Recenze: Odborná literatura

Bitva u Kursku – německý pohled

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
vojak

Autor knihy Kursk: Německý pohled, Steven H. Newton, který v současné době působí jako profesor historie na americké Delaware State Univerzity, pohlíží na bitvu u Kursku nejen jako na největší tankovou bitvu všech dob, ale také jako na poslední možnost Německa udržet si iniciativu na východní frontě a zvrátit průběh druhé světové války ve svůj prospěch.



knihaBitva u Kursku se odehrála v létě roku 1943. Znamenala přitom zlomový okamžik druhé světové války. Do bojů v rámci „operace Citadela“, jež byla součástí bitvy o Kursk, se zapojilo šest tisíc německých a sovětských obrněných vozidel, čímž se z nich stala největší tanková bitva druhé světové války.

Střet tanků u Kursku studují váleční historici už více než půl století. Ohledně této bitvy zůstává i přesto několik nezodpovězených (a sporných) otázek. A to například: Zasadil německým nadějím na úspěch fatální úder Hitlerův odklad začátku tažení? Dopustil se Hermann Hoth, velitel 4. pancéřové armády, klíčové chyby, když během bitvy přesměroval čelní jednotky svých obrněnců?

Také na tyto otázky se americký historik Steven H. Newton snaží najít odpověď právě v knize Kursk: Německý pohled. Pro zajímavost, Newton v této knize mimo jiné velmi podrobně popisuje průběh uvedené bitvy i nasazení jednotlivých typů vojsk.

Steven H. Newton se však, jak by samotný název knihy mohl napovídat, nesnaží být na straně Němců. Jde mu především o precizní historické zhodnocení, jehož základ tvoří poznatky ze studií zadaných těsně po druhé světové válce americkou armádou, z materiálů pocházejících z německých archivů i z archivovaných výpovědí přeživších účastníků této největší tankové bitvy druhé světové války. V knize rovněž nabízí nové překlady poválečných hlášení poskytnutých německými veliteli u Kursku.

V tomto ohledu podle mého názoru tkví největší přínos knihy – německé studie o bitvě u Kursku nebyly po druhé světové válce příliš kvalitně zpracovány, byly v nich uváděny mnohé nepřesnosti, které pak přejímali i jiní autoři.

Co bych knize naopak vytkla? Narazíme zde většinou na vzpomínky Němců, mezi řádky jsou vylíčeny také krutosti, kterých se dopouštěli ruští vojáci. Vlastní zločiny Němců zde přitom nejsou příliš rozepsány. Čtenář, který nezná historické souvislosti, by tak mohl být uveden jednoduše v omyl.

Kniha Kursk: Německý pohled je vhodná spíše pro náročnější čtenáře, kteří se zhluboka zabývají historií. Jelikož je tato kniha velmi podrobná a dalším jejím poznávacím znamením je přílišná fotografičnost, schází jí na čtivosti.

I přes pár výtek bych knihu rozhodně doporučila každému, kdo se z profesního či laického hlediska zajímá o dějiny druhé světové války. V recenzované knize, která detailně popisuje průběh bitvy u Kursku, totiž najde spoustu dosud pro něj neznámých a nikde nepublikovaných (a často zásadních) faktů o průběhu této největší tankové bitvy druhé světové války.

Knihu Kursk: Německý pohled vydalo nakladatelství Jota

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení