vytvořeno 25. 4. 2013 3:00
- Autor: Sabina Huřťáková Hašková

V roce 2004 spatřila poprvé světlo českého světa publikace, která čtenářům přiblížila nejslavnější umělecká díla světové galerie. První díl této jedinečné ediční řady byl věnován muzeu v Louvru v Paříži. Rychle po sobě následovaly další díly věnované galeriím v Londýně, Mnichově, Madridu, atd. V roce 2012 začal Knižní klub s dotiskem těchto publikací.
Na počátku roku 2013 vyšly dvě další publikace, tentokrát věnované Národní galerii v Londýně a Muzeu d´Orsay v Paříži. Všechny publikace jsou sestaveny na podobném principu. Úvodní kapitola nás velmi podrobně seznamuje s historií muzea, jeho vznikem, vývojem a současným životem. Další část knihy představuje hlavní obsah – popis jednotlivých děl, která dané muzeum ukrývá. Na úvodní stránce je stručný popis, jakými nejslavnějšími díly se muzeum pyšní a jací umělci jsou v něm zastoupeni.
Následuje představení jednotlivých děl, a především jejich umělecko – historický rozbor, který je na těchto publikacích jedinečný. Autorky nepředstaví jen vznik obrazu, jeho okolnosti a spletitou historii, jak se do muzea dostal. Za pomoci velice detailních záběrů ukazují nejvýraznější znaky, které jsou pro každé dílo typické, styl malby a rozmístění scény.
Každému obrazu je věnováno několik stran, kde čtenář sleduje celkovou podobu obrazu, potom jeho určitou část zvětšenou na jednu, popřípadě dvě strany, a nakonec následují výkroje detailů opatřené dalšími podrobnými popisy. Na konci každé publikace následuje plán muzea, díky kterému si může čtenář – a potenciální návštěvník představit, kde se daná díla nachází a proč jsou zařazena do určitých částí.
Publikace Knižního klubu přibližující čtenáři mistrovská díla světových rozměrů potěší nejen milovníky umění, ale i čtenáře, kteří by rádi muzea navštívili a nemají tu možnost nebo se chystají na návštěvu a mohou se tak připravit, kde svá oblíbená díla najdou. Publikace mohou být rovněž využitelné jako učební a studijní pomůcky, neboť přináší velmi čtivou formou historii obrazů i jejich podrobné rozpracování.
Ukázka z textu:
I přesto, že se až do dneška vzpomíná na Roberta Bankse Jenkinsona, druhého hraběte z Liverpoolu, jako na velmi průměrného politika, vstoupil do historie díky myšlence, se kterou přišel, kterou prosazoval a která poznamenala anglickou kulturu 19. století a stala se pak součástí celosvětového dědictví. Byla to myšlenka národní galerie otevřené veřejnosti. Dějiny National Gallery (Národní galerie), která byla slavnostně otevřena 10. května 1824, začaly už v roce 1823, kdy se ministerský předseda vlády krále Jiřího IV., právě už zmíněný lord Liverpoole, rozhodl přijmout nabídku na zakoupení umělecké sbírky, shromážděné zakladatelem banky Lloyds, bohatým obchodníkem Johnem Juliem Angersteinem, v čísle 100 na Pall Mall.
(TARABRAOVÁ, Daniela. Slavné galerie světa: National Gallery Londýn, Praha: Knižní klub, 2013. s. 7.)
Knihy Slavné galerie světa: National Gallery Londýn a Slavné galerie světa: Musée d´Orsay Paříž vydalo nakladatelství Knižní klub
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...