
S tomahawkem proti mušketám podruhé
- Recenze
- Vytvořeno 24. 9. 2011 2:00
- Autor: Andrej Lobotka

Před časem nám nakladatelství Libri přineslo první díl publikace autora Jiřího Černíka s názvem S tomahawkem proti mušketám a podtitulem Přehled bojů s indiány na území dnešních USA v letech 1622–1890. V této době nám Jiří Černík opět společně s nakladatelstvím Libri přináší druhé pokračování přehledu bojů s indiány na území Spojených států amerických odehrávajících se v letech 1622 až 1890. Podobně jako v případě svého předchůdce nám i tato nová kniha přináší nejen zajímavé informace podané čtivou formou, ale i podrobný pohled na kulturu, po které bychom dnes pátrali již bez valného výsledku.
Jiří Černík je držitelem akademického titulu MA v oboru germanistiky z Univerzity George Washingtona ve Washingtonu D. C. Od roku 1967 žije ve Spojených státech amerických, mezi lety 1969–2008 pracoval v zahraničním vzdělávacím institutu (Foreign Service Institue), jenž spadá pod federální americkou vládu. Dlouhá léta se systematicky zabýval problematikou osídlení amerického Západu.
Čtenáře ve své knize zavede bez zbytečných úvodních řečí či proslovů do světa indiánů, a to zejména do světa bojů a bitev, které musely tyto pro nás myšlenkově vzdálené kmeny podstupovat. Ve druhém díle se tak podrobně podíváme do horských oblastí, jak je autor nazývá, mezi něž řadí severozápadní státy, jako je dnešní Oregon, Washington, Idaho, západní část Montany a Wyomingu, a také jihozápadní státy, kam spadají Colorado, Nové Mexiko, Arizona, Utah, Nevada a Kalifornii.
Podobně jako v prvním dílu se i v pokračování této lehce návykové knihy můžeme těšit na přílohy, jako je přehled severoamerických indiánských kmenů z oblasti Severozápadu, Jihozápadu a Kalifornie a na časovou tabulku nejdůležitějších bojů a bitev na území USA v horských oblastech a Kalifornii.
Bohužel z prvního dílu se do toho druhého nepřenesla pouze samá pozitiva, ale i jedno negativum. Stejně jako první části by se i pokračování dalo vytknout nedostatečné členění textu, které může po prvním prolistování stránek mnohé čtenáře odradit od bližšího seznámení se s publikací.
Pokud však čtenáři nedají na první dojem, ale odhodlaně otevřou knihu S tomahawkem proti mušketám a začnou se podrobněji a pozorněji věnovat obsahu jednotlivých stránek, brzy zapomenou počítat odstavce a duchem se přenesou na vzdálený kontinent kdysi obývaný indiány a naplno si vychutnají vyprávění Jiřího Černíka.
Prostřednictvím Černíkovy knihy se můžeme podívat na osud Geronima, uznávaného medicinmana a zkušeného bojovníka, dozvědět se něco o skutečném životě Apačů, který byl trochu jiný, než nám ho představoval slavný německý spisovatel Karl May, či přečíst si o konfliktu s Pajuty, Bannoky a Šošony.
Rozhodně bych všem příznivcům historie doporučil vyrazit proti mušketám s tomahawkem i podruhé a pokračovat tak nejenom v jedinečné cestě historií bojů indiánů s bílými tvářemi, ale i v čtení zajímavého a jedinečného díla české odborné literatury, které určitě v budoucnosti nezapadne prachem.
Knihu S tomahawkem proti mušketám, II. díl vydalo nakladatelství Libri
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...