Recenze: Odborná literatura

První světová válka očima Mila Urbana aneb Živý bič pro slovenský lid

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
plot

Svou románovou prvotinu Živý bič psal Milo Urban na přelomu roku 1926/1927 a koncem tohoto roku kniha také vyšla. Vydání této knihy provázely na Slovensku rozdílné názory. Zájem čtenářů a příznivé ohlasy části kritiky viděly v románu klíčové dílo moderní slovenské prózy, na druhé straně odpůrci této knihy poukazovali na Urbanův zkreslený pohled na slovenskou vesnici v době první světové války.



knihaAutor se při psaní této knihy inspiroval Vladislavem Vančurou a jeho románem Pole orná a válečná. Stejně jako Vančura i Urban píše o působení války na vesnici, snaží se objevit ve společenské realitě její nové rysy, které spočívají především v přeměně poslušných a utiskovaných lidí v osobnosti, které si uvědomují svou vlastní cenu.

Tématem knihy je tedy první světová válka ne na frontách, ale jak ji prožívá hornooravská vesnice Ráztoky, zapadlá vesnička, kde lišky dávají dobrou noc a kde panuje nejprve naivita obyvatel, kteří nevědí o válce nic do té doby, než se s ní na vlastní kůži setkají. Děj se odehrává v posledních dvou letech 1. světové války. Urban zde vykresluje devastaci lidských vztahů vinou války a působení války na člověka, na jeho chování a jednání. Ústřední myšlenkou je snaha ukázat lidem, že nemají vše přijímat pasivně a že i obyčejný člověk z malé vesničky může proti válce bojovat.

Kompozičně je kniha rozdělena na dvě části. Přestože ke jejich dějová výstavba odlišná, obě části spolu úzce souvisejí a tvoří jeden významový celek. V první části nazvané Stratené ruky nás autor seznamuje s dobou a prostředím děje a rozvíjí první konflikty. Seznámíme se s většinou románových postav, přičemž pro vytvoření některých postav se Urban zřejmě inspiroval skutečnými příběhy a dotvořil je v souladu s celkovou atmosférou románu. Stratené ruky symbolizují jednak neschopnost aktivního činu, ale zároveň také vědomí, že pole leží ladem a ve vesnici není nikdo, kdo by je obdělával. Vesničané si válku nejprve ani neuvědomují, ale „ztracené ruce“ jejich mužů, kteří odešli bojovat na frontu, stále více chybí. Objevuje se bída, hlad a nemoci a právě v takových okamžicích si lidé nejvíc uvědomují svoje ponížení, otroctví a svoji bezmoc.

Svoje „ztracené ruce“ mezi prvními najde válečný zběh Adam Hlavaj, po němž je pojmenovaná druhá část knihy. Stává se jakýmsi symbolem revolty, že situaci lze změnit, a přesvědčení, že i utiskovaní lidé časem získají opět to nejcennější, co jim bylo sebráno – svobodu. Stává se i ústřední postavou revoluce, která ve vesnici na konci války vypukne. Lidé v sobě najednou nedokáží udržet potlačené a utiskované pudy a konečně mají právo chovat se tak, jak sami cítí a chtějí.

Milo Urban v tomto díle vytvářel tragické situace, nastolil a řešil v nich obecné lidské problémy. Do literatury jimi vnesl nový způsob vykreslení postav, a to přes jejich vnitřní konflikty. Válka krutě zasáhla do života vesničky Ráztoky a tento kolektivní hrdina románu nepřežívá válku a její následky v otevřeném konfliktu, ale musí je strávit v sobě.

Román Živý bič získal mezinárodní ohlas a byl přeložen do 13 jazyků. Milo Urban se díky této knize stal nejpřekládanějším slovenským autorem v zahraničí. V jeho tvorbě se objevuje smysl pro realitu a pochopení pro revoluční přeměny. Boj o pravdu je obvykle provázen emocionálními výbuchy a lidským pochopením, což jsou důvody, proč jsou jeho knihy pro čtenáře přitažlivé.

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení