Recenze: Odborná literatura

Atlantida – spojení vyvinuté civilizace, katastrofické zkázy a tajuplné minulosti

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Téměř každý vzdělaný člověk dnešní doby o ní slyšel a popularita tohoto tématu během posledních let silně vzrostla. Je námětem mnoha nejen filozofických i historických knih, ale také filmů, dokumentárních pořadů, a dokonce i komiksů. Jsou po ní pojmenovány různé firmy a podniky, ale třeba také vína. O čem je tedy celou dobu řeč? O záhadné Atlantidě, studnici otázek, na kterou se lidé snaží už mnoho let získat odpovědi. Do bádání po tomto tajemném kontinentu se zapojil i americký autor a vydavatel knih o alternativní historii David Hatcher Childress, který ve své knize Atlantida. Po stopách zmizelých měst v Evropě a Středomoří předkládá zajímavé poznatky.



knihaKolem bájné a záhadné Atlantidy se nakupily legendy i sny nejrůznějších epoch a kultur. Je opředena tajemstvím a pověstmi, a proto jsou vědci v otázce přijetí bájného kontinentu rozděleni na dva tábory. Kritici tvrdí, že Atlantida je pouhým výmyslem řeckého filozofa Platóna, který použil příběh bájného kontinentu jako demonstraci ideálního státu. Naopak příznivci Atlantidy – atlantisté – vnímají dějiny jako jízdu na horské dráze, pří níž se v průběhu let střídaly vzestupy a pády různých kultur, a proto věří, že už dříve mohla vzniknout civilizace podobná té naší.

Rozlousknout tento oříšek se snažil i nezávislý badatel David H. Childress, který procestoval Evropu a Středomoří ve snaze najít odpovědi na četné otázky týkající se existence bájného kontinentu. Svou sérii dobrodružství započal v tureckém Istanbulu, na křižovatce Východu a Západu, poté následoval okruh po Evropě, při kterém navštívil Krétu, Řecko, Itálii a Sicílii, Maltu, Španělsko a Portugalsko, Francii, Německo, Holandsko, Anglii a Wales, Skotsko a Irsko, a nevynechal ani státy na africkém kontinentě - Tunisko a Maroko. Při své cestě zkoumal dvanáct tajemných měst a při bádání po archeologicky zajímavých a neobvyklých místech učinil pozoruhodné nálezy a objevil stopy po dávné Atlantidě. Kniha přináší poznatky o tom, že po celém světě se můžeme setkat s konkrétním druhem megalitických staveb, které se nazývají „atlantské“. Toto tvrzení autor dokládá i bohatým obrazovým materiálem, kterým je kniha vybavena. Najdeme zde podrobné mapy, nákresy a fotky staveb, které doplňují podrobné vysvětlivky.

Kde tedy hledat Atlantidu? Podle britského učence Johna Mitchella jsou pozůstatky po této dávné civilizaci všude kolem nás, jen se stačí pořádně dívat. Pro mnohé je chápána jako varovné memento, ze kterého by si měli vzít lidé ponaučení. Tato civilizace byla podle bájí rozvrácena válkami a ti, kteří se zabývají Atlantidou, věří, že kvůli náboženským, politickým a etnickým rozdílům hrozí dnešnímu světu stejná zkáza.

Pátrání po Atlantidě není jen hledáním bájného kontinentu, ale zároveň i hledáním minulosti lidstva. Před několika dny přišli vědci s tím, že zbytky po tomto ostrovním městě by se mohly skrývat v mokřadech na jihu Španělska. Ať už věříte v existenci Atlantidy, nebo jste skeptičtí v přijetí možnosti dávné civilizace, kniha Atlantida. Po stopách zmizelých měst v Evropě a Středomoří vám přinese mnoho podmětů k zamyšlení a možná změní váš dosavadní názor.

Knihu Atlantida. Po stopách zmizelých měst v Evropě a Středomoří vydalo nakladatelství Alpress

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení