Recenze: Odborná literatura

Tragická skladba několika dnů – to byl Poslední den prvního československého státu v roce 1938

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Mnichovská dohoda, která před víc jak sedmdesáti lety zničila úspěšně se rozvíjející Československo a byla předzvěstí největší válečné katastrofy v dějinách, je dodnes považována za jeden z nejbolavějších okamžiků československé historie. Robert Kvaček se ve svém „ohlédnutí“ věnuje událostem, které těsně předcházely závěrečné konferenci mocností, na níž byla podepsána smlouva „o nás, bez nás“.



knihaDíky dokonalé znalosti dobových dokumentů a záznamů jednotlivých schůzek, je 21. svazek edice Magnetka velmi sugestivní. Opravdu jsem měla pocit, že autor byl všem jednáním přítomen – jak kdyby nahlížel Hitlerovi a jeho nohsledům přes rameno, jako kdyby četl myšlenky Daladierovy či Chamberleinovy. Velmi plasticky autor také popsal chování a jednání československých představitelů po celý podzim roku 1938. Samozřejmě největší díl je věnován okamžikům, kdy do Prahy byl doručen mnichovský „rozsudek“.

Podzimní dny roku 1938 opravdu nebyly pro československou diplomacii jednoduché. Celý rok probíhala mohutná německá kampaň namířená proti československé vládě, která prý nedokáže hájit zájmy a práva německé menšiny na území republiky. Hitler osočoval především prezidenta Beneše. Dával jasně najevo, že nedostane-li Československo, bude válka.

Benešova politika byla zaměřena na spolupráci s Francií a Anglií. Věřil, že diplomacie dosáhne svého bez vnucovaného válečného konfliktu. Jak je vidět z kroků tehdejších politiků, přes důslednou analýzu situace, neodhadli či přehlédli slabost tehdejších mocností a hlavně jejich nechuť k válce. Jak bylo jednoduché obětovat malý stát uprostřed Evropy za slib míru. Tímto směrem vedl veškerá jednání „mírotvůrce“ Chamberlein a francouzský premiér Daladier mu statečně sekundoval.

Až nad stránkami knihy s názvem Poslední den jsem si uvědomila, jak rychle dokážou někteří převracet kabáty, jak rychle si někteří dobývají ostruhy na neštěstí jiného. Polsko s Maďarskem tehdy nelenily a v atmosféře přitahování otěží a předválečných hrozeb si okamžitě pospíšily s vlastními nároky na území. Je to pochopitelné – každý chce být u porcování „prasete“ – je jedno, zda na něj zbyde jen ocásek, hlavně aby zbyl. Samozřejmě nelenili v těchto dnech ani slovenští nacionalisté, kteří také vyrukovali se svými požadavky.

Edvard Beneš nebyl v lehké pozici. Diplomat, který věřil v dohody, byl velmi zklamán vývojem situace: „V dějinách není příkladu, aby se tak jednalo se samostatným národem a státem. Vy nevíte, co jsem v posledních dnech prožil. To se nedá říct. Jsme opuštěni a zrazeni. Jsou to zbabělci… Poznal jsem, že velké státy a národy nepočítají ani teď se státy a národy malými. Nakládají s nimi, jak se jim to právě hodí…“ Smutné prozření zkušeného diplomata. Ale myslím si, že je i varováním pro nás – slova Edvarda Beneše nás mohou poučit i o současném vývoji v Evropě a nejen v ní. Trošku mi tu naskakuje paralela – ani evropská politika to s malými státy moc vážně nemyslí, zdá se.

Poslední den je velmi potřebná knížka. Svižným jazykem, řadou citací z dobových materiálů nás autor provede vypjatým předválečným zářím ke dni nejsmutnějšímu, ke dni, kdy samostatné Československo dostalo největší políček v dějinách. Velmi se mi líbí vybrané dokumenty v příloze, které čtenáře seznámí s projevy politiků (E. Beneše, J. Masaryka…), textem samotné Mnichovské dohody, ale i dvěma zamyšleními Karla Čapka, která vyšla v Lidových novinách onoho smutného podzimu.

 

O autorovi

Prof. dr. Robert Kvaček, CSc. (* 5. července 1932, Dvorce u Jičína) patří k nejvýznamnějším českým historikům a vysokoškolským pedagogům. Vyniká jako znalec našich národních dějin 19. a 20. století. Soustředil se především na mezinárodně politické souvislosti evropského vývoje, jež vedly k mnichovskému diktátu – Osudná mise (1958); Nad Evropou zataženo (1966); Historie jednoho roku (1976); Československý rok 1938 (spoluautor, 1988); Obtížné spojenectví (1989). V knize Diplomaté a ti druzí (1988) vylíčil cesty, jimiž se vytvářela protihitlerovská koalice.

Společně s D. Tomáškem vydali publikace dotýkající se otázek národního odporu a kolaborace v období nacistické okupace: Causa Emil Hácha (1995); Generál Alois Eliáš. Jeden český osud (1996) a Obžalována je vláda (1999). Po léta autorsky spolupracoval s tiskem (Svobodné slovo, Hlas revoluce, resp. Národní osvobození). Jeho jméno najdeme mezi autory středoškolských i vysokoškolských učebnic (Československé dějiny IV., 1967; Dějiny novověku IV., 1973; České dějiny II., 2002).

Za svou pedagogickou činnost obdržel prof. dr. Kvaček Zlatou medaili Univerzity Karlovy a za přínos v oblasti literatury faktu získal několikrát Cenu E. E. Kische, Miroslava Ivanova a Vladimíra Zamarovského.

V Edici Magnetka vyšly Kvačkovy knihy Dva diktátorovy pády (2008) a Generál šel na smrt (2008).

Knihu Poslední den. Mnichov – Praha, konec září 1938 vydalo nakladatelství Epocha

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení