Recenze: Odborná literatura

Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Když se řekne slovo „Mayové“, hodně z nás si při tom představí starobylé národy žijící na Yucatánu, území dnešní Guatemaly a přilehlém území rozprostírajícím se až po Tichý oceán. Některým z nás se vybaví myšlenka na jejich písmo či existenci kalendáře, který zejména pro senzacechtivé čtenáře představuje zaručený důkaz konce světa, jenž nás zanedlouho čeká.



knihaVíme však toho o této civilizaci dost?

Zuzana Marie Kostićová, absolventka FF UK zabývající se religionistikou, Markéta Křížová, historička a etnoložka, taktéž absolventka FF UK, a Sylvie Květinová, archeoložka a etnoložka, absolventka FF UK a Masarykovy univerzity v Brně, spojily síly s nakladatelstvím XYZ, aby nám přinesly zajímavou publikaci s názvem Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky pojednávající, jak už samotný titul napovídá, o minulosti jihoamerických a středoamerických indiánů.

Jak se hned v úvodu autorky vyznávají, nechtějí „ani prvotně šokovat výčtem drastických detailů, ani povrchně bavit čtenáře exotickým koloritem indiánských obřadů.“  Nechystají „se soudit ani hájit, ale proniknout k podstatě věci, ke kulturním vzorcům, které určovaly povahu starých amerických civilizací.“ Naopak, snažily se „porozumět významu, jaký měly oběti v širokém kontextu předkolumbovských kultur. Pochopit, jak skrze utrpení, krev a smrt vyjadřovali dávní Američané svůj vztah k bohům, k přírodě a k ostatním lidem.“ Tázaly se, „čeho chtěli skrze oběti dosáhnout a jak ji sami vnímali.“

V knize se tvůrkyně zaměřily na dvě oblasti Ameriky: Mezoameriku (tedy Střední Ameriku a Mexiko) a na Andy. V první části dvě stě sedmdesáti stránkové knihy se tak podíváme právě na krvavé rituály Mezoameriky a v druhé se zaměříme na obětní rituály oblasti And. Dozvíme se nejen o životě indiánů, ale přečteme si, jak vypadalo setkání s misionáři, kteří přišli hlásat boží slovo a tvrdili, že „je správné, aby se to, co sloužilo k uctívání ďábla, proměnilo v místo služby Bohu.“

Text je doplněn chronologickou tabulkou, mapami, obrázky a taky barevnými fotografiemi. Na čtenáře tak čeká nejen zajímavý a poutavý výklad o části historie, o níž má jenom málo z nás přehled, ale i ilustrační materiál, který všem přiblíží, jak mohl vypadat život v civilizacích, jejichž kultura, hodnoty, náboženství a celkové nazírání na život a smrt byly diametrálně odlišné od evropského pohledu.

Celá kniha působí příjemným a sympatickým dojmem. Dílo je přehledně rozčleněno na již zmíněné dvě hlavní části, které se dělí na jednotlivé kapitoly. Autorky se zbytečně nezamotávají do příliš odborného vysvětlování, ale podávají nám fakta tak, aby jim porozuměl i člověk, který nemá zkušenosti s archeologií či historií.

„Téma krvavých obětí je v prostoru Střední a Jižní Ameriky stále živé.“ A tak se prostudováním knihy Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky čtenář nedozvídá jenom o minulosti, ale zároveň má šanci pochopit, jaký vliv měly oběti na celkové utváření dnešní jihoamerické a středoamerické kultury a způsobu života.
A mně nezbývá než takovéto studium doporučit.

Knihu Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky vydalo Nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení