Recenze: Odborná literatura

Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí?

1 1 1 1 1 (1 hlas)
knihy

Nakladatelství Grada vydalo v loňském roce pozoruhodnou publikaci Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, kterou ocení, zvláště nyní s příchodem návštěvnické sezony, všichni ti, co se každým rokem vydávají poznávat krásy českých, moravských a slezských hradů, zámků tvrzí či klášterů.



knihaHrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, to je publikace renovovaných autorů – Zdeňka Kukala, Barbory Dudíkové Schulmannové, Jaroslava Valečky, Vlasty Čechové a Karla Pošmourného, která přináší zcela nový, dalo by se říci neobvyklý, pohled na tuzemské památky. Tito autoři – geologové – se totiž v publikaci zaměřili především na geologické podmínky vzniku cenných historických staveb. V rámci textu se ovšem museli vypořádat také s obecně kastellologickými, historickými, stavebně historickými, umělecko-historickými, vojensko-historickými i dalšími otázkami z jiných oborů.

Autoři knihy poukazují na to, že v turistických příručkách a obrazových publikacích nalezneme spoustu informací o historii konkrétních hradů, zámků, tvrzí či klášterů. Známe například letopočet založení konkrétní historické stavby, seznam šlechtických rodů, které ji obývaly, víme, kde se stavba nachází a jak ji navštívit, a známe i otevírací dobu a výši vstupného. Víme ovšem, jaké kameny se nachází například ve zdivu hradeb, z jakých kamenů jsou vystaveny klenby hradních kaplí nebo na jakém geologickém podloží konkrétní hrad stojí?

Tuto mezeru se proto autoři pokoušejí alespoň z části vyplnit. Čtenář se tak v knize Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí dozví, na jakých horninách byly hrady, zámky, tvrze či kláštery vystaveny, jaký materiál se používal při jejich stavbě, a samozřejmě mu publikace nabídne i spoustu dalších zajímavostí, týkajících se například stavebních a dekoračních kamenů hojně užívaných v době středověku i nástrojů, jež se v dávné době používaly k opracování kamene. 

Abyste si o knize udělali představu, předkládám ukázku věnující se hradu Pernštejnu:

Stavebním materiálem hradu Pernštejn je směs metamorfovaných hornin, v níž převládají svory a ruly. V okolí hradu se dodnes zachovalo několik opuštěných lůmků. Pozoruhodnou horninou jsou krystalické vápence, tzv. nedvědické mramory, jejichž pruh se táhne od Černvíru přes Nedvědici až k Jimramovu. Je to překrásný dekorační kámen, snadno leštitelný. Ve středověku se lámal v tzv. Hradním lomu severozápadně od Pernštejna u vesnice Smrček. Při stavebních úpravách hradu v 16. století však byl mramor z tohoto lůmku vytěžen a nahrazovali jej světle šedým mramorem od Nedvědice. Ani bohatí vlastníci hradu si nemohli dovolit stavět hrad z tohoto mramoru, již tenkrát to byl kámen vzácný a drahý, proto jej užívali jenom na ostění brány a oken a některé další architektonické prvky. Z nedvědického mramoru je však celý kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku, jižně od Nedvědice, postavený v letech 1535 až 1557. V něm se nachází i Pernštejnská hrobka, bohužel vykradená Švédy. V 17. a 18. století byl nedvědický mramor používán na stavební a kamenické práce nejen v Brně a Praze, ale i ve Vídni.
(Kukal, Z. – Dudíková Schulmannová, B. – Valečka, J. – Čechová, V. – Pošmourný, K.: Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí. Praha: Grada 2010, s. 253 – 254.)

Publikace Hrady Čech a Moravy: Z čeho jsou a na čem stojí, jež je charakteristická uceleným pohledem na mnohostrannou geologickou problematiku, je vhodná nejen pro profesionální badatele z různých vědních disciplín. Sáhnout po ní mohou i zájemci z řad běžné veřejnosti, které kniha „dostane“ zvláště díky čtivé a odlehčené formě, překrásným ilustračním fotografiím i zajímavým informacím o skalním podloží a stavebním materiálu. Tato kniha není v žádném případě encyklopedií, proto by v ní čtenář neměl hledat seznam všech hradů a dalších památek. Autoři se totiž soustředili na geologicky nejzajímavější památky, postavené na pozoruhodných místech krajiny.

Knihu Hrady Čech a Moravy vydalo nakladatelství Grada

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení