
Jak cestovat do Alp a zůstat v údolí
- Recenze
- Vytvořeno 2. 6. 2012 2:00
- Autor: Petr Kuběnský

Blíží se prázdniny. Dny se prodlužují a teploty šplhají do výšin, v nichž máte chuť buď zapadnout do oblíbené sklepní hospůdky nebo se odebrat nejbližším spojem kamsi mezi norské fjordy. Jenže peněz není nazbyt a tak nezbývá než najít levnější alternativu. Pokud znáte Tatry nazpaměť, rozlehlý masív Alp vypadá jako dobrá volba.
Pokud vás až doposud vedly stejné myšlenkové pochody jako mě, budete se nejspíš shánět po vhodném průvodci. V nakladatelství Jota nedávno vyšelo druhé vydání překladového bedekru s jednoduchým názvem Alpy, který vás slibuje provést hornatou částí Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Švýcarska a Slovinska. Rozsahu popisovaného území dobře odpovídá i tloušťka mamutí knihy. Tisícistránkový špalek slibuje čtenáři podat zevrubné informace o možnostech cestování v horských regionech jednotlivých zemí. V záhlaví každé kapitoly najdete informace o ubytování, dopravě, zvycích, nejdůležitějších úřadech a kulinářských specialitách popisovaných regionů. Poté vždy následují podrobnější popisy jednotlivých alpských celků.
Než ale v knihkupectví sáhnete po průvodci Rough Guides (tak se totiž překladová edice průvodců jmenuje), je třeba se zamyslet nad tím, co od takové knihy vlastně očekáváte. Tradiční přísloví praví: "Co Čech, to muzikant". Po osobních zkušenostech z pohoří mnoha evropských i mimoevropských zemí bych řekl, že "co Čech, to cestovatel" by bylo přesnější. A v tom tkví právě háček visící nad zmiňovanou knihou. Pokud hledáte vhodné zimní středisko k rodinnému pobytu a plánujete lyžování tu a tam zpestřit návštěvou památek, malebných kamenných kostelíků a večeří ve stylové tyrolské hospůdce s tradiční kuchyní, dá vám publikace nepochybně dobrý rozhled. Pokud ovšem tak jako množství nadšenců z naší země dáváte přednost prázdninové túře po hřebenech a spoléháte se jen na dobré pohorky, stan a batoh na zádech, narazíte při čtení průvodce na problém. O horách se toho totiž moc nedozvíte a při plánování přechodu Bernských Alp či Karavanek se raději spolehnete na dobrou mapu a zápisky z internetu. Dokonce i česká Wikipedie vám o povrchu a vzhledu jednotlivých masívů podá přesnější informace. Při přemýšlení o tom, kterou část Alp k návštěvě zvolit, se nelze bohužel spolehnout ani na fotografie, protože v souhrnu zabírají pouze čtyřiadvacet stránek. Nadto podkapitolky věnované jednotlivým celkům Alp jsou co do rozsahu nevyrovnané a výjimkou nejsou ani popisy čítající pouze dvě strany.
V českém prostředí vychází množství původních i překladových řad bedekrů a každé srovnání bude nutně pokulhávat už proto, že jiný průvodce popisující Alpy v celé podobném rozsahu neexistuje. Když pomineme drobné tituly od Berlitze či Merianu, zbývá ke komparaci několik řad průvodců objemem informací srovnatelných s Rough Guides. Většina z nich (Lonely Planet, National Geographic, Nelles Guide) hodně spoléhá na obrazový materiál. Zda je to plus či mínus, ať si zvolí každý sám. Důležitější je ovšem je, že jsou často přehlednější a jejich způsob odkazování je lépe organizován. Rejstřík sice v recenzované knize najdete, ale vzhledem k jeho selektivnosti doporučuji v něm vůbec nelistovat.
K dobru titulu Rough Guides je nutné přičíst podrobné informace o cenách ubytování, a dokonce o frekvenci veřejné dopravy. Na druhou stranu bez údajů o tom, kolik za jednotlivé pokrmy v restauracích necháte, by se zřejmě obešli i ti nejpohodlnější turisté. Co však v průvodci po Alpách budete citelně postrádat, jsou mapy. Čekat v horském bedekru alespoň schématické plánky pohoří mi nepřijde jako nijak přehnané očekávání.
V české adaptaci zahraničního průvodce najdete i některé překladatelské chybky a krkolomné formulace typu: "Častěji sídlo využívala Eva Braunová, která, oficiálně neexistující, se během diplomatických diplomatických návštěv v Berghofu musela učinit neviditelnou..." Domnívám se však, že vzhledem k zaměření a rozsahu publikace je to jen drobná piha na kráse.
Pokud mám závěrem shrnout případnost koupi turistického průvodce Alpami od Joty, je třeba se ohlédnout na potenciálního čtenáře. Plánujete-li rodinnou dovolenou se vším komfortem, klidně po knize sáhněte. Dobře vám poslouží. Pokud je pro vás ovšem "turismus" synonymem pro pěší putování, poohlédnul bych se po jiných průvodcích, které alespoň navrhují konkrétní trasy horských přechodů (Ottovo nakladatelství, Freitag & Berndt, Kompass). Nechcete-li zůstat v údolí, samozřejmě.
Knihu Turistický průvodce: Alpy vydalo nakladatelství Jota
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...