Recenze: Odborná literatura

Srdečné pozdravy ze stalingradského pekla

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Nakladatelství Academia vydává převážně odborné publikace, ve kterých se snaží čtenáři přibližovat svět tak, jak ho nezná. Má několik edičních řad. Na konci roku 2012 vydalo v řadě „historie“ výjimečnou publikaci s názvem Polní pošta ze Stalingradu a přineslo tak jedinečné svědectví ve více než dvou stovkách dopisů mužů bojujících na frontě.


knihaŘada „historie“ má velmi široký záběr a věnuje se většinou výrazným historickým osobnostem nebo událostem, které nějakým způsobem ovlivnily i dnešní svět. V této knize je středem pozornosti událost. Je to boj německého wehrmachtu proti „Rusovi“. Boj, který měl přinést velké vítězství německých vojsk a zahnat Rusko na ústup.
   
Soubor dopisů, které domů psali právě muži bojující u Stalingradu, vznikal původně pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk. Posluchači byli vyzváni, aby do rozhlasu zasílali dopisy svých blízkých, které dosud nebyly nikde zveřejněny. Do uceleného souboru je uspořádal editor Jens Ebert a doplnil je o obsáhlou esej, ve které popisuje mýtus, který se kolem bitvy o Stalingrad rozšířil.
   
Kniha přináší jedinečné svědectví statečných mužů, kteří byli odhodláni bojovat pro Německo až do posledního dechu. Je fascinující, jak se v jejich dopisech odráží Hitlerova manipulace lidmi. Vojáci strádali hladem, zimou, nemocemi, trápily je vši, byli na pokraji svých fyzických i psychických sil. A stačil jediný vzkaz od „Vůdce“ a jejich myšlenky se obratem změnily. Dopisy náhle byly plné nadějí, že pomoc je blízko, že „Vůdce“ je v tom nenechá, že je pro něj důležitý každý voják, a pokud zrovna někomu nepomůže, je to proto, že něco bylo v tu chvíli mnohem důležitější.
   
Čtete-li mezi řádky, dozvíte se podrobnosti vojenského života, jejich starosti, sílu přátelství, touhu po domově i hrdost na to, že právě oni bojují v „kotli“ – tj. v obklíčeném Stalingradu. Dopisy jsou řazeny chronologicky, počínaje listopadem roku 1942 až do ledna 1943. Velkou část obsahuje komplikovaně datované období Vánoc, kdy se množství dopisů značně rozšířilo. V průběhu čtení již snadno rozeznáte, který voják co psal, a kromě života ve válce se seznámíte i s vojákovou rodinou a přáteli.
   
Z hlediska historického přináší kniha důležité svědectví a může být výbornou pomůckou studentům historie, pramenem pro historiky, ale i zajímavým čtením pro běžného čtenáře. Dopisy jsou psány velmi čtivě, poutavě a lidsky a jen těžko knihu odložíte. Musíte zkrátka vědět, jak příběh vojáků dopadne, kdy a zda se prolomí jejich důvěřivost ve vítězství a jak to ponesou.

Ukázka z knihy:

Max Breuer
Nar. 1909, svobodník, zemřel v zajetí
                                                                                                                  Rusko, 13.12.42
Moje milá ženuško!
Když mě teď nemůžeš rozmazlovat Ty, budu to dělat já, abys nebyla nervózní. Až teď zase dostaneme poštu, dostanu jí od Tebe pořádnou hromadu. Teď je tady docela klid, v hlášení wehrmachtu o našem kotli zatím nemluvili. Ono to nebude dlouho trvat a k. bude prolomený. Máme se špatně jenom ohledně dodávky zásob, protože ty jsou teď skrovné. Ale doufám, že do Vánoc se to srovná.
Můžu teď psát vždycky jenom jeden dopis, proto vyřiď rodině Schadových a rodině Schmidtových srdečný pozdrav a popřej jim k Vánocům a k Novému roku. Dopis vašim k Vánocům jsem před pár dny ještě propašoval.
Pokud můžeš, pošli mi trochu prášku do pečiva na lívance. Teď se můžou zase posílat balíčky o 100 gr.
Tady je teď všechno pod bílou peřinou. Ale není zas taková zima. Je přeci jenom znát, že jsme celkem na jihu Ruska. Ve středním úseku musí být podstatně chladněji.
A co dělá naše potomstvo? Napiš mi o nich vždycky něco. Vůbec si nedokážu představit, jaké bude jednou shledání. Tak ještě jednou („zpětně“) veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Pro dnešek srdečně zdraví a líbá
    Váš tatínek
(EBERT, Jens (ed.). Polní pošta ze Stalingradu. Listopad 1942 – leden 1943. Praha: Academia, 2012, s. 119.)

Knihu Polní pošta ze Stalingradu vydalo nakladatelství Academia

 

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení