Komiksy

Česká manga, jakou svět neviděl

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Vějíř 2018

V květnu tohoto roku vyšel již desátý ročník Vějíře, sborníku české mangy a komiksů, jejichž autoři byli ovlivněni japonskou popkulturou. Alespoň tak je definováno zaměření dané publikace, která vzešla v nakladatelství Kobuta. Na co vše se můžete těšit v tomto jubilejním čísle? A jak je to vlastně se současnou českou mangou?



Vějíř 2018Sborník obsahuje 30 příběhů, které jsou velice různorodé. A to po všech stránkách. Liší se žánrem, tematikou, grafikou, … a samozřejmě i kvalitou. Najdeme v něm krátké stripy vedle delších příběhů, humorná a nevážná, mnohdy až ironická dílka vedle těch vážnějších, která řeší mj. i ožehavé problémy dnešní doby, jako jsou např. homosexuální vztahy. Některé příspěvky čtenáře zavedou do minulosti, jiné se odehrávají v současnosti, jindy se přemístíte do svébytného fantasy světa, v němž žijí démoni vyrábějící perník nebo podivní andělé bez rukou. Točí se vám už z toho kolotoče hlava? Mně tedy ano. 

Komiksy nejsou řazeny podle žádného klíče (alespoň jsem na žádný nepřišla), takže se nejprve ponoříte do trošku morbidní vyprávěnky Má milá, která mi připomněla umným skloubením krutosti a romantiky některé balady z ErbePnovy Kytice, pak vás utře svými skeči „blbá blondýna“ Terka Stěrka, v příběhu 1940 se střetnete s německými vojáky v kulisách druhé světové války a pak vás eroticky rozproudí vnadami obdařené Pouštinky. A karneval pokračuje dál.

Naznačená pestrost nemusí být samozřejmě na škodu. Každý čtenář si díky ní může přijít na své. A navíc se nebude při čtení a prohlížení různě zpracovaných kreseb nudit. Vytknout ale musím již zmíněnou kvalitu příběhů. Za povedené lze označit jen pár z nich, většinu stran vyplňují spíše podprůměrné pokusy na první pohled nezkušených autorů. 

Z první skupiny bych tu upozornila na už zmíněný úvodní příběh, který sice nevyniká grafickým zpracováním, je však promyšlený a umně pracuje s gradací děje. Zaujal mě také příběh Harrold, fantasy parodie na vyprávěnky o rytířích, u kterého bych si klidně přečetla pokračování. Nejpovedenější, alespoň z mého pohledu, je znepokojivě vyznívající povídka Winged, která nad ostatními příspěvky vyniká zajímavým příběhem a nevšední kresbou. Vyspěle po scénáristické i vizuální stránce působí také Mladí prokletí hledači duhy, jeden z delších příspěvků, který je mj. originální svou formou – postavy totiž promlouvají ve verších. Zaujala mě též parodie na detektivky Langož beze všeho, která je sice dost bizarní, ale aspoň jsem se u ní několikrát zasmála (hlášky typu „u spáleného oleje!“ jsou prostě nezapomenutelné).

Většina ostatních komiksů lze naopak zařadit mezi slabší, a to z různých důvodů. Např. již zmíněné dílko 1940 je sice pěkně vizuálně zpracováno, zápletka je ale slabá a celý příběh vyznívá nezáživně. Tajemství perníkové chaloupky je pak směsicí žánrů, která jako by vznikla pod vlivem omamných látek (které ostatně hrají hlavní roli v celém vyprávění), žel celková pointa a podivný mikrosvět, v němž se vše odehrává, působí podivně stejně jako některé jazykové obraty. Špatně vystavěný scénář spolu s dětinskou kresbou uzemní i nejdelší příspěvek Hlučná ozvěna tichých dnů, který je zařazen na závěr sborníku.

Problémem, který se týká skoro všech příspěvků, je jejich přiřazení k žánru mangy. Ta je charakteristická specifickým stylem kresby – postavy mají velké výrazné oči, špičaté nosíky, pracuje se s velkou idealizací zachycovaného a s přemírou citoslovcí v textu nebo přímo v obrázkových sekvencích. Nic z toho ale ve sborníkových příbězích nenajdete (s čestnou výjimkou v podobě Pouštinek nebo Paradoxu s bravurně nakreslenými postavami). Jediné, co většinu příspěvků spojuje s japonskou mangou, k níž se hlásí, je černobílé provedení (které ale může mít i jiné, ryze pragmatické opodstatnění, jako je finanční zátěž spojená s případným barevným tiskem). Bohužel není zřejmá ani jiná spojitost (např. prostorová, tematická, …). Autoři mnohdy pracují naopak s ryze evropskými prvky, viz např. příběh zasazený do Anglie za druhé světové války nebo do Paříže s postavami prokletých básníků. A tak se ptám: kam zmizela manga, kterou slibuje podtitul „sborník české mangy“?!

Podle slov editorů dané příspěvky nebyly hodnoceny podle vizuální podobnosti s japonskou mangou středního proudu, ale „jediným kritériem je, že sám tvůrce se hlásí k japonské manze jako vzoru či inspiraci“ (s. 345). Čtenář, který se těšil na mangu, se tak může cítit ošizen. Na druhou stranu je sborník pěknou ukázkou současné tvorby méně známých tvůrců, kteří se možná jednou proslaví na poli české komiksové tvorby. Kdo ví. Třeba jim v tom právě tato platforma pomůže. Já sama si ráda počkám na příští ročník. 

Na závěr jedna hnidopišská poznámka: texty sice prošly korekturou, řada pravopisných chyb však zůstala nepovšimnuta (nebo byla nově do textů zanesena?). Výběrově je to např. chybná podoba slova makeup (namísto make-up nebo mejkap, s. 17), dřví (namísto dříví, s. 127) nebo chciy (namísto chci, s. 272), dále záměna tvaru a mně (mě to nevadí, s. 197) nebo dalších zájmenných forem (kvůli toho budem psát písemku, s. 197). Kapitolou samou o sobě je kladení interpunkčních znamének a mezer; mnohdy chybí čárka (např. u oslovení: k vašim službám slečno, s. 30; ve vedlejší větě: taky chciy abys poznal Rosalii, s. 272), jindy je nadměrně užita mezera (např. I kdyby se sabotérce podařilo uprchnou …, s. 31). Při přípravě příštího ročníku bych doporučila věnovat více pozornosti i této stránce, aby celek nepůsobil odbytě.

Vějíř 2018
Vějíř 2018
Vějíř 2018

Vějíř 2018
Autor -
Nakladatelství Kobuta
Místo vydání Praha
Rok vydání 2018
Vydání 1.
Počet stran 352
ISBN/EAN 978-80-907163-0-8
Ediční řada Vějíř

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení