Komiksy

Komiksy: Stan Sakai – Usagi Yojimbo: Válka tenguů

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Co má rok 1984 společného s komiksy, želvami a králíky? Jak v předmluvě knihy Usagi Yojimbo: Válka tenguů připomene slavný komiksový tvůrce a jeden z otců milovaných želv nindža (TMNT) Kevin Eastman, právě toho roku spatřili světlo světa komiksoví mutanti Leonardo, Donatello, Michelangelo, Raphael i jejich antropomorfní pobratim, byť hlavní hrdina vlastní komiksové řady, Miyamoto Usagi. O tom, že má Usagi Yojimbo co nabídnout i v dnešní době, vypovídá fakt, že před dvěma lety jeho tvůrce Stan Sakai obdržel slovutnou Eisnerovu cenu za nejlepší vycházející sérii.


knihaVálka tenguů je v barevné řadě Usagi Yojimbo třetí díl a celkově třicátou devátou komiksovou knihou o ušatém samuraji, které u nás vydává nakladatelství CREW. Čtenářům předkládá čtveřici příběhů. První Sojobo, což možná řada z vás nejprve přečte jako souboj (a nebudete daleko od pravdy), je prologem následujícího vyprávění. Usagi v něm vzpomíná, jak vyhledal v horách božstvo, od nějž se chtěl učit šermířskému umění. Tengu – tvor s rudou kůží a dlouhým nosem – je nejen mistrem meče, majitelem té snad nejméně praktické obuvi a háku místo levé ruky, ale i moudrým učitelem, který Usagimu uštědří více než jednu lekci.

Stěžejním a nejdelším příběhem knihy je stejnojmenné vyprávění o boji nadpřirozených bytostí, do nějž se zaplete i Usagi. Válka tenguů předkládá klasický příběh samotáře se šrámy na duši, na nějž však nezapomněli ani jeho dávní nepřátelé, ani spojenci. Jedním z nich je i králík ronin, jemuž nedělá problém postavit se po bok bájným tvorům, kteří čelí nájezdu svých méně vznešených bratranců. Válka tenguů je plná akce, ale najde se v ní i dost místa pro překvapivé zvraty a okamžiky hlubokých emocí. Bohužel děj uhání natolik zběsile, že některé pasáže nevyzní s takovou silou, jaký je jejich potenciál.

Třetí v pořadí – Mistr z Hebishimi – zaujme již první stranou. Dvojice ilustrací, na nichž Usagi kráčí v lijáku obklopený ještěrkami tokagé, sice připomíná typickou práci Stana Sakaie, působí však více jako původní malba než kolorovaná kresba. Mnohý čtenář si tak možná vzpomene, že poprvé v historii řady Usagi Yojimbo je mezi autory i někdo jiný než sám osmašedesátiletý Sakai. Právě v tomto příběhu mu měl pomáhat s kresbou Randy Clute. Bude-li jejich spolupráce vypadat pokaždé takto báječně, asi by se málokdo zlobil, kdyby Usagi převlékl kabát. Mimochodem v této epizodě Usagi nabídne pomoc lovcům ještěrek, jen aby pak čelil protivníkovi, jehož již jednou porazil. Děj vyniká i hororovými prvky a vynalézavostí hlavního hrdiny tváří v tvář zoufalé situaci.

Závěrečné vyprávění nazvané Yukichi se v celé knize také neztratí. Sakai již mnohokrát dokázal, jak umí psát zajímavé postavy, jimiž zalidňuje, či spíše „zazvířetňuje“, své univerzum. V drtivé většině však jeho protagonisté z posledních let sloužili jen v jednom či několika málo příbězích, než zmizeli v propadlišti komiksových dějin. Yukichi Yamamoto se zdá být po dlouhé době tím hrdinou, jenž by se mohl s Usagim stýkat a potýkat častěji, podobně jako Gen či Kitsune. Tento šermíř má s Usagim společné nejen bílou srst a dlouhé uši, ale i snahu co nejlépe ztělesňovat ducha bušidó. V historce nazvané podle něj vzpomíná na první setkání s Usagim – mimochodem ono se ve Válce tenguů vzpomíná docela často – a zároveň s ním putuje do města, kde hodlá předat meč dědici svého zesnulého mistra. Rivalita mezi šermířskými školami však oba králíky donutí bojovat o holé životy a duel, jenž je vrcholem příběhu, připomene svou atmosférou i brilantní Souboj v Kitanoji.

V několika posledních letech jsem se vícekrát neubránil dojmu, že Sakaiova kresba sklouzává k určité rutině a ztrácí svoji hravost a nápaditost. Jakkoliv jsem tento trend po desetiletích tvorby považoval za pochopitelný, mrzelo mě to. Válka tenguů však můj pocit, alespoň ve dvou příbězích, vyvrací. Tváře antropomorfních i legendárních tvorů stále skvěle vyjadřují i složité emoce jako údiv, vzdor, bujaré pobavení či úděs. Navíc se zdá, že se zdokonalilo kolorování příběhů, jež byly po desetiletí černobílé. Sojobo a Válka tenguů ještě působí vcelku matně, jakkoliv způsob jejich kolorování nenaruší požitek ze čtení. Mistr z Hebishimi a Yukichi mají sytější barvy příjemnější na pohled a výraznější kontrasty mezi nimi, které zkrášlují už tak líbivou kresbu. Navíc je v knize několik maleb od jiných autorů, kteří vyjadřují hold práci Stana Sakaie a činí knihu ještě atraktivnější.

Kromě jednoho textu o nejnižším podruhu tenguů najdete na konci knihy i vysvětlení autora, proč se v posledních dílech na panelech nejednou nalézá určité exotické ovoce. Sakai tím připomene „easter eggy“, jimiž se jeho kresby kdysi hemžily, a dokáže, že ani na stará kolena nezapomněl své příznivce obdarovávat drobnými pomrknutími namátkově rozesetými v panelech. Také vás možná pobídne vzít si do rukou jeho starší díla a důkladně je prohlédnout.

Válka tenguů sice v první půli dostatečně nevyužívá potenciál svých příběhů, avšak v té druhé to čtenářům vynahradí. Lépe pracuje s barvami i nadále hýří originalitou a představuje novou postavu, jež by mohla obohatit další knihy. Ostatně konec závěrečného příběhu namlsá fanoušky Usagi Yojimba načrtnutou možností putování zkušeného protagonisty se zajímavým „sidekickem“ a setkání s řadou starých známých, po kterých se nejspíš nestýská pouze mně. Kdysi jsme si mohli přečíst Na cestách s Jotarem (naše recenze zde), v budoucnu nás možná čeká Na cestách s Yukichim. Bude-li pokračovat v trendu nastaveném v tomto dílu – kvalitní příběhy, nosné postavy, zlepšené kolorování i krásné ilustrace, byť třeba s pomocí –, čeká nás komiksová pecka, kterou si příznivci Stana Sakaie určitě zaslouží.


Název knihy: Usagi Yojimbo: Válka tenguů
Autor:  Stan Sakai
Překlad: Ľudovít Plata
Nakladatelství: CREW s.r.o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 196
ISBN: 978-80-7679-143-5
Ediční řada: Usagi Yojimbo

Aktuality

  • 7. ročník festivalu HorrorCon

    Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.

    Číst dál...  
  • Duna potřetí

    Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení