Recenze: Odborná literatura

Jan Boněk: Málo známé památky starého Egypta

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jak to dopadne, když se stvoří dokumentární publikace, jež shrnuje 25 let bádání a tisíce procestovaných kilometrů v Egyptě? Navíc tu jde o místa, která jsou veřejnosti často nepřístupná, nebo místa, jež komerční cestovatel nejspíš ze svých cest vynechá.


knihaAsi jako když si tohle téma vezme do parády profesionální filmový dokumentarista a scenárista. Prostě dokonalost sama. Jde o jednu z nejkrásnějších knih o Egyptě, a to i proto, že opravdu mapuje místa, jež jsem často vůbec neznala.

„Podle otisků v omítce jejich trupy tvořila svázaná prkna a na přídích ležel kámen, nejspíš symbol kotvy. Zřejmě byly schopné plavby, ale je celkem jisté, že se na vodu nikdy nedostaly. K čemu tedy sloužily? Představovaly snad pohřební flotilu? Egypťané totiž věřili, že faraon po smrti nastoupí do bárky slunečního boha Re mesketet a nocí pluje do podsvětí. Tam po dvanácti hodinách boje s temnými mocnostmi splyne se samotným bohem, aby se nalodil na denní bárku mandžet a s úsvitem se znovuzrodil. Tentokrát už nesmrtelný navěky.“
(BONĚK, Jan. Málo známé památky starého Egypta. Praha: Eminent, 2012.)

Jak vidíte, egyptská historie je nejen plná tajemství a legend, které kdo ví třeba vůbec legendami nejsou, ale také nádherných míst a otisků pradávných časů, o nichž mnoho nevíme. I když… autor Jan Boněk a jeho kolega, jeden z nejvýznamnějších českých egyptologů, Miroslav Verner, napsali zcela mimořádnou publikaci. Mnohé z památek, které nám tu představují, jsou nepřístupné a anotace zcela oprávněně zve k části, ve které cestují egyptskou Západní pouští, kde má údajně přebývat ten nádherný okouzlující duch starého Egypta.

Nic tu není nej…

Popravdě, já sama bych si asi těžko vybrala jedno místo či jednu kapitolu, která je tou nej. Je to prostě sled fascinujících příběhů proložených osobními zkušenostmi či nepříjemnostmi na cestě obou autorů. Jan Boněk totiž pracoval s profesorem Miroslavem Vernerem, který je jedním ze zakládajících osobností české egyptologie. Díky němu se vůbec mohli dostat na ona nepřístupná místa a fotografie, jež publikace nabízí, jsou tedy často velmi cenné.

Perfektně poskládaná kniha

Z textu je znát to, že autor Jan Boněk je také dokumentarista a televizní režisér. Ten, kdo poskládal k celé knize fotky a popisky, musel naprosto souznít s jeho záměrem. Chytlavost a zajímavost celé publikace je úžasná. Oblasti a místa, které autoři navštívili, jsou popisovány s takovou zapáleností a znalostí místopisu a historie, že se nemůžete odtrhnout. Kromě autorských fotografií tu je i několik historických, které někdy odkrývají i zlé lidské vlastnosti. Třeba nálezy tabulek z Armarny byly mimo jiné provázeny skandálem, kdy místní zjistili, že zlomek nesmírně cenné tabulky zpeněží stejně dobře jako tabulku celou, a tak začaly tabulky rozbíjet na kusy. Přineslo to větší zisky.

Najdete tu i místa známější, pyramidy v Gíze, Alexandrii nebo chrám Sfingy. Fascinující jsou obrázky písečných dun, rozvalin památek a moderních měst či zeleně v oázách. Pro cestovatelské srdce je tato kniha něčím nezapomenutelným.

A tak jsem na závěr celé knihy opět stanula v němém úžasu nad nádherným Egyptem, který kdysi byl snad i oázou moudrosti. Kde je dnes? Proč na archeologicky nejcennějších místech nyní zuří nepříliš morální obyvatelstvo?

Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.,   
se narodil roku 1941 v Brně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval egyptologii a prehistorii. Do Egypta se poprvé dostal roku 1964 v rámci Núbijské záchranné akce UNESCO. Od roku 1966 pracuje v Českém egyptologickém ústavu FF UK, v sedmdesátých letech byl jediným představitelem oboru na Univerzitě Karlově. Na počátku osmdesátých let byl pověřen vedením ústavu. Od roku 1993 je profesorem; kromě toho je hostujícím profesorem na univerzitách v Hamburku a ve Vídni a členem několika mezinárodních egyptologických společností. Vydal řadu odborných monografií, zásadním způsobem se podílí na popularizaci egyptologie v tisku, rozhlase a televizi.

Doc. Mgr. Jan Boněk
se narodil roku 1945 v Praze. Na filmové a televizní fakultě AMU vystudoval dramaturgii a režii dokumentární tvorby. Absolventský ročník dokončil na filmové škole v Helsinkách. Pracuje jako televizní režisér. Za svůj profesionální život natočil několik stovek dokumentárních projektů, svůj zájem soustředil na historii a od roku 1986 věnuje hlavní pozornost popularizaci egyptologie. Jeho pořady s touto tematikou viděli diváci v řadě zemí světa.

Knihu Málo známé památky starého Egypta vydalo nakladatelství Eminent

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení