
Jak se kdysi cestovalo Egyptem aneb Češi na cestách
- Recenze
- Vytvořeno 1. 5. 2010 2:00
- Autor: Andrej Lobotka

Zřejmě žádná jiná krajina se nemůže pochlubit tak dlouhou, pestrou a zároveň pompézní minulostí, jako krajina pyramid. Už od doby, kdy začala psát svou historii, si vydobyla své pevné místo na světě. Celá staletí přitahovala učence, historiky, cestovatele a bohužel i dobyvatele a velitele armád, které lákalo poznávat ji či drancovat její nádheru.
Adéla Jůnová ve spolupráci s Hanou Navrátilovou, Hanou Havlůjovou a Liborem Jůnem se rozhodli dozvědět se více o Egyptu, jeho kultuře, minulosti a strastiplné, ale zároveň i fantastické cestě, která vedla k poznání krajiny ležící na Nilu. O svá zjištění se po namáhavé práci odhodlali podělit se čtenáři.
Vydavatelství Libri nám přineslo jejich pět set osmdesát stránkovou publikaci s názvem Krásný, báječný, nešťastný Egypt! s podtitulem Čeští cestovatelé konce 19. a první poloviny 20. století.
Jak už samotný název napovídá, autoři se zaměřili na české občany, kteří na přelomu devatenáctého a dvacátého století sbalili své kufry a rozhodli se nesedět doma, ale vydat se za dobrodružstvím a poznávat severoafrickou krajinu, její historii, přírodu, obyvatele a všechny krásy a zároveň i strasti, které nabízela.
O tom, jak se to komu povedlo, se dočtete v jednotlivých kapitolách. V úvodu nás kolektiv autorů zasvětí do novodobých dějin Egypta a života tamější společnosti. Zároveň nám prozradí, jaké vztahy byly v minulosti mezi Egyptem a českými zeměmi. Podíváme se letmo na československo-egyptské obchodní styky a zavítáme do československé komunity žijící na přelomu století v krajině faraónů.
Pak budeme v jednotlivých kapitolách sledovat kroky Jana Nerudy, Hanuše Mayera, Josefa Wünsche, Emanuela Faita, Josefa Kořenského, Josefa Ladislava Erbena, Ludmily Matiegkové a mnoha dalších. Přečteme si o osudech profesionálních, dobře vybavených a na všechno připravených cestovatelích, ale i o amatérských a věčně si stěžujících „turistech“. Uvidíme, jak se lišily jejich názory na krajinu a zejména na její obyvatele, dopravu, politiku a kulturu.
Největší výhodou publikace je, že se nezaměřuje jenom na jednoho cestovatele či určitou skupinu, ale představuje nám množství nesourodých osobností – profesorů, lovců, spisovatelů, obchodníků, politiků, automobilistů... Každý z nich má jiný pohled, trochu odlišnou zkušenost. Každého zaujala jiná část země, oslovily jiné kulturní či přírodní památky. Jejich názory se někdy mohou lišit, či si dokonce přímo odporovat. A tím nám dávají možnost uvědomit si, že cestopisy a knižní průvodci nikdy nemají stoprocentní pravdu při hodnocení jiné země, protože tak jako v jiných oblastech i v cestování hraje významnou roli subjektivní vnímání a hodnocení.
Autoři nechávají cestovatele, aby promlouvali svými slovy, a citují z jejich knih, zápisků či dopisů. Zároveň nás však ušetří nepotřebných a zbytečných částí původních cestopisů a radši se nám pokoušejí vysvětlit některé postoje či názory nebo slova, která jsou pro cestovatele, kteří je používají, běžné a pochopitelné, avšak pro čtenáře dvacátého prvního století, neznalého podrobností tehdejších vztahů a celkové společenské i politické situace, představují menší problém.
Kniha vás se svými příběhy, které v ní naleznete, určitě pohltí a okouzlí. Je psaná velice čtivým a srozumitelným způsobem, který však neubírá nic z její odbornosti, preciznosti a správnosti. Určitě si ji zamilují všichni nadšenci cestování a poznávání nových krajin a jejich tajů, stejně tak jako milovníci a obdivovatelé Afriky a zejména Egypta přelomu 19. a 20. století.
Knihu Krásný, báječný, nešťastný Egypt! vydalo nakladatelství Libri
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...