Recenze: Odborná literatura

Písně pobělohorských exulantů (1670–1750)

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
svitek

Donedávna panoval názor, že po bitvě na Bílé hoře došlo ke stagnaci do té doby vyspělého českého jazyka i literatury. Jak však ukazují novodobé výzkumy z oblasti filologie i literárních dějin, jedná se o velmi zjednodušující pohled na českou historii. O tom se můžeme přesvědčit i v nové publikaci Jana Malury s názvem Písně pobělohorských exulantů, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.



knihaJedná se o první ucelenou publikaci, která čtenáře seznámí s písňovou tvorbou českých exulantů, kteří museli opustit českou zemi kvůli svému náboženskému vyznání. Předmětem zkoumání jsou kostelní a duchovní písně určené pro nekatolické kancionály. Tyto písně byly po dlouhou dobu pokládány za nepůvodní tvorbu bez uměleckých zásahů, z toho důvodu nebyly pokládány za dílo hodné detailnějšího studia. Jan Malura se snaží komparací s cizími předlohami zjistit, do jaké míry je hymnografická tvorba českých exulantů původní a jakým způsobem se dokázala vypořádat s cizí předlohou.

Autor se zaměřuje na díla, kterým se dostávalo dříve málo pozornosti, například na tisky Johanna Myllera nebo na Lipský kancionál (zvaný též Cithara Sanctorum), který roku 1737 sepsal evangelický teolog a pedagog Jiří Sarganek. Právě třem nejvýznamnějším kancionálům věnuje speciální kapitoly. Kromě nich v publikaci naleznete řadu obecných kapitol, v nichž autor seznámí čtenáře s žánrovou klasifikací, se stavem české a německé historiografie nebo s dosavadním literárněhistorickým studiem dané problematiky.

Je nutné říci, že popsat hymnografickou tvorbu českých exulantů v rozmezí celých 80 let je příliš veliký úkol, než aby šlo veškeré informace shrnout do jediné publikace. Z toho důvodu nebylo dáno dostatek prostoru pro některé dílčí problémy. Publikace slouží spíše jako první – i když velmi podrobné – seznámení s danou oblastí české literatury a může být odrazovým můstkem pro další badatele, kteří se zaměří například na komparaci vybraných děl, na topiku nebo jazykový rozbor. Pro ně je určen i přehledný katalog, do něhož byly zahrnuty exulantské písně z let 1670 až 1750. Bohužel tento soupis exulantské hymnografie není úplný, neboť celistvý soupis dosud nebyl dokončen. Pokud však autor po několikaletém úsilí zkompletuje díla českých exulantů, můžeme se těšit na katalog v podobě elektronické databáze.

Na závěr bych rády připomenula, že se Jan Matula podílel i na vydání tří edic literárních barokních děl ve spolupráci s lingvistou Pavlem Koskem. Právě spolupráce filologie a literárních dějin ukazuje, že období baroka nelze pokládat za dobu, kdy „český literární jazyk počal upadat a upadal až do 18. století stále víc“, jak tvrdí František Cuřín ve své knize Vývoj spisovné češtiny (1985, s. 57). A už nyní se těším na další publikace, které vnesou trošku světla do oné neslavně proslavené doby temna.

Knihu Písně pobělohorských exulantů (1670–1750) vydalo nakladatelství Academia

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení