Recenze: Odborná literatura

Na výstavu se slovníkem

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
arch

Zní to podivně, ale je to pravda. Kolikrát mi přijde, že tvůrci výstav o historii a archeologii na návštěvníky vůbec neberou ohledy. Copak může laik tušit, co má před sebou, když na nápisu čte keramická dyzna?



knihaKniha Martina Hložka Encyklopedie moderních metod v archeologii – archeometrie vám během chvilky pomůže. Všechna hesla jsou řazena abecedně, následuje odbornější výklad, co to vlastně znamená, a v něm je řada dalších odkazů k vysvětlení nových pojmů. Pro začátek to bohatě stačí, a koho by zajímaly další podrobnosti, může se kdykoli podívat na Internet.

Nedá se říct, že Hložek psal pouze pro laiky; kniha je určena všem, kdo mají zájem o obor a chtějí se dozvědět něco víc. Skvěle poslouží také brigádníkům na archeologických pracovištích, ale i jejich nadřízeným stejně jako studentům.

Sám autor v úvodu vysvětluje, že archeometrie je vlastně nová odrůda archeologie, která spolupracuje s dalšími obory – především chemií, fyzikou a biologií. Nakonec, celá kniha dokazuje, že všechno souvisí se vším a s historií se setkáme na každém kroku. Na své si přijdou snad všichni zájemci o jakýkoli vědní obor. Hložek věc vysvětlí nejdříve z archeologického hlediska a vzápětí ukazuje, jakou roli v tom či onom výzkumu sehraje určitá vědní disciplína.

Klade však také důraz na všeobecný rozhled. Zatímco se ještě před pár lety používalo převážně označení „před naším letopočtem“, které o něco později vystřídalo „před Kristem“,  teď do módy v důsledku přejímání z angličtiny přichází „BC“, tedy „before Christ“. Se stejným důrazem však mluví i o dalších, mnohdy až nepochopitelných způsobech zkoumání.  A nezapomíná ani na obrazové materiály, aby problém přiblížil co nejširší veřejnosti.

Někdy by se mohlo zdát, že se Martin Hložek pouští do vysvětlování až primitivně jasných věcí. Třeba takový střep, ten zná přece každý. Všem někdy spadla nějaká sklenička nebo hrneček a pak jste museli sbírat střípky. Tohle si pod pojmem střep představí každý. Ale kdo by řekl, že má toto slovo v archeologii více významů?

Nebo taková mazanice. V odborných pojednáních se jí to jenom hemží, ale v muzeu ji viděl málokdo. A co pak má dělat chudák brigádník v archeologické laboratoři, když rozpustil ve vodě takovou hrudku hlíny? I tady přichází na pomoc Encyklopedie moderních metod v archeologii – archeometrie, aby takovému hříšníkovi vysvětlila, že to nebyla žádná hrudka hlíny, ale mazanice, pravděpodobně smíchaná se slámou, tady něco, čím se vymazávaly spáry ve stěnách obydlí a fungovalo to jako izolace.

Encyklopedie se nedá číst jako souvislý text. Je mnohem lepší ji používat opravdu jako výkladový slovník.

Ukázka z knihy:

Tato publikace má za cíl seznámit čtenáře s novým vědním oborem – archeometrií, která moderními přírodovědnými a technickými metodami studuje archeologické nálezy, dávné populace a životní prostředí.
(…)
Rozvoj archeometrie umožnil určování stáří různých organických i anorganických materiálů metodami, jako je radiokarbonové datování, dendrochronologie, termoluminiscence, opticky stimulovaná termoluminiscence aj.

(Martin Hložek: Encyklopedie moderních metod v archeologii – archeometrie. Praha: Libri 2008, s. 8.)

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení