
Co v průvodcích o Praze nebývá
- Recenze
- Vytvořeno 12. 2. 2011 1:00
- Autor: Alena Štouračová

Víte, na kterých třinácti adresách v Praze bydlel Mikoláš Aleš, proč má Karel Čapek na hrobě mističku na vodu nebo proč nechtěl být Jan Neruda pohřben na Slavíně? Že ne? Tak si zkuste zalistovat knihou Stanislavy Jarolímkové Co v průvodcích o Praze nebývá aneb Pokračování historie Prahy k snadnému zapamatování, ve které naleznete výstižné odpovědi.
V pořadí čtvrtý díl knihy Co v průvodcích o Praze nebývá, vydaný v roce 2010 nakladatelstvím Motto, čtenářům předkládá málo známé, zajímavé i udivující informace o známých osobnostech české historie, které kdysi žily v Praze. Stanislava Jarolímková se v knize zaměřuje celkem na 28 osobností, a to například na Vlastu Buriana, Karla Hašlera, Mikoláše Alše, Josefa a Karla Čapkovy, Jana Nerudu či Karla Hynka Máchu.
Sama autorka o knize, jež je nabitá čtenářsky atraktivními informacemi, říká: „Těší mě, že se mi podařilo tyto a další informace získat a ráda se o ně podělím s každým, koho zaujmou. Díky nim dnes chodím ulicemi Prahy pozorněji a s větší úctou k tomu, co všechno její obyvatelé prožili a vykonali a s čím se museli vyrovnávat.“
Kromě 28 kapitolek – medailonků známých českých osobností, kteří jsou určitým způsobem s Prahou spjati, se kniha Co v průvodcích o Praze nebývá může pochlubit i rozsáhlým množstvím obrazového materiálu. Ať už se jedná o barevné fotografie, kresby nebo mapky, na nichž je zakresleno, kde přesně v Praze ta která významná osobnost, o níž se v knize píše, pobývala.
Co všechno se můžete v knize Stanislavy Jarolímkové dočíst? Dozvíte se například, že hvězdný prvorepublikový komik Vlasta Burian byl ve své podstatě plachým samotářem, který údajně trpěl maniodepresivními sklony a za své šťastné číslo považoval sedmičku a za šťastný den pátek. O Karlu Hašlerovi, autoru známých „odrhovaček“, se zase dočtete, že si jej ve 20. letech 20. století díky jeho popularitě vyhlédla československá reklama. A tak světlo světa spatřily i v dnešní době známé bonbony hašlerky:
Díky Hašlerově popularitě si ho vyhlédla i reklama. Začalo to tím, že vystupoval tak často, že musel dopřát hlasivkám „prázdniny“ a léčit se. Po uzdravení mu zůstal mírně chraptivý hlas, a právě proto ho jednoho dne navštívil majitel firmy F. Lhotský – Továrna na speciální cukrovinky v Praze-Michli, který si roku 1920 zaregistroval ochrannou známku na výrobu hašlerek. Sdělil mu, že pracovníci jeho laboratoře vyvinuli „zcela nový druh sladově mentolových bonbonů se vzácnými léčivými přísadami“, které prý pomáhají při „nastydnutí, kašli, zánětu hltanu a onemocnění hlasivek“.
Přinesl mu jich plnou krabici, požádal, zda by „souhlasil, aby tyto bonbony, které vás určitě uzdraví, mohly nést vaše jméno a směly se nazývat hašlerky!“ a přidal slušnou sumu. Teprve ta Hašlera „přemluvila“. Smlouvu podepsal v útulném prostředí Lucerna-baru a pan Lhotský rozjel reklamní kampaň: vyrukoval s nastydlým panem Vozáblem pochvalujícím si nové bonbony a dal rozmístit po ulicích veršíky „Hašler kašle, nevadí, hašlerky ho uzdraví“.
(Jarolímková, Stanislava: Co v průvodcích o Praze nebývá aneb Pokračování historie Prahy k snadnému zapamatování. Motto: Praha 2010, s. 142 – 143.)
Čtenář se dále v knize Stanislavy Jarolímkové dočte třeba o tom, že Vojtěch Náprstek začal jako jeden z prvních používat v Praze telefon, který měl číslo 104, že se Bedřich Smetana po Praze stěhoval celkem jedenáctkrát, anebo že Jindřich Antonín Fügner, spoluzakladatel Sokola, nechal pro svou novorozenou dceru dennodenně vozit mléko od krávy ustájené ve smíchovské usedlosti Nikolaje.
Kniha Stanislavy Jarolímkové je výborným oddechovým čtivem, od kterého se jen tak neodtrhnete. Díky této knize máte navíc možnost hlouběji proniknout do životů některých pražských osobností, které se významným způsobem zapsaly do českých dějin.
Knihu Co v průvodcích o Praze nebývá vydalo nakladatelství Motto
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře