Komiksy

Komiksy: Jaroslav Foglar – Hoši od Bobří řeky

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Je to už dlouhých osmdesát jedna let, co vyšla jedna z nejslavnějších a nejmilovanějších českých knih pro mládež, Hoši od Bobří řeky. Její autor Jaroslav Foglar, přezdívaný Jestřáb, do ní vložil své dětské sny i zkušenosti dospívání a psal o dobrodružstvích, která neprožívají udatní hrdinové v exotických lokacích, ale obyčejní čeští chlapci, kteří se stávají neobyčejnými. Po nakladatelstvích Jan Kobes, Mladá fronta, Blok či Olympia se vydání pro dnešní generaci čtenářů od devíti let ujal Albatros. Má ale tento klasický příběh šanci uspět v současné době?


knihaOd svého prvního vydání se kniha, společně s dalšími díly Jaroslava Foglara, dočkala nejen mnoha dotisků, ale i zákazu tištění a šíření v době komunismu, renesance v devadesátých letech i opadnutí zájmu na začátku nového milénia. Pokusy o další vydání po autorově skonu roku 1999 znemožnil dlouhotrvající soudní spor o jeho pozůstalost. Rozuzlení komplikovaného případu se podařilo nalézt až v roce 2014, kdy – přestože verdikt soudu padl o dva roky dříve – Foglarovo dědictví připadlo Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Ta se na novém vydání dohodla s nakladatelstvím Albatros, které se do vydávání foglarovek pustilo s obdivuhodnou pílí.

Hoši od Bobří řeky vyprávějí příběh chlapců Jirky a Vilíka, kteří jednoho dne potkají studenta medicíny přezdívaného Rikitan, spřátelí se s ním a nechávají se jím ovlivňovat k tomu, aby měnili svůj do té doby nepříliš zajímavý způsob života. Rikitan kolem sebe shromáždí skupinu dvanácti chlapců, z nichž se stanou ústřední Hoši od Bobří řeky. Pomocí her, výprav, příběhů, písně a zkoušek se chlapci stávají zdatnějšími i morálně uvědomělejšími. Přibližně polovina knihy popisuje dobrodružství chlapců na celoprázdninovém táboře, kam s Rikitanem vyrazí do opuštěného koutu české přírody, dnes již slavné Sluneční zátoky.

Nové vydání od Albatrosu na první pohled zaujme měkkými deskami, využitím recyklovaného papíru, což knize nijak neubírá na jejím kouzlu, i pro foglarovky netypickými ilustracemi. Ester Kuchynková, první žena ilustrující knihu Jaroslava Foglara, což se dozvíte v takřka každém propagačním materiálu, před sebou neměla snadný úkol. Naštěstí se nesnažila následovat své předchůdce. Jen těžko by se vyrovnala legendárnímu Zdeňkovi Burianovi i Marko Čermákovi, s jejichž ilustracemi Foglarových knih i komiksů vyrůstali současní dospělí. Ester Kuchynková šla vlastní cestou. Její kresba více odpovídá duchu dnešní doby. Mnohé ilustrace jsou rozděleny na řadu polí jako komiksové knihy, na jedné straně tak zobrazují větší množství výjevů. I oděv a podoba chlapců se více blíží dnešku. Nenosí sice oblečení značek, které vídáme kolem sebe, ale jejich trička, mikiny s kapucemi či košile nevypadají jako oděv ze třicátých let. Jen puritáni a hlupáci se budou pohoršovat nad skutečností, že dva z vyobrazených hochů mají snědou kůži. Ester Kuchynková pro knihu vytvořila i tři mapy zobrazující bydliště chlapců, krajinu, v níž se odehrál příběh, který Rikitan vyprávěl, a především Sluneční zátoku. Součástí těchto map jsou jasně označená důležitá místa pojící se s příběhem a mnoha čtenářům pomohou tam, kde jim nevystačí fantazie.

K úpravám došlo i v jazyce díla, tuto odpovědnost na sebe vzal šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš. Podařilo se mu zachovat ducha původní knihy a zároveň se vyvarovat historismů či dnes už těžkopádných obratů. Změny nejsou nijak zásadní, ale zajišťují, že se kniha dobře čte i současným čtenářům. Vypadají například takto:

A přece se Rikitan při prohlížení jeho otisku najednou začal usmívati a řekl: „Tichošlápku, ty máš mé klíče.“
Nelze vypsati udivení hochů. (Nakladatel Jan Kobes, IV. Vydání, 1947, s. 69)

A přece se Rikitan při prohlížení jeho otisku najednou začal usmívat a řekl: „Tichošlápku, ty máš mé klíče.“
Nelze vypsat, jak se chlapci divili. (Blok/Olympia, 1991, s. 70)

A přece se Rikitan při prohlížení jeho otisku najednou začal usmívat a řekl: „Tichošlápku, ty máš mé klíče.“
Nelze popsat, jak se chlapci divili. (Albatros, 2018, s. 69)

Každý z chlapců musil vyrobiti nějakou věc, na které by svoji dovednost ukázal. (Nakladatel Jan Kobes, IV. Vydání, 1947, s. 129)

