Komiksy

Komiksy: Shirow Masamune – Ghost in the Shell 1

1 1 1 1 1 (1 hlas)
Ghost in the Shell

Milovníci mangy mají další důvod k oslavám. Nakladatelství Crew, které je už nyní zásobuje několika sériemi daného komiksového žánru, totiž nedávno vydalo kyberpunkovou legendu Ghost in the Shell od autora jménem Shirow Masamune. 



Ghost in the ShellNěkteří z vás možná toto dílo znají díky televizními nebo filmovému zpracování (poslední snímek Ghost in the Shell: The Movie se Scarlett Johansson v hlavní roli byl do kin uveden teprve letos), vliv dané mangy je viditelný i jinde, např. se v ní zobrazeným světem částečně inspirovali tvůrci trilogie Matrix. Ovšem v podobě souborného knižního vydání se nám představuje vůbec poprvé. Vychází se v něm z verze vydávané v letech 1989–1990 v japonském magazínu Young Magazin Kaizokuban. Nakladatelství Crew se podle informací Petra Litoše pokoušelo o vydání komiksu 20 let, až nyní se podařilo dosáhnout svého cíle, a to pod přísným dohledem japonské strany. Na další roky se plánuje také vydání dalších knih navazujících na první souborný svazek.

Děj se odehrává v blízké, značně přetechnizované budoucnosti. „Planeta je protkána datovou sítí, světlo i elektrony se míhají sem tam, avšak společnost ještě není natolik informační, aby státy a etnika beze stopy vymizely. A v koutku Asie dosud existuje Japonsko – stát tvořený propletencem podivných obchodních konglomerací.“ Lidé mají v mozcích mechanické implantáty, takže se až tolik neliší od kyborgů vylepšovaných lidskou tkání nebo robotů, kterými se to po zemi jen hemží. Jsou vedeny informační války, kdy je moc dána počtem přístupových kódů k jednotlivým sítím a schopností proniknout národnostní ochranou. To vede k nárůstu hackerských organizací, které se snaží nabourat do lidského ducha (angl. ghost), i ke vzniku nezákonných vládních center třebas pro vymývání mozků. Je to svět, ve kterém by asi většina z nás žít nechtěla, přesto je v lecčems shodný se současným stavem věcí (např. všudypřítomná korupce, celosvětová soutěž ve zbrojení, moc v podobě informací). Naštěstí tu jsou někteří jedinci, kteří se snaží udržet zločince na uzdě…

Hlavní hrdinkou je major Motoko Kusanagi, mimořádně nadaná žena-kyborg, která vede speciální policejní jednotku pro eliminaci zárodků zločineckých skupin se zaměřením na porušování kyberetiky. Spolu se svými parťáky řeší hned několik případů, z nichž některé na sebe částečně navazují, popř. jsou propojeny určitou postavou, jindy tvoří samostatné kapitoly. Čtenář se tak stává svědkem boje proti vzbouřeným robotům nebo vyšetřování nezákonného kopírování ducha a teroristického útoku. 

V příbězích jde však spíše než o detektivní zápletky o vykreslení kyberpunkové atmosféry, která čiší z každé stránky. Do popředí se dostává všeobecný rozklad společnosti, s tím souvisí i velká pozornost soustředěná na popis politického zákulisí. Z toho důvodu může manga působit místy rozvláčně, nezáživně, ovšem na druhou stranu velké množství textových pasáží zpomalujících jinak velice akční bojové scény jsou zapotřebí, abychom pochopili svět, v němž se vše odehrává. S tím souvisí mj. řešení některých metafyzických otázek, jež čtenáři vytanou na mysli během procesu čtení, mezi nimi je to např. ožehavá otázka hranice mezi živou bytostí a strojem, popř. programem, dále vznik vesmíru a jeho struktura, existence boha a úloha náboženství v moderním světě atd., atd. Vzhledem k řečenému by se mohlo zdát, že půjde o nudné čtení, v němž se vše bere navážno; opak je však pravdou. Autorovi se podařilo obratně skloubit vážná témata spolu s komickými prvky, které jsou jednak situačního charakteru, jednak – byť méně – vychází z jazykové komiky (např. hláška oh my ghost jako parodie na všem dobře známé zvolání oh my god).

Výtvarná stránka komiksu se v mnohém vymyká standardní japonské manze. Předně úvodní pasáže k jednotlivým kapitolám jsou barevné, v převaze je však klasická černobílá. Líbivá kresba, poplatná žánru, někdy přechází v nehezké výjevy se záměrnou deformací zachyceného; tyto neumělé prvky jsou často zakomponovány do jinak detailně prokresleného prostředí. Tento na první pohled nevyvážený styl je většinou uplatněn při zobrazení postav v emočně vypjatých situacích. Jde o vítané ozvláštnění, někdy dokonce působící jako nositel komiky, které může čtenáře vytrhnout z jinak monotónní, leč dobře propracované kresby a které takto vyprávěný příběh značně odlehčí. Novum oproti mangám, které byly dosud v českých podmínkách vydány, je také velké množství poznámek, někdy značné délky; sice dovysvětlují mnohé reálie převážně technického charakteru, popř. se týkají politicko-historického zákulisí, ovšem na druhou stranu čtenáře odvádí od hlavního příběhu, v němž se pak může dočista ztratit. Je proto lepší při prvním čtení projít samotný hlavní text a až později při případném opakovaném listování knihou se k poznámkám vrátit, jak to ostatně doporučuje i sám autor v závěrečném dodatku.  

Komiks je určen pro náročnější čtenáře, kteří mají v oblibě žánr sci-fi, obzvláště ve spojení s kyberpunkem. Pro ostatní čtenáře, kteří s tímto žánrem zatím nemají příliš zkušeností, to může být dobrá příležitost pro seznámení se s ním. Jde totiž o legendární dílo, jehož kvalita byla potvrzena časem. A já jsem ráda, že jsme se i my, čeští čtenáři, dočkali jeho vydání, které lze označit za skutečně precizní. 

Ghost in the Shell

Ghost in the Shell

Ghost in the Shell 1
Autor Shirow Masamune
Překlad Anna Křivánková
Ilustrace Shirow Masamune
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 352
ISBN/EAN 978-80-7449-490-1
Ediční řada Ghost in the Shell

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení