
Komiksy: Stan Sakai – Usagi Yojimbo 27: Město zvané peklo
- Vytvořeno 5. 11. 2017 0:00
- Autor: Radovan Kolbaba

Napsat a vydat třicet knih o jednom hrdinovi je počin hodný uznání. V komiksovém světě sice někteří hrdinové prošli stovkami dílů, ale často díky obměně autorů libreta a kreseb, různým rebootům, prequelům, spojováním se s jinými postavami a podobnými dopingy na udržení zájmu čtenářů. Série Usagi Yojimbo amerického kreslíře Stana Sakaie je ojedinělá svojí kontinuitou příběhu i zpracování. První kniha o králičím roninovi vyšla v USA před třiceti lety a s malými změnami a dvěma odklony od obvyklého vyprávění vychází dodnes. Nakladatelství CREW před nedávnem publikovalo dvacátou sedmou knihu s podtitulem Město zvané peklo, v součtu se třemi vydanými speciály se tedy jedná o magickou třicítku.
Kniha tentokrát nepředkládá ani několik volně provázaných komiksových příběhů, ani jeden dlouhý, ale zůstává někde na půli cesty. Příběh města, v němž se schyluje k válce gangů, je rozdělen na dvě části. Roninovo balancování mezi vůdci obou tlup a jeho snaha o šetrné vyřešení situace připomíná Kurosawovu klasiku Yojimbo, byť Usagiho dobrodružství je zcela jiné. Mezi úvodní a závěrečné vyprávění o událostech ve městě jsou vtěsnány čtyři další povídky.
Sakai opět těží z reálií japonské kultury a historie, stejně jako z mytologie. Nejvíce je to patrné v příběhu nazvaném Nukekubi. Autor zde vplétá hororové vlákno boje s krvelačným démonem v podobě létající hlavy bez těla s humorným žvatláním osamělé stařenky. Jak je v Usagiho knihách zvykem, funguje to, přestože pointa tentokrát není zvlášť překvapivá. V Narukamiho meči Usagi jako již několikrát předtím potká osamělého samuraje potýkajícího se s nelehkým úkolem a pomůže mu jej splnit. Teru teru bozu přibližuje japonský folklor maňásků žádajících za lidi bohy o dobré počasí, stejně jako varuje před přílišným pojídáním sladkostí. Setkání v průsmyku krvavého stromu navazuje na počáteční příběh, podle kterého je celá kniha pojmenována. Usagiho v něm dostihne samuraj, s nímž se králičí ronin vydává zpět do města terorizovaného zločinci.
Je těžké na posledním příspěvku do Usagiho série něco chválit či zatracovat. Kresba je na obvykle vysoké úrovni, funguje v akčních i komorních pasážích. Příběhy neurazí, ani nenadchnou. Možná za to může recyklování motivů, které se v Sakaiových knihách objevily již mnohokrát, možná absence ostatních oblíbených postav, které kromě samotného Usagiho přirostly čtenářům k srdcím. Nejedná se rozhodně o špatnou knihu, jen Sakai již nejméně dvacetkrát předvedl, že umí napsat lepší dílo. Snad je to pouhé zvolnění tempa před knihou, kterou Stan Sakai opět vytře nejeden zrak. V intencích jeho předchozí tvorby je totiž Město zvané peklo mírným zklamáním.
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...