Komiksy

Komiksy: Katsuhiro Otomo – Akira 1

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Vyšel Akira! Ano, ten Akira, o kterém jste toho (mnozí) tolik slyšeli. Přesně tak, Akira z let 1982-1990, jehož autorem je Katsuhiro Otomo. A teď nastaly tři možnosti: buď tuto kultovní mangu už vlastníte, nebo ji po přečtení prvních tří vět zuřivě sháníte, případně se jednoduše chcete dozvědět víc a byli byste rádi, kdyby se recenze ubírala poněkud klasičtějším směrem (čtvrtou možnost – jste znechuceni a přestáváte číst – si nepřipouštím). Především pro ty, kteří preferují třetí variantu, je zde zbytek recenze.

 

 

Pokud nevíte, o čem mluvím, případně jste už něco málo o tomto fenoménu slyšeli nebo znáte slavnou kresbu mladíka v červené bundě stojícího před stejnobarevnou motorkou, vězte, že Akira je japonský komiks – manga, jenž se stal předobrazem slavného animovaného filmu, anime stejného jména. Obě díla si v průběhu let získala až mytickou pověst, ať už díky svým kvalitám, nebo proto, že stála u počátků pronikání japonské popkultury do euroamerického prostoru. Není tedy divu, že nakladatelství CREW usilovalo o vydání Akiry řadu dlouhých let a my můžeme být jen rádi, že nakonec uspělo.

 

Paradoxně redaktoři z CREW nestihli vydat Akiru do roku, kdy se odehrává. Pokud bychom se snažili toto dílo zaškatulkovat, můžeme říct, že se jedná o postapokalyptickou cyberpunkovou akční sci-fi z blízké budoucnosti. Rok 2019 je dnes sice minulostí (byť si za posledních osmnáct měsíců vysloužil jistou pachuť apokalypsy díky nechvalně známému viru s devatenáctkou na konci), ale v letech vydávání Akiry tomu tak zdaleka nebylo. Kreslíř a scénárista knihy Katsuhiro Otomo navíc správně vyvěštil, že se v tomto roce bude Tokio připravovat na konání olympijských her. Nejspíš ho však před těmi takřka čtyřiceti lety nenapadlo, že se sportovní svátek o rok posune.

 

Děj se odehrává ve městě Neo-Tokio, jež vyrostlo na místě původní japonské metropole zničené výbuchem nového typu vodíkové bomby. Tím, jen tak mimochodem, započala třetí světová válka. Ta již skončila, a tak se po zdejších silnicích nerušeně prohání nezletilí motorkářští chuligáni se svým vůdcem Kanedou. Tedy jen do chvíle, než jeden z nich najede do podivné postavy připomínající stejnou měrou malé dítě jako starce nad hrobem.

 

Příběh Akiry vám nedá vydechnout a žene se vpřed stejně bezhlavě jako jeho hrdinové. Odpovídá tomu i velmi dynamická kresba, která i bez barev vyvolá ve čtenářích širokou škálu emocí za pomocí důmyslného šrafování, různých odstínů šedi a pečlivě prokreslených detailů.

 

Pokud jste dosud žádnou mangu nečetli, připravte se na neotřelý zážitek, který vás od začátku překvapí třeba nutností otáčet stránky opačným směrem, než jste zvyklí z evropských a amerických knih. Nemusíte se však bát. Jakmile se začtete, nebudete rozdíl ani v nejmenším vnímat, natož aby vám vadil.

 

Akira je výjimečné dílo v mnoha ohledech a s tím souvisí i těžko uvěřitelná práce, kterou nakladatelství CREW podstoupilo, aby je zpřístupnilo českým čtenářům. Sotva knihu otevřete, zaujme vás zdánlivě nekvalitní papír, který se velmi blíží tomu z osmdesátých let, na jakém původní manga vycházela v Japonsku. Pár počátečních stran s barevnými malbami na křídovém papíře je ručně vlepovaných a některé barvy použité na obal, desky, předsádku a zmiňované barevné strany se v Evropě na tisk ani neužívají. Pokud by vás okolnosti tohoto neobvyklého počinu zajímaly, podívejte se na rozhovor s vedoucí dvojicí nakladatelství CREW Jiřím Pavlovským a Petrem Litošem (odkaz zde). Kromě dalších výzev, jež jejich tým překonal, zmiňují i mravenčí práci Ľudovíta Platy, se kterým jsme před několika měsíci udělali rozhovor (odkaz zde). Ve videu promluví i překladatelka Anna Křivánková, držitelka dvou cen Muriel za překlady komiksů Ghost in the Shell a Zpráva pro Adolfa. Stejně jako v jiných případech odvedla excelentní práci. Krátké úderné dialogy odsýpají a čtenáři díky ní ocení i velkou spoustu nápisů na domech, cedulích a dalších místech, která dotvářejí atmosféru lokací, v nichž se příběh odehrává.

 

Jako vše, má i Akira své stinné stránky, a jako vždy někomu vadit budou a jiný nad nimi mávne rukou. Odpůrci zběsilého vyprávění by z Akiry dostali minimálně vyrážku, protože děj pádí o překot i ve chvílích, kdy hrdinové sedí ve školních lavicích. À propos, ono se spíše než o hrdiny jedná o antihrdiny. Kaneda – hlavní protagonista – je svéhlavý „fracek z pasťáku“, který na veškeré autority zvysoka kašle (nebo něco horšího) a o ohleduplnosti nejspíš v životě neslyšel. Na druhou stranu na něj také ohledy nikdo nebere. Očekáváte-li tedy, že tahoun příběhu musí být někdo s kvalitami Mirka Dušína či jeho o něco méně morálního pobratima z druhé strany zeměkoule Stevea Rogerse, zde vám pšenka ani žlutý kvítek nepokvetou. Největším nedostatkem je ale fakt, že se jedná o první ze šesti částí a zbylých pět je zatím v nedohlednu (případně v hlavách vydavatelů). Příběh tak dojde pouze k dílčí katarzi a zdaleka se neuzavře.

 

Akira 1 je výjimečným kusem, který si přes třicet let hledal cestu do našich luhů a hájů, přestože již dávno patří k nejslavnějším mangám na světě. Pro fanoušky japonského komiksu a milovníky kreslené akce je v podstatě povinností, stejně jako pro ty, kteří dokáží ocenit neobyčejné knihy. Kresba, frenetický příběh i české zpracování v čele s překladem jsou na špičkové úrovni. Jen to čekání na zbývajících pět dílů bude pro mnohé neúnosné.

 

Název knihy: Akira 1

Autor:  Katsuhiro Otomo

Překlad: Anna Křivánková

Nakladatelství: CREW s.r.o.

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2021

Vydání: 1.

Počet stran: 362

ISBN: 978-80-7449-907-4

Ediční řada:

 

Aktuality

  • 7. ročník festivalu HorrorCon

    Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.

    Číst dál...  
  • Duna potřetí

    Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení