Komiksy

Komiksy: Frank Miller – Elektra: Atentát

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Elektra: Atentát

Nakladatelství Crew nedávno potěšilo české čtenáře kultovním komiksem, který představuje jeden ze zásadních bodů v tvorbě legendárního Franka Millera. Je jím titul Elektra: Atentát, na němž se vizuálně vyřádil Bill Sienkiewicz.

 

 

Elektra: AtentátHned na úvod nás kniha zavede do psychiatrické léčebny, v níž je držena tajemná žena vyplavená z moře, která je podezřelá z vraždy dvou policistů. Žena trpí ztrátou paměti, která se jí jen pomalu vrací. Postupně si vybavuje, kým byla a kým je. Je to Elektra, nindža bojovnice, jež si předsevzala jediný cíl – zabránit tajemné Bestii nastolit všudypřítomný chaos a pobít její přisluhovače, jimiž jsou většinou politické špičky. K tomu jí má napomoci agent S.H.I.E.L.D.u Garrett, alkoholik, bouřlivák a později i kyborg, u nějž není dlouhou dobu jasné, na čí straně vlastně stojí – zda na straně svých nadřízených snažících se Elektru zneškodnit, nebo na straně zmíněné sexy sociopatky mající v oblibě rudou barvu a smrtelně ostré trojzubce známé jako sai.

Komiks je velice originální. Pro vyprávění byl zvolen neotřelý modus vyznačující se porušením všech pravidel klasických naračních konstrukcí. Od začátku jsou čtenáři předkládány jen střípky ze života hlavní hrdinky od dětství po dospělost, mísí se tak různé časové úseky i kulisy, v nichž se děj odehrává. Do této značně narušené mozaiky probleskuje další rovina napojená na Garretta, k tomu přistupují představy a halucinace odehrávající se v hlavách obou zúčastněných, dále i útržky z novin nebo televizní záznamy. Čtenáři tuto nelehkou situaci neusnadňuje ani kresba, která se přímo vyžívá v originalitě někdy hraničící s banalitou (např. úvodní zobrazení upomínají na dětské obrázky). 

Zpočátku se vám bude při čtení točit hlava, ale pokud vydržíte, můžete se těšit na jedinečný čtenářský zážitek. V komiksu navíc vyplyne na povrch několik zásadních témat, nad kterými budete muset přemýšlet ještě dlouho po odložení knihy, jako jsou zákulisní čachry ve vysoké politice, hraní si na boha při „výrobě“ lidských kyborgů, nebezpečí studené války a vůbec jaderného střetu světových velmocí (jak aktuální právě nyní!) nebo všudypřítomná existence zla (ať už v podobě Bestie, biblického ďábla nebo jiného čerchmanta). A aby toho nebylo málo, bolehlav vám možná způsobí i občasné hororové scény, jež mohou být pro některé méně otrlé čtenáře důvodem nočních můr provázených zápachem zkažené majonézy (pokud nechápete, přečtěte si komiks, ale pozor na slabý žaludek).

Při čtení komiksu jsem měla pocit, jako kdyby si Miller zkoušel, kam až může zajít s experimentováním v komiksovém médiu. Tím mi vzdáleně připomněl dílo Klub rváčů 2 (recenze zde), jež je také provokativní hrou s hranicí mezi realitou a skutečností a s nezvyklými vyprávěcími postupy. Ovšem Miller si vede mnohem lépe než Palahniuk – přes zdánlivou dějovou nesoudržnost se mu daří příběh dovést až do konce bez větších klopýtnutí, tj. s „logickým“ vyústěním i dovysvětlením všech dřívějších nejasností. Příběh tak vyznívá věrohodně, navíc je zakončen vtipnou pointou, která nejednoho čtenáře překvapí.

Kniha představuje pro českého čtenáře první větší příležitost seznámit se s postavou rudé nindža bojovnice (pokud nepočítám její vystoupení třebas v komiksu Daredevil: Rok jedna, recenze zde). Postava Elektry se přitom v marvelovském světě poprvé objevila již roku 1981, samotný zde recenzovaný komiksový román byl v originálu vydáván mezi lety 1986–1987 v osmi sešitech pod názvem Elektra: Assassin. Do českých komiksových luhů a hájů se tak dostává s neuvěřitelným 30letým zpožděním, ale buďme rádi alespoň za to. 

U vizuální stránky komiksu se mi nedostává slov pro její popis, nelze ji totiž nijak zaškatulkovat, tzn. ani ji postihnout klasickým způsobem. Hlavním rysem je použití akvarelu namísto inkeru a zažitého koloringu. Schází snaha o realistické ztvárnění, typické pro mainstream, naopak je tu maximálně využita zkratka a obraznost. Stránky jsou rozděleny do mnoha malých panelů, v nichž je dynamicky zachycen pohyb a akce. Pro tyto sekvence je typické střídání stylu od imitace dětské kresby přes impresionistické výjevy až po pseudokoláže (s opakujícím se motivem hlavy jedné z postav, která je sice fiktivní, ale přece jen se vám bude zdát jaksi povědomá). Celek vyznívá šíleně, ale skvěle sekunduje už tak bláznivému scénáři.

Z uvedeného hodnocení vyplývá, že pokud jste příznivci klasické četby a mainstreamové kresby, pak pro vás komiks Elektra: Atentát není to pravé ořechové. Sáhnout by po něm naopak měli ti, kteří hledají originální četbu zaručující čtenáři značný emoční prožitek i několik témat k zamyšlení. Ode mě má vřelé doporučení.

Elektra: Atentát
Elektra: Atentát

Elektra: Atentát
Autor Frank Miller
Překlad Darek Šmíd
Ilustrace Bill Sienkiewicz
Nakladatelství Crew
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 264
ISBN/EAN 978-80-7449-407-9
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení