
Komiksy: Stephen King, Peter David, Robin Furth – Temná věž 2: Dlouhá cesta domů
- Vytvořeno 6. 4. 2017 2:00
- Autor: Marta Šimečková

Fantazy série Temná věž, dílo světoznámého tvůrce hororů Stephena Kinga odehrávající se na pomezí alter Tolkienovy Středozemě a Divokého západu, byla původně vydávána časopisecky jako řada na sebe dějově nenavazujících příběhů. První souborné vydání bylo vytištěno roku 1982 a od té doby se dočkalo dalších pokračování, revidovaných vydání i komiksové adaptace, kterou od loňského roku vydává v českém překladu nakladatelství Crew.
V prvním díle komiksu Temná věž se čtenář seznámil s mladým pistolníkem Rolandem a jeho druhy tvořícími ka-tet, kteří se dostali do potyčky s „dobrým mužem“ Johnem Farsonem, přisluhovačem Karmínového krále. Mladíci se tak ocitli ve smrtelném nebezpečí, po pár zápletkách (mezi nimi i milostném románku a následné ztrátě osudové lásky jednoho z nich) se museli vydat na cestu zpět do své domoviny (recenze prvního dílu zde). Ve druhém svazku, nesoucím podnázev Dlouhá cesta domů, je popsán právě tento návrat do rodného Gileadu. Cesta neprobíhá nijak růžově – Roland je v bezvědomí, a tak ho jeho věrní společníci Cuthbert a Alain musí vléct. Rolandova mysl uvízla v ďábelské vidoucí kouli známé jako Maerlynův Grapefruit, čímž se tento pistolník ocitl na hranici reality a šílenství, v království samotného Karmínového krále. Na scénu se také vrací malý nešťastník Sheemie, se kterým čtenář už téměř nepočítal. Působí v příběhu jako zjevení a poměrně milé překvapení (byť tu má funkci známou od dob antického dramatu jako deus ex machina, v moderní literatuře ne příliš uznávanou).
Děj je na můj vkus až příliš rozvláčný, vlastně v něm nejde o nic jiného, než že se trojice přátel po několika peripetiích (např. po potyčce s jezdci nebo zmutovanými vlky) konečně vrátí domů. Nebýt četných odboček do pseudoreality, v nichž jsou mj. osvětleny záměry hrůzného Karmínového krále, byla by četba až příliš nudná. Zmíněné exkurzy však poskytují tvůrcům komiksu možnost hrát si s fikčním světem – ocitáme se mezi rádoby skutečností, vizemi, halucinacemi i kouzly. Čtenář tak může být občas zmaten, co ještě je a co není doopravdy. A díky tomu stojí za to komiks dočíst do konce.
Na své si tu přijdou milovníci hororu. Postava Karmínového krále je natolik děsivá, že vám nedá několik nocí spát (zde mluvím z autopsie, v jedné noční můře se mi skutečně zdálo o této postavě a nebylo to zrovna milé „setkání“). O jeho hrůzné tváři a bytnosti vůbec vypovídá tento úryvek: „Kdybych tu stanul ve své pravé, působivé podobě, vytekl by ti mozek z uší.“ Je to postava, která kolem sebe zanechává rozklad a chaos, do nějž chce ostatně uvrhnout i celý vesmír. A to se jí daří – zatím alespoň v případě mladého Rolanda, a jak to bude dál, to se uvidí v následujících svazcích.
Kresba jde ve šlépějích amerického mainstreamu, ale jen částečně. Vybočuje jednak četností využití celoplošných obrázků, jednak prací s barvami. Jednotlivé stránky jsou většinou laděny do jedné barvy s využitím různých odstínů (výrazné jsou např. výjevy do červena jakožto barvy krve, u obrázků z bažiny je pak využita modrá značící mlžný opar). Ke stínování je využita černá, díky čemuž nabývají kontury na síle a obrázky se stávají výraznějšími (v tomto ohledu se mi vybavuje jistá podobnost s komiksem Tři sta, více zde). Ke kresbě bych měla jedinou výhradu – obličeje postav připomínají namísto živých lidí spíše sochy, bez mimiky a emocí. Možná je to záměr a součást oné zvláštní poetiky, kterou celá série vyniká. K tomu mj. napomáhá mírně archaický jazyk, kterým pronáší postavy své repliky a jenž užívá i sám neviditelný vypravěč.
Na scénáři se podíleli Robin Furth (původně asistentka S. Kinga, která mj. vytvořila mapy pro Kingovu novelu Temná věž) a Peter David (známý např. díky sérii The Incredible Hulk, na které pracoval 12 let, také je autorem knih z prostředí Star Treku). O vizuální část se postarali Jae Lee (ostřílený kreslíř pracující pro stáje Marvel a DC Comics, též držitel ceny Eisner Award za nejlepší novou sérii Inhumans) a Richard Isanove (věhlas si získal specifickým stylem kolorování, využitým např. v Gaimanově komiksové sérii Marvel 1602 nebo v oceňované knize Wolverine: Počátek).
Komiks Temná věž 2: Dlouhá cesta domů by si neměli nechat ujít milovníci dané série, a to přes některé vady na kráse, jak bylo popsáno výše. Za prvním dílem daná kniha pokulhává hlavně po dějové stránce, což lze připsat na vrub scénáristům, nikoliv Kingovi – kniha totiž nevznikla na podkladě literární předlohy, scénáristé tak měli volné ruce, bohužel potenciál série v konkrétním příběhu nevyužili. Vše naštěstí zachraňuje, alespoň částečně, kresba, která je originální, místy expresionistická (a expresivní), dobře se hodící pro žánr hororového komiksu.
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...