Recenze: Odborná literatura

Hlasy z hořících domů

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov nebo Javoříčko. Tyto české vesnice mají něco společného. Během nacistického řádění na území Čech, Moravy a ukrajinské Volyně zde přišly o život stovky nevinných lidí z řad českého civilního obyvatelstva. I když od konce druhé světové války uplynulo více než šedesát let, na tyto hrůzné zločiny bychom ani teď neměli zapomínat.



knihaZa memento zmíněného válečného utrpení lze označit novinkovou knihu Hlasy z hořících domů publicisty a spisovatele Romana Cílka, historika a spisovatele Karla Richtera a publicisty a spisovatele Přemysla Veverky. V této knize, která dosud v rámci původní české literatury faktu chyběla, se detailněji dozvíme o bolestných osudech českých mužů, žen, dětí a starců, jež zahynuli v plamenech, byli zastřeleni nebo následně posláni do plynových komor.

Sedm vypálených obcí, sedm kapitol. V každé z nich je uvedena osobní výpověď přeživších, historicko-společenské zasazení události do širšího kontextu, rozsáhlá fotodokumentace a především – velmi emotivním popis celé tragédie.

Nenalezneme zde pouze strohá fakta a stručný popis, ale setkáme se hlavně s konkrétními příběhy lidí, kteří byli zavražděni, nebo naopak s těmi, kteří měli to štěstí, a nacistické běsnění (zpravidla šťastnou souhrou náhod) přežili.

S ohledem na všech sedm brutálních zločinů, spáchaných během války na českých civilistech, autoři při přípravě knihy prozkoumali známá historická fakta – a to z nadhledu současnosti – a doplnili je novými poznatky, které umožnily prohloubit jejich dramatičnost a výstižnost.

Kniha Hlasy z hořících domů, vzdávající hold památce nevinných českých lidí, je psána velmi emotivně. Z jejích řádků čiší až jakési rozhořčení nad válečnými zločiny, jež měli na svědomí (nejen) nacisté. Ani samotný (český) čtenář nemůže knihu vnímat s odstupem. Jako by se dostal přímo na místo, kde se válečný masakr odehrál, stal se jeho součástí, a řádek po řádku tak vnímal velmi intenzivně.

Velkým přínosem knihy jsou podložená (a nijak nezkreslená) historická fakta, emotivní výpovědi svědků a bohaté archivní materiály. V Hlasech z hořících domů tak například nalezneme fotografie obcí a jejich obyvatel před masakrem, anebo fotografie vypálených vesnic. Na závěr každé z kapitol nechybí seznam všech nešťastníků, kteří během nacistického běsnění povražděni.

Kdy mladý člověk přestane být dítětem? Když prožije něco, o čem ví, že nikdy nezapomene. Pro mne se takovým přelomem stal čtvrtek 19. dubna 1945. Bylo mi tehdy devět, z okna školy tady u nás ve Vysokém Poli, kde žiji dodnes, jsem už kolem poledního viděl projíždět německá vojenská vozidla. Zmocnila se mne podivná úzkost. A nebyly to jen plané dětské obavy. Vyučování skončilo kolem třetí odpolední a v té době lidé ve vsi s úděsem v očích pozorovali, jak se k nebi valí dým z lesů, kde se nacházela nepříliš vzdálená Ploština. Hned jak odpoledne skončilo vyučování, utíkal jsem do našeho stavení, abych se dozvěděl, co se stalo s mými bratry. Devatenáctiletý Josef byl v pořádku, špatně to však dopadlo s o něco starším Františkem, který se doma skrýval před povinným nástupem na práci v Německu. Františka spolu se strýcem Janem Machů sebrali Němci rovnou z pole a odvlekli na Ploštinu. Strýc tam nahoře prošel ohněm a se štěstím to přežil, bratrovi se uniknout nepodařilo. Z Ploštiny jsme si mohli odvézt jen ohořelé tělo. A tehdy… právě tehdy jsem zcela určitě přestal být dítětem, což si jako pětasedmdesátiletý muž, který má Ploštinu pořád na dohled, naplno uvědomuji.

Stanislav Machů, svědek masakru v Ploštině


(Cílek, Roman – Richter, Karel – Veverka, Přemysl: Hlasy z hořících domů. Nakladatelství XYZ: Praha, 2011, s. 175.)

Knihu Hlasy z hořících domů vydalo nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení