
Bais: Rovnice
- Recenze
- Vytvořeno 12. 9. 2011 2:00
- Autor: Štěpán Ledvinka

Matematické rovnice pro určitou část populace představují noční můru, ovšem jak ukazuje ve své knize Sander Bais, zcela zbytečně. Celá klasická a moderní fyzika je zde shrnuta do několika, podle autora, nejdůležitějších a nejzajímavějších rovnic, které popisují různé fyzikální jevy. Kniha se snaží zprostředkovat krásu a vzrušení z toho, co nám tyto rovnice říkají. A s jakými rovnicemi se v knize setkáme? Nezbývá než knihu otevřít a začíst se do jejích kapitol.
Úvodní část knihy je věnována stručnému popisu matematických nástrojů používaných ve fyzice, jako jsou derivace, různé operátory apod. Další části jsou věnovány různým oblastem fyziky od klasické mechaniky přes elektrodynamiku a Einsteinovy teorie relativity až po teorii superstrun. První rovnice tak zachycuje Newtonův gravitační zákon, další rovnice/kapitoly zákony elektrodynamiky, solitonů, termodynamiky až po nejmodernější a jistě nejnáročnější partie fyziky – teorie superstrun.
Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na tři základní části. První částí je popisovaná rovnice, druhou popis rovnice a popisovaného zákona. Poslední část je věnována autorům rovnice a jejich životním osudům. Čtenářům se tak naskýtá možnost seznámit se s daným fyzikálním zákonem zasazeným do dobových souvislostí.
Každá kapitola se věnuje jak matematické, tak fyzikální stránce daného fyzikálního jevu, zmiňuje zajímavosti, které s ním souvisí, a navíc uvádí i zajímavosti ze života lidí, kteří byli se vznikem rovnice spjati.
Knihu nelze než doporučit jak přírodovědně orientovanému čtenáři (čtenářky nevyjímaje), který se seznámí s přístupem autora k dané problematice, tak i humanitně orientovanému čtenáři, který získá hlubší pohled na přírodní zákony a na způsoby, jak je vědci zkoumají a popisují.
Kniha jako taková je navíc vydána ve velmi pěkné úpravě, která není pro tento typ publikací obvyklá.
Knihu Rovnice: Symboly poznání vydalo nakladatelství Dokořán
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...