Každý z chlapců měl vyrobit nějakou věc, jíž by prokázal svou dovednost. (Blok/Olympia, 1991, s. 132)

Každý chlapec měl vyrobit nějakou věc, jíž by prokázal svou dovednost. (Albatros, 2018, s. 137)

Další složkou příběhu, která si zaslouží srovnání, je pověstných třináct bobříků, jimiž chlapci dokazovali své kvality. Mnohé nejspíš nepřekvapí, že se požadavky v některých případech změnily. Je potřeba připomenout i to, že ke změnám docházelo již dřív. Například v Druhém zápisníku třinácti bobříků z roku 1947 (Bureš, K., Foglar, J.: Druhý zápisník 13 bobříků. Mladá fronta, Praha, 1947) jsou podmínky pro splnění bobříka mrštnosti popsány výrazně jinak, než ve čtvrtém vydání Hochů od Bobří řeky ze stejného roku.

Na rozdíl od původních vydání to současné, stejně jako knihy z devadesátých let, počítá v bobřících i s výkonnostními rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Kritikům fyzické zdatnosti dnešních dětí přilije vodu na mlýn hned první bobřík mrštnosti. Podmínky splnění běhů i skoků byly zmírněny, dokonce natolik, že podle vydání z devadesátých let (Blok/Olympia, 1991, s. 195) musely dívky doskočit dál než současní chlapci.

Kritéria většiny bobříků však zůstala stejná, byť se u některých drobně změnila náplň v závislosti na současné době. Bobřík záchrany vám již nedoporučuje osobě postižené mdlobami dávat přičichnout ke čpavku a potírat spánky kafrem, což je jen dobře. Obdobně v bobříku zručnosti už nikdo nezmiňuje výrobu pastičky na myši. Za zvážení by, dle názoru recenzenta, stála výstraha před moderními technologiemi u bobříka osamělosti. V době chytrých mobilních telefonů, tabletů a všudypřítomného internetu se s interaktivními hrami, sociálními sítěmi, online videi či chatovacími místnostmi tento bobřík loví bez jakéhokoliv sebezapření.

Součástí knihy je i brožura shrnující podmínky lovu bobříků a pomáhající lovci se zaznamenáváním jeho pokroků a úspěchů.

Je těžké zodpovědět v úvodu položenou otázku, zda mají Hoši od Bobří řeky šanci uspět v současné době, obzvlášť pokud kritériem úspěchu není rentabilita vydání, ale vliv na mladou generaci. To zodpoví až čas. Lze však konstatovat, že nakladatelství Albatros v součinnosti se Skautskou nadací Jaroslava Foglara udělalo vše pro to, aby kniha uspěla. Moderní formát vhodný k nošení v batohu i aktovce, citlivé úpravy jazyka a především atraktivní ilustrace přibližují dílo Jaroslava Foglara dnešním mladým. Jako další připravuje nakladatelství Albatros Chatu v Jezerní kotlině a pokud jí věnuje tolik péče co Hochům od Bobří řeky, čeká nás další vynikající kniha.

Název knihy: Hoši od Bobří řeky
Autor:  Jaroslav Foglar
Překlad:
Nakladatelství: Albatros
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2018
Vydání: 18.
Počet stran: 218
ISBN: 978-80-00-05204-5
Ediční řada:

Komentáře   

 
Pavelka Ales
0 Jméno autoraPavelka Ales 2018-12-09 16:59
Se vším bych se vcelku vyrovnal a s recenzí v podstatě souhlasím. Doba si možná žádá své, proto mně vzhled ediční řady nějak neuráží a nadto nejsem foglarovský bibliofil a nějaký "hnidopich". Jen nechápu, proč na titulce (a je to ediční počin - viz i nová Chata v jezerní kotlině) je zásadně uvedeno pouze příjmení autora ? Být autorem, panem Jaroslavem Foglarem, obracím se v hrobě. Copak našim editorům, zvláště v nakladatelství pro mládež český jazyk nestojí za to uvádět celá jména autorů ? Zvlášť, když spisovatele chtějí představit nové, Jestřába neznající generaci. Nechápu, jsem zřejmě již asi starý muž....:) Kdo mně zná, ví, že ne. Aleš Pavelka, v dětství čtenář děl pana Jaroslava Foglara.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Vládík
0 Odp.: Hoši od Bobří řeky pro současné mladéVládík 2018-12-10 13:05
Dobry den, Tuto knizku jsem cetl v detstvi a moc ze mi libila. Zrovna jsem si rikal, ze udelam sociologicky pruzkum a podstrcim ji svym detem, zda je zaujme tak, jako pred lety me?! Jinak recenze moc dobra, se vsim souhlasim a dokazu se prenest i pres absenci krestniho jmena autora. Je to takovy kolorit doby, pouzivat pouze prijmeni.

Hlavne at se kniha libi a oprasi zajem o foglarovky-byla by skoda, kdyby jeho knizky (a jeho pristup k zivotu) zapadl...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení