
Host do domu, kámen na krk
- Recenze
- Vytvořeno 26. 8. 2011 2:00
- Autor: Hana Moualla

Ideální je ametyst. Ten nás prý uchrání před násilím a agresivitou okolí. Třeba v Británii by museli aktuálně přistavit kamenolom (a nejinak v zemích „arabského jara“). V ruce (i kufru, čtu opět na cestách) se mi tísní maličká kniha Ochranné kameny z nakladatelství Metafora. Autor Wolfgang Hahl (český překlad Eduard Světlík, 2010), zřejmě nemyslel až takové extrémní případy, jako jsou násilné nepokoje a davové bojůvky (i když i on píše o kamenech, které nosily armády dávnověku). Proč bychom se měli zajímat o ochrannou moc kamenů? Jak může polodrahokam (drahokam, krystal nebo i obyčejný křemen) prospět člověku v 21. století?
Podtextem knihy je: „účinná obrana proti negativním energiím“ a „praktický rádce pro všechny oblasti života“. Základem pro pochopení knihy je víra minimálně v to, že dobrý člověk má okolo sebe jinou „bublinu“ než věčně brblající (nebo zlý) jedinec. Pokud jste k tomuto skeptičtí, zmáčkněte teď tlačítko ZPĚT. Pro všechny ostatní je zde čtení o jedinečné knize. V čem se liší od řady dalších („kamenových“) titulů?
Autor pracuje s příklady ze svojí praxe, propojuje duševní příčiny onemocnění s praktickou teorií (vhodnost jednotlivých kamenů na různé zdravotní či osobní problémy). Hned v úvodu varuje, že jde spíše o práci s energií a prevencí než o léčbu. Kdo znáte lunární kalendář, víte, že pro dny pod vládou každého znamení jsou doporučeny konkrétní barvy a kameny. Wolfgang Hahl nepracuje takto jednoduše. Spíše popisuje konkrétní duševní rozpoložení a vhodnost určité skupiny kamenů. Víte, proč je doporučeno nosit tyrkys nebo tygří oko? K čemu slouží kameny bílé barvy? Jak neohrozit svoje zdraví nošením určitých doplňků? Syntetické kameny mohou prý spíše zdraví poškodit (pokud jsou ozařovány, aby se dosáhlo žádoucího zabarvení).
Věčná škoda, že se autor zaobírá jen omezeným okruhem kamenů. Naopak oceňuji to, že se dočteme o ochraně proti elektrosmogu (kdo si někdy „zelektrizoval“ vlasy prací na laptopu, ví, o co jde), ochranných kamenech pro zvířata nebo domy. Po dnešní porci burzovních stesků, pádu měn a pálek bych si ráda postavila něco podobného, jako má autor (že by na zahrádce?). Kamenovou mandalu. Velikost Stonehenge by proti zastavení celosvětové hlouposti mohla stačit... Nebo ne?!
Tato kniha je určena i pokročilým amatérským milovníkům přírodních sil, všem, pro které slova turmalín, zlatý topas nebo dioptas nejsou jen vzpomínkou na „názorné pomůcky“ v kabinetech základních škol. Trošku skepse mám snad jen v kapitole o celosvětových ochranných kruzích Strážců země. Pokud byly, byly, pokud jsou, je jich málo... Kameny se zdají být hmatatelnou pomůckou pragmatiků, stejně jako nás, obyčejných lidí, zápasících s časem a balancujících nad propastí odporu k neznámému a vědecky neprokazatelnému.
Každý hledáme něco jiného, ale měli bychom okolí dávat totéž – lásku a odpuštění. Věřte mi, že růženín by byl fajn, ale není lepší dát přednost vlastnímu pohybu mezi stovkami řádků, myšlenek a zkušeností? Přeji příjemné čtení a hledání.
Knihu Ochranné kameny vydalo nakladatelství Metafora
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...