Rakouská škola - tržní řád a podnikatelská tvořivost

Recenze

Vytvořeno 6. 2. 2013 2:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Ekonomie hýbe dnešní společností. Dokázat předpovědět, jak se bude vyvíjet růst HDP, cen komodit, nemovitostí, nezaměstnanosti je snem snad všech ministrů financí, dokonce i těch, kteří mají ekonomické vzdělání, i když takových je dnes ve vládních kabinetech bohužel jako šafránu.

Ekonomika se řadí mezi tzv. společenské vědy, a proto umožňuje mít více různých pohledů a přístupů k podstatě věci. Mezi hlavní dva současné proudy ekonomických škol patří tzv. neoklasická a rakouská. Kniha Rakouská škola od Jesúsa Huerta de Sota se věnuje druhému proudu, který není tak rozšířený a má diametrálně odlišný přístup k ekonomice a podnikání než nyní rozšířená neoklasická teorie.

Jesús Huerta de Soto je dnes jedním z předních reprezentantů rakouské školy, je profesorem ekonomie na Univerzitě krále Juana Carlose v Madridu, kde jako na jediné škole na světě zajišťuje studijní program zaměřený na rakouskou školu.

Kniha velmi poutavě, podrobně a předně srozumitelně popisuje základní principy rakouské školy, které dává do kontrastu s neoklasickým paradigmatem. Dále zde čtenář nalezne analýzu vývoje rakouské školy. Českému čtenáři navíc překladatel umožňuje v předmluvě poodhalit spojitost tohoto paradigmatu s naší zemí. Při čtení se čtenář seznámí (nebo si připomene to podle toho, jaké znalosti v tomto oboru má) s předními představiteli rakouské školy a jejich příspěvky k rozpracování tohoto myšlenkového proudu.

Samotná kniha je rozčleněna do sedmi kapitol. V první z nich nás autor seznamuje se základními principy rakouské školy. Další kapitoly již rozvádí jednotlivé principy, se kterými rakouská škola pracuje, ať už jde o pohled na podnikání, rizika, a následně seznamuje s myšlenkami a teoriemi čelních představitelů rakouské školy: Mengera, Böhm-Bawerka, Misese a Hayeka.

Kniha byla pro mne velmi přínosná, neboť jsem se seznámil s ekonomickým paradigmatem mně neznámým. Rakušané přistupují k ekonomii skutečně jako ke společenskému oboru, nesetkáme se u nich s přísným oddělením makro- a mikroekonomie. Problémy se na rozdíl od neoklasiků snaží řešit propojeně. Velmi překvapivý byl pro mne i fakt, že Rakušané nepracují s matematickými modely rovnováhy, které používají neoklasici.

Knihu vřele doporučuji, neboť bude pro většinu čtenářů jistě velmi obohacující. Své si v ní jistě najdou nejen studenti ekonomie, ale i středoškoláci, kteří se též se základy ekonomie seznamují. Knihu bych doporučil i všem chemikům, historikům, právníkům na postech ministrů financí, aby pochopili, že motorem ekonomiky není státní nebo evropská subvence, ale podpora podnikatelských nápadů dotažených do konce.

Knihu Rakouská škola vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s CEVRO Institut