Komiksy: Stan Kakai – Usagi Yojimbo: Bunraku a další příběhy

Vytvořeno 18. 5. 2021 1:00

Autor: Radovan Kolbaba

Jen málokterá komiksová série od jediného tvůrce se pyšní tak dlouhou tradicí jako Usagi Yojimbo. Rozmanité a fanoušky zbožňované příhody králičího ronina vycházejí už od roku 1984. Za tu dobu prosluly nápaditým vyprávěním stejně jako vysokým standardem kvality. Člověk by až řekl, že se po tak dlouhé době nemůže udát nějaká zásadní změna. Ale ona se udála a nový díl Usagi Yojimbo: Bunraku a další příběhy se diametrálně liší od všech předchozích.

Jakmile se na knihu podíváte a prolistujete ji, bude vám jasné, o čem píši. Nový Usagi má větší formát a především je barevný nejen navenek, ale poprvé, s výjimkou speciálu Yokai, i uvnitř. Autor  Usagiho – Američan s japonskými kořeny Stan Sakai – po takřka čtvrtstoletí vyměnil nakladatele. Opustil Dark Horse Comics a usadil se u IDW. Toto nakladatelství spravuje i spřátelené Želvy nindža a kromě jiného má v plánu vydávat předchozí díly série Usagi Yojimbo znovu a poprvé kolorované. Pro českého čtenáře se naštěstí moc nezměnilo. Usagiho nadále vydává CREW, jež tomuto komiksu rozumí a věnuje mu spoustu péče, a překládá jej Ľudovít Plata, jemuž se daří výběrem slov, včetně citoslovcí, zachovat jedinečnou atmosféru Sakaiova vyprávění v rozverných i tragických momentech.

Nová kniha obsahuje čtyři příběhy, které jsou, jak je zvykem, velmi různorodé. Bunraku seznamuje čtenáře s japonským loutkovým herectvím, jež se od našich představ o loutkách značně odlišuje. Zároveň se v příběhu objeví démoni yokai a vyprávění má chvílemi až hororovou atmosféru. I následující Hrdina se úzce dotýká japonské kultury. Ačkoliv v tomto dobrodružství Usagi putuje s nešťastnou spisovatelkou, není vyprávění zdaleka tak o literatuře feudálního Japonska, jako spíš o postavení žen v tehdejší společnosti a chápání cti a povinnosti v rodinách samurajů. Třetí příběh – Adachi – je převyprávěním nejstaršího Usagiho dobrodružství. Spojuje popis bitvy, v níž králík samuraj přišel o svého pána, a setkání s démonem, který se díky této bitvě zrodil. Nejedná se jen o překreslení původních panelů a jejich vybarvení, ale samotný děj se oproti událostem, které byly zachyceny v prvních dvou knihách – Ronin a Samuraj –, odlišuje v některých detailech. Poslední Meče klanu Higashi jsou vítaným odlehčením po předchozích osudových, strašidelných či melancholických příbězích. Svižná akční epizoda ze života potulného ronina je plná střeleného humoru. Navíc Usagiho dá dohromady s několika jeho přáteli z předchozích dílů.

Jako mnohé jiné díly z řady Usagi Yojimbo je i tento vynikajícím čtením pro znalce ušatého šermíře, stejně jako pro zcela nové čtenáře. Žádná z kapitol nevyžaduje vědomosti z předchozích knih, navíc Adachi nováčky do mnohého zasvětí.

Čtenáři obeznámení s prací Stana Sakaie naznají, že Bunraku a další příběhy není revolučním dílem. Barvy zásadním způsobem neumocňují čtenářský zážitek. Spíše tupí ostražitost čtenářů černobílých stran, kteří mohli snadno přehlédnout detaily na některých panelech, což je na těch barevných mnohem méně pravděpodobné. Například v jednom příběhu Usagiho špehuje lotr s nekalými úmysly, jenž by se v černobílé podobě ukrytý za rohy domů nehledal zrovna snadno. V barevném komiksu však jeho světle zelené kimono září jako maják, který by přehlédl pouze slepec.

Bohužel podobných skrytých detailů je v příbězích výrazně méně, než bývalo zvykem. Na ulici si možná povšimnete Sakaiových typických opičích dřevorubců, jinak si však se čtenářem nehraje tak často jako dříve. Možná je to barvou, ale mnohé panely působí, jako by se autor neobtěžoval s prokreslením pozadí. Pokud vám v mysli vytanulo srovnání starých Čtyřlístků s těmi moderními, nemusíte se děsit. Nejedná se o nějaký markantní kvalitativní propad, jen možná rozladí zmlsané čtenáře.

Vyjma samotných příběhů už toho v knize mnoho nenajdeme. Nechybí tu předmluva, galerie obálek sešitů, z nichž je publikace sestavena, biografie Stana Sakaie a přehled dříve vydaných dílů. Přinejmenším příběhy Bunraku a Hrdina si však přímo říkají o několik odstavců rozšiřujících informací, jak je najdeme v mnohých starších dílech. Nebudu patrně sám, kdo by se chtěl v návaznosti na příběhy dozvědět více o japonské loutkářské tradici (nutno říct, že o ní něco napsal Matt Alt do předmluvy), ženách spisovatelkách v japonských dějinách či úloze manželek a dcer v samurajských rodinách.

Usagi Yojimbo: Bunraku a další příběhy nabízí čtyři vyprávění, jež potěší staré i nové čtenáře. Barevný design a větší formát nepředstavují výrazné změny k lepšímu. Není to tím, že by ilustrace nevypadaly pěkně, ale síla série Usagi Yojimbo tkví někde jinde než v líbivém grafickém kabátku. Ty nejzásadnější ingredience – poutavé vyprávění, originalita příběhů, zajímavý svět i hrdinové, kteří snadno přirostou k srdci – jsou stále tu.

Název knihy: Usagi Yojimbo: Bunraku a další příběhy

Autor:  Stan Sakai

Překlad: Ľudovít Plata

Nakladatelství: CREW s.r.o.

Místo vydání: Praha

Rok vydání: 2020

Vydání: 1.

Počet stran: 188

ISBN: 978-80-7449-996-8

Ediční řada: Usagi Yojimbo