Nechť je nám Matka hojnosti nakloněna!

Recenze

Vytvořeno 12. 2. 2013 2:00

Autor: Jiří Lojín

Nakladatelství původní české encyklopedické literatury Libri věnuje velkou pozornost vydávání knih, které jsou svým odborným nebo specifickým zaměřením určeny po omezenou skupinu čtenářů. Encyklopedie baltské mytologie autorské dvojice Marty Evy Běťákové a Václava Blažka mezi takové knihy patří.

Mytologie různých národů je fascinující téma, které nabývá na zajímavosti s nedávným boomem fantasy literatury, který ani v současné době nepolevuje. Seznámení s jakoukoliv mytologií může čtenáři – fanouškovi fantasy – alespoň naznačit, s jakou volností a někdy až arogancí pracují autoři beletrie s historickými fakty. Lze namítnout, že úkolem zábavné literatury není poučovat čtenáře, stačí ho jen pobavit, a také to, že i mytologie je smyšlenkou, byť s hlubokými historickými kořeny. Ale právě kořeny jsou tím, co je potřeba respektovat. Místo respektu se ale spíše projevuje ignorace a snaha čtenáře či diváka vtáhnout do víru plytkého, ale dynamického dobrodružství.

Řecká mytologie, stejně jako keltská čí egyptská, byla pro pobavení publika v knihách a filmech často zpracována a zblbý čtenář fantasy už neví, kdo koho vlastně podle původních pověstí zabil a sežral. Bájesloví baltské zatím takové „štěstí“ nemělo, ale při pouhém nahlédnutí do knihy Encyklopedie baltské mytologie zjistíme, že pověsti, kterými je zaplněné, jsou stejně bohaté a vzrušující, jako ostatní. Zmíněná publikace ovšem není primárně určená jako inspirace pro spisovatele pokleslé literatury, přestože i takový úkol by bez problémů splnila. Jde o pečlivě zpracovanou studii napsanou s vysokou odbornou erudicí a vydanou nakladatelstvím se značnými zkušenostmi.

Autoři nejprve vymezují území na nichž přebývaly národy, u kterých se baltská mytologie vyvíjela a částečně se dochovala se do dnešní doby. Hranice se definují poměrně obtížně. V průběhu let se měnily, posouvaly se díky stěhování kmenů a válečným výbojům jiných národů. Jednotliví badatelé ve svých pracích také nejsou jednotní, ale hranice je možno alespoň v hrubých rysech naznačit a čtenář je informován i o nejasnostech. Autoři se v úvodu rozepisují i o dalším problému – o datování – a seznamují s metodami a způsobem, jakým se základní datování dají upřesnit. Tyto metody mají samozřejmě také svá úskalí, ale je dobře, když si zájemce i historii uvědomí, na jak křehkých základech je naše představa o minulosti postavena. Dále autoři představují obsah své encyklopedie a způsob, jak v ní hledat. Vzhledem k tomu, že popsaná mytologie se vyvíjela částečně nezávisle u různých národů, jména jevů i božstev značně kolísají. Jednotlivá hesla jsou, ač je to u encyklopedií nezvyklé, uvedena v různých variantách.

Názvy často vycházejí z litevštiny a lotyštiny, je tedy na místě, že má čtenář k dispozici i poznámky o litevské a lotyšské výslovnosti. Skloňování jmen je dost nejasné, autoři se drží zásad, které pro účel své knihy ustálili a definují je ve zvláštním odstavci.

Po krátkém úvodu následuje rozsáhlá encyklopedie, která se neomezuje na pouhý výčet pojmů a jejich heslovitý výklad, ale snaží se o vysvětlení etymologie a autoři připojují i citace zmínek z dostupných pramenů. Nejčastěji to jsou dainy – jakési východobaltské lidové písně. Přestože četba o pohanských božstvech a pověstech s nimi spojených je velice zajímavá, nelze tlumočit veškerou rozmanitost lidového bájesloví, jistou představu si lze udělat pouze nahlédnutím do zmíněné knihy. Přesto se dotknu jedné zajímavosti – institutu „matky“ v baltské mytologii. Byly to bohyně, které měly na starost různé přírodní jevy nebo krajinné prvky. Z pramenů lze vysledovat 115 různých matek a encyklopedie uvádí 57 nejvýznamnějších z nich. Jde například o Matku země (Zemes Māte), Matku peněz (Naudas Māte) nebo Matku tabáku (Tabakus Māte). Ze jmen posledních dvou jmenovaných je dobře vidět, jak byla mytologie živá a vyvíjela se i pozdějších dobách.

K závěru autoři dodávají několik drobných poznámek, například seznam pruských božstev a polský originál pověsti o založení Vilniusu, samozřejmě i s českým překladem. Nechybí ani seznam literatury, z níž autorská dvojice čerpala. Kniha Encyklopedie baltské mytologie otevírá zájemci o minulost zajímavé obzory v oblasti, která není tak populární jako pověsti jiných národů. Přesto by nám měla být bližší, neboť třeba v názvech některých míst se objevují ozvěny baltského původu, a ty připomínají, že jde o oblast ležící v našem těsném sousedství. Výtisk je doplněn fotografiemi míst vztahujících se k tématu, starých artefaktů nebo i uměleckých předmětů, vznikajících v současné době.

Knihy Encyklopedie baltské mytologie vydalo nakladatelství Libri