Recenze: Odborná literatura

Dvě publikace o slezských městech

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Dnes bych vám ráda představila dvě knihy, které vydalo nakladatelství Paseka v edici Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko. Název této edice napovídá, co je její náplní. Připomenout čtenáři, jak kdysi (a nemusí to být zase až tak dávno) vypadala naše významná města, v současnosti zcela přeměněná rádoby moderní výstavbou, často však hyzdící jejich starobylou podobu a nehodící se do místního koloritu.



knihaPrvní publikací je kniha Karviná, na jejímž vzniku se podíleli Irena Hajzlerová, v současné době ředitelka Státního okresního archivu Karviná, a Veronika Matroszová, archivářka v témž archivu. Obě autorky mají řadu zkušeností s psaním odborných knih zaměřených na historii slezských měst (I. Hajzlerová je autorkou např. monografie Kapitolky z historie Petřvaldu, Pohledy do Petrovic u Karviné, Dětmarovice aj., V. Matroszová napsala např. publikaci Českoslovenští legionáři – Rodáci a občané okresu Karviná).

Karviná je dnes statutárním městem v Moravskoslezském kraji, ve kterém žije kolem 60 tisíc obyvatel. Je až s podivem, kam se toto číslo v dnešní době vyšplhalo, když si srovnáme záznamy z dřívějška. Například kolem roku 1800 měla Karviná se Solcí kolem 790 obyvatel, jak se dočteme ve zde recenzované publikaci. „Pohled na Karvinou kolem roku 1800 skýtá vcelku idylický obrázek. Nevelká skupina budov (zámecký dvůr), pasoucí se koně a dobytek, v pozadí Jindřichův dvůr proslulý chovem ovcí merino a kouřící komín – zatím jen jeden.“ (Hajzlerová, I. – Matroszová, V. Karviná. Praha – Litomyšl: Paseka 2009, s. 25)

Kniha nabízí čtenáři netradiční pohled na město Karviná, a to prostřednictvím poutavě napsaného textu a zejména bohaté obrázkové příloze. Ta obsahuje jak staré litografie (mezi nimi i ono idylické vyobrazení), tak mladší černobílé fotografie. Ožívá na nich Karviná v době před více než sto lety, přičemž se nám tu představí v plné kráse. Kromě obvyklých památných budov (tj. radnic, památných domů, sakrálních staveb) tu neschází ani obrázky starého kina, plovárny nebo školy. Neschází samozřejmě ani četné továrny a doly spolu s fotografiemi svých zaměstnanců.

slezV cestě do minulosti slezských měst můžete pokračovat, pokud otevřete knihu Opava, vydanou ve stejné ediční sérii. Autory této publikace jsou Karel Müller, ředitel Zemského archivu v Opavě, a Pavel Šopák, historik umění působící na Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě.

I zde autoři upozorňují na velikou proměnu v podobě města Opava. Hned v úvodu se můžete dočíst: „Jen málokteré město u nás si zaslouží být zařazeno do edice o zmizelých místech více, než je tomu v případě Opavy. Bývalé hlavní město Rakouského, resp. Českého Slezska se stalo takřka synonymem pro vyjádření destrukce způsobené dramatickým vyústěním druhé světové války na území naší republiky. Nebyla to však jen válečná litice, která se natrvalo vepsala do tváře města. Stejně tak ji poznamenal překotný stavební boom spojený s nebývalým rozmachem centra jedné z korunních zemí habsburské monarchie v posledním půlstoletí jejího trvání, jakož i socialistická bytová výstavba, razantně prosazovaná nejen na předměstích, ale také přímo v historickém jádru Opavy. (Müller, K. – Šopák, P. Opava. Praha – Litomyšl: Paseka 2010, s. 5.)

O pravdivosti těchto slov se můžete přesvědčit v textové části, zaměřené na historii města a zejména zásahy do jeho podoby. Většinu knihy pak vyplňuje obrázková příloha, slučující v sobě zobrazení monumentálních budov spolu s fotografiemi prostých ulic a příbytků. Opava na těchto fotografiích ožívá, avšak tak, jak vypadala před celým staletím. Už tehdy v ní můžeme poznat město kontrastů, jakým zůstala dodnes.

Obě publikace doporučuji všem, kteří se zajímají o historii Slezska, zejména pak daných měst. Myslím, že se jim veliké pozornosti dostane i u obyvatel samotné Karviné a Opavy, kteří budou moci srovnávat, jakými proměnami jejich město prošlo a jak kdysi vypadala místa, kterými denně prochází.

Knihu Karviná a Opava vydalo nakladatelství Paseka

 

Soutěže

Aktuality

  • Svět knihy po dvacáté čtvrté očima mladého knihomola

    Svět knihy – to je mezinárodní knižní veletrh a literární festival, který si nenechá uniknout žádný milovník literatury.  Festival se každoročně odehrává v prostorách a v přilehlém okolí pražského holešovského výstaviště. Letošní 24. ročník odstartoval ve čtvrtek 10. května a trval až do nedělního odpoledne. Za symbolických 120 korun jste se mohli ponořit do světa knih a komiksů.

    Číst dál...  
  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení