Komiksy: Neil Gaiman, Andy Kubert, Richard Isanove – Marvel 1602

Vytvořeno 8. 9. 2022 0:00

Autor: Radovan Kolbaba

Je mnoho způsobů, jak vdechnout originalitu do příběhů postav, jež čtenáři důvěrně znají a mohou mít pocit, že je ničím nepřekvapí. Lze je třeba zasadit do zcela jiných časů, jako to udělal mistr nápaditých vyprávění Neil Gaiman. Ačkoliv se Gaiman proslavil spoluprací s odnoží DC Comics Vertigo – jeho Sandman sbíral ocenění v devadesátých letech a nyní se pějí ódy na jeho seriálové zpracování –, svou stopu zanechal i u konkurence z Marvel. Po třech letech práce s ilustrátorem Andym Kubertem a řadou dalších vydal komiks s netradičním názvem Marvel 1602.

Nakladatelství CREW Marvel 1602 vydává již podruhé, tentokrát v edici Legendy Marvel, kam toto umělecké dílo bez debat patří. Stejně jako pět předchozích knih této řady v sobě snoubí vynikající vyprávění s kvalitní a propracovanou grafickou stránkou, byť se jinak od předešlých kousků zásadně liší.

Jak vás již napadlo, příběh knihy se odehrává na sklonku vlády panenské královny Alžběty I. Stěžejními postavami vyprávění jsou její dva nejbližší služebníci – lékař a mág Stephen Strange a vrchní špion Sir Nicholas Fury. Pokud máte rádi Marvel a jeho superhrdiny, můžete se těšit i na Fantastickou čtyřku, X-meny a spoustu dalších. Vždyť jejich nadlidské schopnosti budou v době, kdy jako předzvěst blížícího se konce světa prší krev a havěť, velmi zapotřebí.

Možná vám představa postav z komiksů 20. a 21. století v alžbětinské době připadá bizarní, avšak v Gaimanově scénáři a Kubertově zpracování do sebe vše až nad míru zapadá. Desítky postav, jako mladý Furyho asistent Peter Parquagh či vůdce zmutovaných a inkvizicí pronásledovaných lidí holohlavý ochrnutý Španěl Carlos Javier, vám mohou být povědomé. Pokud je však neznáte, požitek z četby to nepokazí. Jestli se vám neprotiví díla míchající dějiny s nadpřirozenem, příběh Marvel 1602 vás vtáhne a až do konce nepustí. Scénář sice častokrát odkazuje na slavné postavy a jejich dřívější dobrodružství a čím více máte rozpínavé univerzum Marvel Comics v malíku, tím více odkazů najdete, avšak protagonisté a jejich dobrodružství tu neslouží jako pomrkávání na fanoušky. Ve své o čtyři staletí starší podobě jsou svébytnými osobnostmi, jasně rozeznatelnými díky ilustracím i vykreslení povah, ne jen naroubovanými škatulkami.

Osmero sešitů, z nichž se kniha skládá, ilustroval Andy Kubert. Jeho práci čeští čtenáři poznali v tuctu dalších komiksů i v edici Legendy Marvel v díle Wolverine: Zrození (naše recenze zde). Kubert umí ve tvářích protagonistů roznítit stejně tak vztek jako lítost, obavy, zalíbení, žárlivost či údiv. Jeho kresba je precizní v detailech i vzdálených panoramatech a představuje vysoký nadstandard dnešní komiksové produkce. Velkou roli v tomto dojmu mají digitální barvy, jimiž ilustrace oživil Richard Isanove. Ten využil bohatou paletu a – spíše než by se pokoušel dát panelům a kapitolám nějakou jednotící atmosféru – přistoupil ke každému výjevu individuálně a podle toho jej koloroval. Zároveň jednotlivým hrdinům nechal jejich typické barvy, byť jsou namísto těsných overalů oblečeni do sametu, hedvábí, kůže či bavlny.

Bohužel i Marvel 1602 má svoji výraznou slabinu, v tomto případě je však snadné se jí vyhnout. Mohu-li vám radit, úvod Petera Sandersona si nechte až na konec, nebo ho klidně nečtěte vůbec. Text komiksového kritika a historika působí jako by neměl co napsat, ale aby to nevypadalo, že dílo neprostudoval, alespoň vyžvaní část děje včetně několika důležitých zvratů a objevů, na které by čtenář nejraději přišel sám. Dvě úvodní strany vám tak mohou požitek ze čtení komiksu značně umenšit.

Naštěstí to není jediný souvislý text v knize. Pokud jsem si dříve u některých kusů z legendární edice stýskal, že by jim slušel nějaký negrafický bonus, u Marvel 1602 si nemám nač stěžovat. Doslov Neila Gaimana je fajn, závěrečné shrnutí, jež původně bylo v pátém sešitu, též, stejně jako početné Kubertovy skici. Prostor dostal i ilustrátor obálek osmi původních sešitů Scott McKowen, jenž obvykle vytváří divadelní plakáty. Jeho technika tvorby připomíná historická umělecká díla, zvlášť když se inspiroval u mistrů ze 17. století. Nejrozsáhlejším a nejpřínosnějším bonusem je však scénář celého prvního sešitu. Dává nahlédnout pod prsty Neila Gaimana, ukazuje jeho bohatou komiksovou erudici stejně jako způsob, jímž doporučoval Andymu Kubertovi shlédnout některé filmy, aby se inspiroval pro zobrazení módy a architektury počátku 17. století. Velmi zajímavé je potom srovnat libreto s výsledným produktem nejen proto, že výsledek ne vždy odpovídá zadání. Zajímáte-li se o tvorbu komiksů či byste jednou sami rádi psali komiksové scénáře, může být pro vás těchto pár stránek velmi inspirativních a poučných.

Nebudu tvrdit, že je Marvel 1602 tím nejlepším, co kdy Neil Gaiman napsal, nad většinou komiksové produkce však ční velmi velmi vysoko. Linky desítek postav se splétají do uspokojivého závěru, jenž nenechává žádné zbytečné volné konce. Humoru sice kniha obsahuje poskrovnu, neplýtvá ani akcí, ale svůj příběh plný záhad odvypráví poutavým způsobem a s důrazem na postavy, které činí výjimečnými mnohem víc než jejich nadlidské schopnosti.

Název knihy: Marvel 1602
Autor: Neil Gaiman, Andy Kubert, Richard Isanove
Překlad: Ľudovít Plata
Nakladatelství: CREW s.r.o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2022
Vydání: 2.
Počet stran: 248
ISBN: 978-80-7679-222-7
Ediční řada: Legendy Marvel