Komiksy

Komiksy: Marta Breenová, Jenny Jordahlová – Neohrožené ženy

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

V dnešní době v naší zemi mohou ženy volit, rozhodovat o svém těle a více méně pracovat kdekoli si usmyslí. Jak těžká byla cesta k ženské rovnoprávnosti a kde mají rovná práva mužů a žen ještě slabá místa, to dokumentuje komiks norské autorské dvojice. Marta Breenová a Jenny Jordahlová si v komiksu Neohrožené ženy ukously pořádně velké sousto, s obtížným úkolem se ale vypořádaly se ctí. Velkoformátový barevný komiks vydalo nakladatelství Argo.

 

neohrozene-zenyKomiksové ohlédnutí za dějinami feminismu pojaly dámy stručně. Mnohé události jsou proto zkratkovité a pro čtenáře neznalé kontextu i lehce matoucí. Naopak pro ty, kteří se v tématu orientují, je kniha spíše zajímavou drobností než studijním materiálem. Stručnost ale Neohroženým ženám dává i možnost jasného a přímo viditelného vývoje ženské otázky. Přehlednosti přeje i kresba, která se vyznačuje silnými liniemi a prací s barvami. Jednotlivá dějinná období jsou odlišena barvou, která je kombinovaná s černou a bílou. 

 

Breenová a Jordahlová se zaměřují na dějiny ženského hnutí v západním světě s drobnou odbočkou na blízký východ. Výchozím bodem si zvolily revoluční rok 1848, ve kterém Elizabeth Cady Stantonová přednesla manifest o rovnosti pohlaví. To, jak nerovný byl postoj žen před touto událostí, nastínila autorka v jedné z dalších kapitol. Feminismus dávají autorky do souvislosti se zrušením otroctví. Zatímco muži osvobození z otroctví nabývali práva jako běloši, černošky sice přestávaly být majetkem bílého muže, ale svobodné nebyly. Ostatně jako jejich bílé kolegyně. 

 

Ženské hnutí si v 19. století dalo za cíl tři body – právo na vzdělávání, s tím související výkon povolání a vlastní výdělek, dále právo hlasovat ve volbách a účastnit se politického života a konečně rozhodovat o vlastním těle. Tyto tři body jsou i podstatou komiksu Neohrožené ženy. Některé zákazy a názory na ženy působí až směšně, někdy jde o nepokryté ponižování. Jednotlivým hrdinkám feminismu je věnován dostatečný prostor, aby si je čtenáři zapamatovali. Kniha svojí přehledností a zároveň krátkým rozsahem přímo volá po dodatečném vyhledávání informací. 

 

Svoji stopu má v Neohrožených ženách i Česko(slovensko). Na obrázku žen jdoucích poprvé k volbám a držících transparent s názvem státu a roku, kdy toto právo získaly, jde československá žena k urně pátá. Druhá zmínka o naší zemi je naopak spíše smutná. Česko patří k několika zemím Evropy, kde stále ještě žena nestála v čele země. 

 

Komiks je určen spíše pro starší děti, jednoduchost a přehlednost je pro dospělé až příliš přímočará, ale pro mládež naopak výborný úvod do tématiky. Ovšem, přečíst si, co feminismus vlastně je a o co feministky a feministi usilují, se občas hodí i dospělým. Třeba těm, kteří mají zkreslené představy a feminismus pro ně znamená pálení podprsenek a neholení nohou. Mohlo by je mile překvapit, že v knize ani jednou nezazní nic o tom, že by muži měli či neměli prokazovat ženám gentlemanské pozornosti. Zkrátka nic o pomoci s oblékáním kabátu. 

 

Četba komiksu Marty Breenové a Jenny Jordahlové nezabere příliš času, ale námětů k přemýšlení nabídne celu řadu. Stojí za to přečíst si ho pro jeho barevné jednoduché kresby a stručný a přehledný nástin feminismu. 


Neohrožené ženy
Autor Marta Breenová, Jenny Jordahlová
Překlad Jitka Jindřišková
Nakladatelství Argo
Místo vydání Praha
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 128
ISBN/EAN 978-80-257-2761-4
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení