
Komiksy: Christophe Arleston – Modrá Crew 2: Ekhö, zrcadlový svět 3 a 4
- Vytvořeno 18. 5. 2017 2:00
- Autor: Marta Šimečková

Modrá Crew, čtvrtletník orientovaný na současnou evropskou komiksovou tvorbu, vplul do českých vod sice teprve v loňském roce (více zde), ovšem už tehdy bylo jasné, že půjde o kvalitní produkt, který by si neměl nechat ujít žádný komiksový fanoušek milující kratší, leč ucelené příběhy s dobrým scénářem a kresbou. Nejinak je tomu u druhého čísla daného časopisu, jenž přináší další dva díly z fantasy série Ekhö.
První příběh nás zavede do alternativního Hollywoodu mezi hereckou smetánku. Mravena, majitelka umělecké agentury, se má pracovně setkat s filmovou hvězdou Normou Jean. Ta je však nalezena mrtvá ve svém bazénu. Podle policie se tato diva předávkovala, ovšem postupně vyplývají najevo fakta, jež poukazují na cizí zavinění. Mravena, do níž se herečka převtělí, musí případ co nejdříve objasnit, aby se zbavila nevítaného hosta ve svém těle a byla zase sama sebou… Také v druhém příběhu, tentokrát odehrávajícím se v Barceloně, vstoupí do Mravenina těla cizí duch – duch kočky! Její smrt nějak souvisí se záhadným umělcem Salvadorem, který obvinil z krádeže svých uměleckých děl Mraveninu přítelkyni Grácii. Mravena musí této záhadné krádeži přijít na kloub, aniž by tušila, že jí půjde o život. Ulice totiž obchází vrah stojící za únosy krásných dívek.
Oba příběhy jsou poměrně originální – odehrávají se v různých kulisách a v nich vystupující postavy pochází z odlišných sociálně-profesních sfér (byť je spojuje umělecká branže). Ovšem po přečtení předchozích dílů může čtenář nabýt dojmu, že tvůrci Christophu Arlestonovi dochází dech. Kostra každého příběhu je totiž stejná – někdo přijde o život, a tak si řeší účty se svými vrahy posmrtně prostřednictvím hlavní postavy coby nechtěného média. Tento schematismus mně osobně nevadí; příběhy jsou natolik dobře vykonstruované a místy i vtipné, že jim čtenář promine částečnou stereotypnost. Navíc jsou v nich rozvíjeny další dějové linky, které prochází celou sérií – jednak je to vztah mezi Mravenou a Jurijem (a v tomto čísle se mezi nimi budou dít divy!), jednak tajemství obklopující roztomilé prikóny. Čtenáři jsou tyto motivy „na pokračování“ předkládány nenápadně, což je možná na škodu. Zvláště v případě několikrát naznačeného problému křehké rovnováhy zrcadlového světa bych očekávala větší gradaci a postupné odhalování této záhady.
Kladem celé série je volba jedinečného prostředí, které jakoby zrcadlí náš skutečný svět, ovšem s menšími (nebo vlastně většími) rozdíly. Svět Ekhö se obejde bez elektřiny, o všem tu rozhodují malé veverky a obývají ho prehistorická zvířata využívaná třebas jako dopravní prostředky. Tato kombinace, na první pohled bláznivá, funguje dobře – čtenář je od první stránky zaujat tímto fantaskním vesmírem, a tak se někdy nechá unést sledováním neuvěřitelných kulis více než samotným dějem. Reminiscencí na realitu je tu více; mám tu na mysli zvláště přenesení některých historických postav do zrcadlové fikce (někdy s vtipně zkomolenými jmény), jako je např. postava malíře Salvadora s pověstným knírkem nebo režiséra Quentina Tarantulina. I to je vítaným oživením už tak originálního univerza.
Na dané sérii oceňuji i krásnou vizuální stránku. Kresba je trošku infantilní – idylizací a zálibou v pestrých barvách upomíná na dětské komiksy, jako je např. legendární Asterix, s nímž má ostatně společnou i zálibu v zachycování překrásných žen se všemi jejich přednostmi. Erotický náboj je hmatatelný téměř na každé stránce, nepůsobí ale nijak vulgárně nebo prvoplánově. Jde ostatně o jeden z typických rysů kresby Alessandra Barbucciho, u nás známého díky sérii W.I.T.C.H.
Komiks Modrá Crew 2: Ekhö, zrcadlový svět 3 a 4 by neměl chybět v knihovničce žádného příznivce komiksového média. Můžete se těšit na líbivý příběh na pomezí detektivky, romantického čtení a vtipné parodie, také na nádhernou kresbu. Je mi až líto, že v dalším čísle daného magazínu bude prostor věnován jinému komiksu. Důvodem je mj. to, že u série Ekhö zatím nebyl dopsán šestý díl, a tak si budeme muset na případné souborné vydání dalších dvou příběhů ještě počkat. Už nyní věřím, že budou stejně zdařilé a zábavné jako ty předchozí.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...