
Písně pobělohorských exulantů (1670–1750)
- Recenze
- Vytvořeno 8. 1. 2011 1:00
- Autor: Marta Šimečková

Donedávna panoval názor, že po bitvě na Bílé hoře došlo ke stagnaci do té doby vyspělého českého jazyka i literatury. Jak však ukazují novodobé výzkumy z oblasti filologie i literárních dějin, jedná se o velmi zjednodušující pohled na českou historii. O tom se můžeme přesvědčit i v nové publikaci Jana Malury s názvem Písně pobělohorských exulantů, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.
Jedná se o první ucelenou publikaci, která čtenáře seznámí s písňovou tvorbou českých exulantů, kteří museli opustit českou zemi kvůli svému náboženskému vyznání. Předmětem zkoumání jsou kostelní a duchovní písně určené pro nekatolické kancionály. Tyto písně byly po dlouhou dobu pokládány za nepůvodní tvorbu bez uměleckých zásahů, z toho důvodu nebyly pokládány za dílo hodné detailnějšího studia. Jan Malura se snaží komparací s cizími předlohami zjistit, do jaké míry je hymnografická tvorba českých exulantů původní a jakým způsobem se dokázala vypořádat s cizí předlohou.
Autor se zaměřuje na díla, kterým se dostávalo dříve málo pozornosti, například na tisky Johanna Myllera nebo na Lipský kancionál (zvaný též Cithara Sanctorum), který roku 1737 sepsal evangelický teolog a pedagog Jiří Sarganek. Právě třem nejvýznamnějším kancionálům věnuje speciální kapitoly. Kromě nich v publikaci naleznete řadu obecných kapitol, v nichž autor seznámí čtenáře s žánrovou klasifikací, se stavem české a německé historiografie nebo s dosavadním literárněhistorickým studiem dané problematiky.
Je nutné říci, že popsat hymnografickou tvorbu českých exulantů v rozmezí celých 80 let je příliš veliký úkol, než aby šlo veškeré informace shrnout do jediné publikace. Z toho důvodu nebylo dáno dostatek prostoru pro některé dílčí problémy. Publikace slouží spíše jako první – i když velmi podrobné – seznámení s danou oblastí české literatury a může být odrazovým můstkem pro další badatele, kteří se zaměří například na komparaci vybraných děl, na topiku nebo jazykový rozbor. Pro ně je určen i přehledný katalog, do něhož byly zahrnuty exulantské písně z let 1670 až 1750. Bohužel tento soupis exulantské hymnografie není úplný, neboť celistvý soupis dosud nebyl dokončen. Pokud však autor po několikaletém úsilí zkompletuje díla českých exulantů, můžeme se těšit na katalog v podobě elektronické databáze.
Na závěr bych rády připomenula, že se Jan Matula podílel i na vydání tří edic literárních barokních děl ve spolupráci s lingvistou Pavlem Koskem. Právě spolupráce filologie a literárních dějin ukazuje, že období baroka nelze pokládat za dobu, kdy „český literární jazyk počal upadat a upadal až do 18. století stále víc“, jak tvrdí František Cuřín ve své knize Vývoj spisovné češtiny (1985, s. 57). A už nyní se těším na další publikace, které vnesou trošku světla do oné neslavně proslavené doby temna.
Knihu Písně pobělohorských exulantů (1670–1750) vydalo nakladatelství Academia
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Hotel Winterhouse
Text patri tady -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...